ECB nechala sazby v klidu, je třeba zabránit deflaci

Bankovní rada ECB dnes rozhodla, že ponechá základní sazby beze změn na stávajících úrovních.
Základní dvoutýdenní repo zůstává na 0,25%, což je plně v souladu s drtivou většinou odhadů trhu.

Depozitní sazba zůstává na nule a lombardní na 0,75%.

Důležitější než samotné rozhodnutí bude pozdější doprovodný komentář, který více osvětlí, jak centrální bankéři nahlíží na současný, z pohledu jednotlivých signálů, poněkud komplikovaný vývoj ekonomiky eurozóny.

Trh spekuloval o možnosti představení něktrého z netradičních pojetí uvolnění měnové politiy v podobě obdoby amerického QE, negativní depositní sazby případně nových LTRO půjček či nějakých jiných nestandardních mechanismů.

Šéf ECB Mario Draghi k tomuto uvedl, že ECB je jednotná a je připravena použít nestandardní nástroje měnové politiky, pokud to bude potřeba. Vývoj na globálních finančních trzích a geopolitická rizika mohou negativně ovlivnit unijní ekonomiku, nicméně rizika pokračují v pohybu směrem dolů.
Inflace by měla pozvolna růst. K dlouhodobému iInflačnímu cíli na úrovni 2% by se měla přiblížit na konci roku 2016. ECB za největší hrozbu pro unijní ekonomiku považuje vleklou stagnaci a dlouhotrvající nízkou inflaci.

Draghi potvrdil, že přistoupení k obdobě amerického QE se dnes v radě diskutovalo, stejně tak jako další snížení hlavní repo i depozitní sazby. Pokud by přeci jen došlo na QE bude třeba přihlédnout k tomu, že Evropa více spoléhá na bankovní financování než na zdroje z kapitálového trhu.

Uvedené komentáře zvyšují pravděpodobnost, že ECB k e stimulaci později opravdu přistoupí.

ECB odhaduje, že letošní HDP eurozóny poroste o 1,2% oproti 1,8% na konci roku 2016. Ve 4Q loňského roku ekonomika rostla pouze o 0,2%. 

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko