Zůstane Řecko v eurozóně nebo nikoliv?

Dluhová krize, strašák eurozóny, trápí její členy již více než dva roky. Zrodila se v Řecku a jako mor se začala šířit dále Evropou, zejména do jejích jižních oblastí. O osudu Řecka se rozhodne již v nejbližších dnech, kdy do Atén opět dorazí tzv. „troika“.  Tu tvoří zástupci Evropské centrální banky (ECB), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské komise. Tyto tzv. „muži v černém“ do Helénské republiky dorazí již 5. září, aby dodělali to, co nestihli před prázdninami. Zdá se, že posouzení stavu řecké ekonomiky z dostupných informací a navíc za současných nepříznivých hospodářských podmínek, kdy ekonomický růst je pro tuto zemi jenom na kilometry vzdálený sen od skutečnosti, je docela složitou záležitostí. Hlavní úkoly, které musí kontrola rozlousknout, jsou skutečná výše dluhu a stanovení termínu, kdy by země opět mohla dosáhnout pozitivních hodnot HDP.

Následně pak na konci září nebo začátkem října bude znám finální verdikt této inspekce. Zůstane Řecko v eurozóně nebo nikoliv? Již minulý týden řecký premiér Antonis Samaras při příležitosti setkání se svými věřiteli Francií a Německem naznačil, že Řecko by rádo prodloužilo termíny splnění závazků, ke kterým se při přijímání mezinárodní finanční pomoci upsalo. Jedním z klíčových požadavků na Atény je snížení zadlužení státu ze současných 160 procent vůči HDP na 120 procent do roku 2020. Hranice 120 procentního zadlužení byla stanovena MMF jako maximální strop, kdy je země vzhledem ke stavu zadluženosti, bez ekonomického růstu a potřeby strukturálních reforem napříč celým systémem, schopná přežít. Zejména ekonomická výkonnost je hlavním strašákem ostrovní budoucnosti. Ta klesá již 4 roky v řadě a tento rok se dokonce očekává snížení produkce až o 7 procent. Proto Atény žádají o odklad termínů, odvolávají se hlavně na zpoždění v zavedení reforem způsobené dvoukolovými parlamentními volbami.  Po dobu 3 měsíců nebylo možné přijímat žádné rozhodnutí a legislativní proces se zasekl na mrtvém bodě.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která bude své postavení ve své zemi obhajovat již příští rok, už čelí tlaku svých voličů. Ti už nechtějí více jižany svými daněmi financovat. Merkelová Samarasovi prý odpoví, až když bude mít v rukách závěry z inspekce „troiky“. V případě, že ze zprávy vyplyne, že Řecko jede správným směrem, že ekonomický růst je reálně možný dosáhnout a Řecko své zadlužení snižuje, si všichni vydechnou. Když se ale ukáže, že Atény nečinní dostatečné pokroky, mohl by to pro eurozónu znamenat nepříjemný okamžik pravdy. Hodně bude záležet na tom, jak přesně budou „muži v černém schopni odhadnout budoucí vývoj jednotlivých ekonomických ukazatelů státu.

Kontrola může dospět k těmto třem scénářům:

1; „Troika“ zjistí, že Řecko sice nesplňuje stanovené cíle, ale je schopné se brzy vrátit na požadovanou cestu.

2; Helénská republika nedosahuje požadovaná kritéria a ani je nebude schopná do stanovených termínů dosáhnout. Bude proto potřebovat více času a pravděpodobně i třetí záchranný balíček, aby nezkrachovala.

3; Ostrovní stát neplní závazky, ke kterým se upsalo a nebude je ani schopné dosáhnout. Bude dokonce potřeba další restrukturalizace dluhu. To by znamenalo pro ECB a ostatní evropské centrální banky snížení hodnoty řeckých dluhopisů v jejích bilancích a další balíček finanční pomoci.

Zatímco politici doufají v první variantu, druhá a třetí je realističtější. Pak opět vyvstane otázka, jestli 300 mld. eur nebylo již dost. Angela Merkelová zatím za Řecko bojovala a zuby nehty bránila jednotnost eurozóny. Jejím parlamentním kolegům se to již ale před stávajícími parlamentními volbami nelíbí a říkají, že další pomoc pro ostrovany již neschválí. V případě tedy, že MMF zhodnotí ekonomickou situaci v Řecku jako neudržitelnou, bude velice zajímavé, jak se k tomu pak postaví MMF.