Nejlepší české akciové fondy

V minulosti se podobné schéma opakovalo poměrně často. Růst na akciových trzích ve světě býval provázen slábnutím dolaru. Pražská burza má ovšem řadu nevýhod, které by investoři měli zvážit, například nízkou likviditu, neexistenci nízkonákladových brokerů (poplatky za zprostředkování nákupu a prodeje akcií zůstávají velmi vysoké), malý výběr likvidních akcií, nedostupnost analytických dat potřebných k tomu, aby se investor mohl správně rozhodovat, a podobně.

Proto jsem si položil otázku, zda by investoři neudělali lépe, kdyby jednoduše nakoupili některý z akciových fondů, které jsou v nabídce investičních společností na českém trhu, než aby se snažili sami investovat přímo do akcií. Vybral jsem akciové fondy z databáze AKAT ČR denominované v české koruně a porovnal jsem je v několika obdobích počínaje okamžikem vyvrcholení akciových trhů 11. října 2007. Zajímala mě výkonnost nejen během celého období od 11. října 2007 do 12. června 2012, ale i výkonnost v kratších úsecích, které jsem vytyčil pomocí významných cenových den a vrcholů akciového indexu S&P 500:

11. 10. 2007 – 13. 6. 2012 - celé období zahrnující jeden dlouhodobý cyklický poklesový trh (BEAR market) a jeden cyklický růstový trh (BULL market).

6. 3. 2009 – 17. 5. 2012 - období celého současného růstového trhu (BULL market).

26. 4. 2010 – 17. 5. 2012 - BULL market od cenového maxima v roce 2010, kdy se výkonnost akcií po počátečním roce extrémně silného růstu cen začíná diferenciovat. Již nerostou všechny akcie, jen ty nejlepší. Výkonnost akciových indexů je celkově horší.

11. 10. 2007 – 6. 3. 2009 - poklesové období vývoje, BEAR market. Ceny hlavních indexů poklesly většinou o více než 50 % z cenových maxim dosažených v říjnu 2007.

26. 4. 2010 – 2. 7. 2010 - střednědobý pokles akciových trhů.

2. 5. 2011 – 4. 10. 2011 - střednědobý pokles akciových trhů. Obě poslední sledované kratší poklesové periody mi umožnily získat obrázek o tom, jak se jednotlivé fondy chovají v nepříznivých obdobích vývoje na trzích.

Nakonec jsem porovnával 30 fondů, jejichž historie sahá v databázi FineCharts.cz do října 2007. Fondy jsem porovnával s US ETF certifikáty SPY, IWM, QQQ, dále pak s ETF certifikátem pro celý svět VEU a s indexem pražské burzy PX. Vše podstatné je v následující tabulce.

Fondy jsou seřazeny podle výkonnosti za období 11. 10. 2007 – 12. 6. 2012 (první datový sloupec) od nejlepšího po nejhorší.

Investor, který by své peníze investoval 11. 10. 2007, by nebyl do 12. 6. 2012 v plusu téměř nikdy. Jedinou výjimkou je ETF QQQ představující technologický index Nasdaq 100. Průměr za celé pětileté období u akciových fondů je -39 %, průměr u ETF je -18,7 %. Investor by tedy udělal lépe, kdyby v naprosté většině případů investoval napřímo do pasivních ETF certifikátů kopírujících jednotlivé indexy.

Pouze 10 % ze všech fondů bylo lepších než průměr všech prezentovaných ETF. Pouze 6,7 % fondů bylo lepších než index S&P 500. To koresponduje se známou skutečností, že je většina portfoliomanažerů horších než akciové indexy. Investoři by tedy udělali lépe, kdyby investovali přímo do indexů.

Během růstového období od března 2009 do května 2012 byl obrázek podobný. Fondy si vedly hůře než indexy (průměr 55,9 % vs. 87,8 % u indexů). Co se týče indexů samotných, investor by udělal nejlépe, kdyby investoval na americké burze, výkonnost celosvětového ETF VEU je o dost horší. **Nejhůře na tom ovšem byli investoři do českého indexu PX, který z indexů nejhorší ve všech čtyřech hlavních sledovaných obdobích, když nebereme v úvahu krátká poklesová období roku 2010 a 2011 v posledních dvou sloupcích tabulky.

V další tabulce jsem výsledky fondů seřadil tak, že jsem sečetl všechna zkoumaná období. Tím jsem chtěl eliminovat příliš volatilní fondy, které byly sice docela silné v růstových obdobích, ale byly nepřiměřeně slabé v poklesových obdobích.

Řazení dle posledního sloupce tabulky: Ponechal jsem barvy z předchozí tabulky, tím je možné porovnat, jak moc se pořadí změnilo – nijak výrazně. Zde se již rýsují nejlepší podílové akciové fondy na českém trhu.

Někdo může namítnout, že nelze srovnávat výkonnost fondů denominovaných v koruně s ETF certifikáty, u kterých by investor musel nakoupit dolary a vystavit se kurzovému riziku. Vypočítal jsem proto zisky a ztráty ETF SPY (S&P 500) upravené o kurzové riziko.

Porovnání fondů s ETF SPY se zohledněním kurzového rizika u SPY:

Za celé období (2007 až 2012) byla výkonnost fondů relativně špatná ve srovnání s tím, kdyby investor přeměnil koruny na dolary a investoval přímo do SPY. Jen 6,7 % fondů překonalo SPY. Lepší je to v období 2009 až 2012, kdy 53 % fondů překonalo SPY. V té době byla koruna silná (druhý datový sloupec tabulky). V dalších dvou obdobích fondy opět neprokázaly dobrou výkonnost, SPY byl výrazně lepší (poslední dva sloupce tabulky).

Pokud provedeme úpravu výsledků SPY o kurzové riziko a sečteme všechna pozitivní i negativní vývojová období jako v druhé tabulce, lze porovnat výkonnost SPY pomocí jedné hodnoty s nejlepšími fondy. Podle tohoto kritéria, které bere v úvahu i negativní volatilitu během poklesů akciových trhů, se našlo celkem 5 fondů z 30, které překonaly index S&P 500. Je to těch prvních 5, jejichž poslední sloupec má hodnoty v tabulce zvýrazněné červeně. Z tabulky také vyplývá jedna důležitá věc, a sice které správcovské společnosti mají zřejmě nejlepší portfoliomanažery. Objevují se zde totiž stále stejná jména: ISČS, ESPA ČPI a ČSOB.

ISČS a ESPA patří do jedné skupiny (Erste Group), takže pokud bych chtěl investovat do akciových podílových fondů, šel bych zřejmě do této banky. Z 10 nejlepších fondů hned 6 patřilo do skupiny Erste. Další dva patří do skupiny ČP Invest (Česká pojišťovna a Generali PPF).

Nejlepší akciové fondy: Investoři by udělali dobře, kdyby místo do indexu pražské burzy PX investovali do některého z nejlepších fondů. Graf ukazuje relativní výkonnost fondů v procentech, za počátek je brán cenový vrchol akciového indexu S&P 500 v říjnu 2007.

Zbývá se podívat na korelace nejlepších fondů s indexem S&P 500. Vypočítal jsem korelace za posledních 500 dní, což jsou zhruba dva obchodní roky. Korelace s indexem S&P 500 jsou velmi vysoké, u čtyř fondů z pěti přesáhly k = 0,73. Pražský index PX silně zaostával poslední dva roky za světovými indexy a jeho korelace je nízká (US indexy rostly, PX spíše klesal). Fondy tedy chránily investory před atypickým chováním českého akciového trhu.

Kdy nakupovat, kdy prodávat?

Myslím si, že běžný investor nemusí být žádný génius, aby mohl nakupovat a prodávat alespoň přibližně ve vhodný okamžik a vyvaroval se nákupů v době, kdy jsou akciové trhy vysoko, tedy náchylné k poklesům. Stačí, aby použil úplně nejjednodušší metody technické analýzy dostupné každému, případně se vyhnul nakupování v okamžiku, kdy se všude v novinách píše o tom, jak se trhům daří a jak je vše úžasně pozitivní. To bývá většinou začátek konce růstového období na trzích.

Čtěte také: