Ocelárny? Stále neutěšené vyhlídky

Naše východní sousedy v tomto týdnu rozrušily informace o tom, že americký ocelářský gigant U.S. Steel vyhodnocuje nabídky na prodej košického závodu. Vzbuzení silného zájmu o tuto zprávu je naprosto logické. U.S. Steel Košice totiž zaměstnává zhruba 11 000 lidí, což z něj dělá největšího soukromého zaměstnavatele na Slovensku. Prozatím nikdo z oficiálních míst neprozradil jména potenciálních kupců a zůstávají utajeny i důvody, proč chce U.S. Steel závod prodat a fakticky se tak úplně stáhnout z Evropy.

Obtížnou situaci ale zažívají oceláři po celé Evropě, ty české nevyjímaje. V tuzemsku musí oceláři kromě slábnoucí poptávky čelit i silnému, klidně se dá říci likvidačnímu, nárůstu cen elektrické energie. 

Při pohledu na vývoj ceny silové elektřiny na burze se tomu přitom ani nechce věřit, vždyť jen za letošní rok tato komodita poklesla o 9 % z 52 EUR/mwh na 47,4 EUR/mwh. Za nárůstem cen elektřiny, který pociťují jak spotřebitelé, tak i firmy v Česku nestojí nárůst ceny samotné komodity ale poplatek na podporu energie produkované z obnovitelných zdrojů.

Fotovoltaický boom nás tak vychází pěkně draho. A teď se ukazuje, že jeho podpora nemá jen přímé negativní dopady ve formě vyšších plateb za energii ale i dopady nepřímé formou rapidního snížení konkurenceschopnosti českého průmyslu (tak vysoké poplatky totiž neplatí nikde jinde v Evropě). Je jasné, že ocelářství, jakožto sektor energeticky velmi náročný na to bude doplácet nejsilněji a předpokládám, že v nejbližších měsících uslyšíme o Ostravě a tamních ocelářích, jak zvažují snížení výroby a propouštění.

O odchodu ArcelorMittalu z Ostravy se přitom živě diskutovalo již v minulém roce. Nakonec se vedení rozhodlo propustit „jen“ 10 % zaměstnanců a uzavřít vysokou pec v Polsku. Pokud by došlo k dalším redukcím, mělo by to dramatické dopady nejen na zaměstnance, ale i na společnosti v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce. Zářným příkladem je např. těžař uhlí NWR, jež 33 % produkce koksovatelného uhlí dodává právě ostravskému ArcelorMittalu.

Jiří Šimara,
analytik Cyrrus

Marek Hatlapatka (1978)

Vystudoval ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava, absolvoval 3-měsíční stáž v Londýně a intenzivní kurz fundamentální analýzy pod vedením bývalého hlavního analytika Erste bank Galea Kirkinga. Ve společnosti CYRRUS, a.s. je zaměstnán od roku 2006, kdy nastoupil na místo analytika akciových trhů se zaměřením na zahraniční trhy, farmaceutický a bankovní sektor. Následně se specializoval na odvětví bankovnictví, elektrárenství a těžby uhlí a v těchto sektorech nyní patří k nejvyhledávanějším odborníkům v České republice. V roce 2008 se stal vedoucím analytického oddělení společnosti CYRRUS, a.s. a v této pozici působí i v současné době. Dlouhodobě patří k nejcitovanějším českým ekonomům, v roce 2010 se stal čtvrtým nejcitovanějším ekonomem v českých médiích.

Společnost CYRRUS, a.s., je licencovaným obchodníkem s cennými papíry. Společnost byla založena v roce 1995 a v současné době je největší mimopražskou makléřskou společností. Je členem Burzy cenných papírů Praha a Burzy cenných papírů ve Varšavě. Společnost CYRRUS, a.s., poskytuje komplexní služby na kapitálových trzích soukromé i firemní klientele, zaměřuje se na burzovní obchody v systému SPAD pražské burzy a obchodování na zahraničních trzích v Polsku, Maďarsku, Turecku, Německu a USA. Společnost patří mezi nejvýznamnější české obchodníky s investičními certifikáty.