Je inflace dobrá pro akcie?
ak pohlížet na inflaci a inflační očekávání v kontextu investiční strategie? Na to se ve své ročence zaměřil tým akciových stratégů z Credit Suisse. Z pozorování různých typů inflace banka vyvodila, že když převládá mírně inflační prostředí, a navíc v důsledku předchozí uvolněné monetární politiky, mají akcie tendenci podávat lepší výkon ve srovnání s dluhopisy. Na začátku je ale klíčové zjistit, jakému druhu inflace ekonomika čelí.
Credit Suisse odhalila silný vztah mezi nízkými reálnými úrokovými mírami a nízkými akciovými výnosy. V prostředí mírné inflace s rostoucími inflačními očekáváními nicméně vidí prostor pro zvýšení akciových valuací. Dalším faktorem je podle banky posun globálního ekonomického cyklu směrem k silnějšímu oživení. To by mohlo vést k obratu směru peněžních toků a rotaci z dluhopisů do akcií.
(Ne)žádoucí inflace
Od roku 2009 naráželo rodící se oživení světové ekonomiky na řadu překážek. Hrozby jako evropská dluhová krize a americký fiskální útes jsou už snad zažehnané, což znamená výhled celosvětově silnějšího a trvalejšího oživení. V kontextu masivního kvantitativního uvolňování předních centrálních bank to ale může vést k obavám, že poroste inflace. To by mohlo mít významný dopad na ceny aktiv.
Růst cen je přínosný, když se dostaví ve formě "poptávkově tažené" inflace. Firmy mají sílu prosadit si vyšší prodejní ceny, které pak rostou rychleji než náklady na vstupy (komodity nebo mzdy). Naopak nežádoucím druhem je inflace tažená náklady. K té dochází, když se firmy musejí vyrovnat s vyššími cenami komodit nebo růstem mzdových nákladů. Důsledkem je tlak na marže, protože společnosti nemají sílu přenést vyšší ceny na spotřebitele.
S inflací je to jako s jídlem. Nesmí jí být ani málo, ani moc
Z historických zkušeností vyplývá, že když se přesouváme od prostředí deflace k mírné inflaci, vede to k růstu ocenění akcií. Když se ovšem mírná inflace přemění na vyšší inflaci, má to na akcie opačný vliv. Z pozorování, které banka provedla na datech zpětně do roku 1871, vyplývá, že se hranice oddělující příznivou a nepříznivou inflaci pro akcie nachází někde mezi 3 až 4 %.
Reálné výnosy a vyšší inflace
Banka rozlišuje dva hlavní scénáře růstu inflace. Hlavním rozdílem je doprovodná reakce dluhopisového trhu.
Pokud vyšší inflace přichází ve formě šoku, a ne jako důsledek finančně-politických opatření (vláda ani centrální banka neprosazují politiku nízkých úroků), následuje zpravidla dramatický růst reálných výnosů dluhopisů. Z historie je patrné, že tento vývoj bývá pro aktiva negativní.
Pokud je vyšší inflace spojena s uvolněnou finanční politikou, vedou rostoucí inflační očekávání k nižším reálným výnosům z dluhopisů a dopad na aktiva je pozitivní.
Jak jsme na tom s "žádoucí" inflací dnes?
Nejlepším ukazatelem inflačního tlaku je mzdový růst (nebo přesněji vývoj jednotkových pracovních nákladů), protože zhruba dvě třetiny korporátních nákladů plynou z pracovního trhu. Vyšší mzdy jsou spojeny se zlepšením spotřebitelských příjmů, což firmám umožňuje částečně přenést vyšší náklady na zákazníky.
Současný vývoj v USA inflačním tlakům založeným na mzdovém růstu příliš nenasvědčuje - míry růstu mzdových nákladů a korporátních zisků jsou poblíž historických minim. Podle odhadů je zapotřebí silnější oživení a minimálně 3,5% růst HDP po dobu delší než rok, než začnou mzdy opět růst.
Silné zůstávají také vnější dezinflační tlaky. Patří mezi ně:
- zlepšení v průmyslové automatizaci (míra robotizace je na rozvíjejících se trzích jen na 5 % průměru rozvinutých trhů);
- rozmach internetu (dopadá na marže maloobchodníků);
- menší omezení nabídky na komoditních trzích.
Nabídkově tažená inflace jako nezvaný host
Nepříznivá pro aktiva je komoditně tažená inflace. Vzniká krátkodobými výkyvy vlivem růstu cen základního zboží (potraviny a energie představují třetinu indexů spotřebitelských cen v mladých ekonomikách). Pokud s cenami komodit nerostou také mzdy, kupní síla spotřebitelů klesá, což působí dezinflačně. Komoditně tažená inflace je tak udržitelná jedině za předpokladu, že s ní drží krok mzdy, potažmo příjmy domácností.
I přes zpomalující inflaci v minulých letech rostla inflační očekávání. Trhy podle Credit Suisse začaly zaceňovat pravděpodobnost politického omylu (pokud bylo kvantitativní uvolňování přehnané, mělo by se to projevit v 5- až 10letém horizontu růstem inflace). Banka věří, že s největší pravděpodobností centrální bankéři "přestřelí" s příliš holubičí politikou vzhledem ke zkušenostem z Velké recese a měnovou politiku utáhnou raději později než dříve.
Dopady na ceny aktiv
Dopad na ceny akcií vystihuje binomické rozdělení mezi P/E a inflací. Když inflace v minulosti klesala pod 2 %, valuace akcií měly tendenci klesat. Důvodem bylo zhoršování kupní síly (období deflace, obzvláště v 30. letech, byla zpravidla spojena s velmi slabým růstem). Podobně negativní dopad na akciové valuace měl také růst inflace nad 4 % (viz první graf).
Vyšší inflace byla spojena s těmito dvěma jevy:
- růstem reálných dluhopisových výnosů;
- zvýšením krátkodobých úrokových sazeb (dopad přehřívání ekonomiky).
Vyšší krátkodobé úrokové sazby vedou sice k růstu diskontní míry pro akcie, nicméně pokud se ekonomika přehřívá, lze očekávat obrat trendu a období podprůměrného hospodářského růstu (potažmo pokles zisků). V určitém bodu růstu inflace se proto začne akciím dařit hůře ve vztahu k dluhopisům (akcie jsou brána jako aktiva s dlouhou durací). Obvykle k tomu dochází při inflaci nad 8 %.
Stratégové z Credit Suisse dále vysledovali, že čím rychlejší je růst inflace, tím nejistější je její budoucí vývoj (vyplývá to z pozorování inflační volatility), a tudíž reálné výnosy dluhopisů.
Vysoké reálné výnosy dluhopisů jsou podle banky pro akcie nepříznivé.
Nejenže zvyšují diskontní sazbu, ale navíc znesnadňují financování
vládních deficitů. Pokud by výnos vzrostl o 2 procentní body, znamenalo
by to pro zemi s vládním dluhem k HDP 100 % ročně 2 % HDP dodatečných
nákladů dluhové služby. Platí navíc pravidlo, že čím méně
udržitelné se jeví vládní financování trhům, tím větší tendenci růst
mají reálné výnosy z dluhopisů.
Jak
se zajistit proti inflaci, se dozvíte na Investičním webu
Čtěte také:
Tajemství akcií ČEZ: Proč by měly být o 100 korun dražší a proč se může na dividendě vyplácet více než 100 % zisku?
Analytik Michal Šnobr z J&T má vlastní teorii o tom, co stojí za vývojem ceny akcií ČEZ. Kromě ceny elektřiny a dividendy je na trhu podle něj vidět velký prodejce, který s cenou akcií hýbe. Šnobr v rozhovoru pro Investiční web mluví také o dividendové politice největší české energetiky. Čeká, že by firma mohla vyplatit dokonce více než 100 % loňského zisku.
Většina investorů vůbec neví, co dělá
Howard R. Gold, zakladatel a editor GoldenEgg Investing, vzpomíná, jak rozšíření individuálního a disciplinovaného investování v 90. letech slibovalo demokratizaci trhů a konec krutovlády Wall Street. Od splasknutí nemovitostní bubliny a finanční krize ale rostou pochybnosti. Investoři opakují stále stejné chyby, honí se za "žhavými" tipy, kupují ETF s nadměrnou pákou a obchodují zbytečně často. Jako kdyby vůbec nevěděli, co vlastně dělají.
Poslední zprávy z rubriky Akcie ve světě:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz