Během minulých 200 let čelily ceny komodit několika velikým
bublinám, nicméně žádná z těchto komoditních
bublina, včetně té poslední narůstající v posledním desetiletí, nebyla tažena
ekonomickým růstem, demografickými změnami, či prudkou industrializací
některého regionu. Všechny tyto bubliny byly taženy měnovou inflací.
Když reálný ekonomický růst klesá nebo neroste, má to vliv na ceny ropy, protože ekonomika
spotřebovává více vstupů, než produkuje. Řešením je pak růst produktivity,
které těží z technologických inovací a k tomu jsou třeba kapitálové investice.
Nicméně pokud produktivita vzroste, ovlivňuje pozitivně tento technologický
růst produktivity i ostatní sektory. Tento mechanismus vysvětluje, proč ceny
komodit očištěné o inflaci za období posledních 200 let klesají, navzdory tomu,
že počet obyvatel na Zemi se za stejné období zvýšil z 1 miliardy na 7 miliard.
Zdálo by se, že neuvěřitelně rychlá industrializace Číny a zvýšený čínský zájem
o komodity změní toto obvyklé schéma, že dojde ke k vyčerpání zdrojů, což
povede k vyšším cenám komodit. Nicméně data ukazují něco jiného. Ve skutečnosti
probíhala během posledních dvou století velmi rychlá industrializace v několika
různých regionech, a pokud došlo k vyčerpání zdrojů, byly nahrazeny v důsledku
technického pokroku jinými.
Následující grafu ukazuje výše uvedenou situaci a inflačně očištěný CRB index ukazuje, že navzdory
masivnímu rozvoji Číny během minulých deseti let, je v současné době hodnota indexu na dolní úrovni, a hodnota
indexu je zhruba stejná, jako před padesáti lety.
Graf – CRB
Index
Ukazuje se, že jedinou hrozbou pro ceny komodit je inflace tažená intervenční
monetární politikou státu, neboli tištěním peněz. Státní zásahy narušují tržní
prostředí, což vede k nesprávnému ohodnocení zdrojů a v důsledku nesprávného
ohodnocení ceny k jejich vyčerpávání, navzdory ušlechtilým pohnutkám státní
politiky.
Pokračování příště... Tyto zprávy pro vás vytváří Akcieatrhy.cz |