ČEZ prodal doly o dvě miliardy laciněji, než je koupil

06:30 | Dnes

Obchod ČEZ: koupil za 206 milionů eur, prodal za 130.Autor: Reutersvětší obrázek »

Praha - Státní energetický gigant ČEZ má za sebou pozoruhodný obchod.

Koupil polovinu východoněmeckých dolů Mibrag za 206 milionů eur, prodal je však za 130 milionů. Vedle toho předal svému tuzemskému konkurentovi EPH zadarmo polovinu projektu na stavbu elektrárny Profen, která by měla po roce 2018 část uhlí z Mibragu pálit.

Ukazují to data z unikátní analýzy obchodu, kterou vypracovala se znalostí interních dat státní firmy skupina expertů, jimž Aktuálně.cz přislíbilo anonymitu.

ČEZ některá konkrétní data zpochybnil, vlastní údaje však redakci neposkytl.

Kvalitní CF efekt

ČEZ koupil polovinu akcií Mibragu v červnu 2009 a o jejich prodeji rozhodlo představenstvo v červenci 2011. Celý důl tak kontroluje společnost Energetický a průmyslový holding (EPH), která podle obchodního rejstříku patří čtyřem kyperským firmám.

Podle firemního webu se o akcie dělí finanční skupiny PPF a J&T s ředitelem Danielem Křetínským.

Manažeři státní firmy dosud obchod vykládali jako úspěch a dodnes ho dokazují neobvyklým parametrem „CF efekt", podle kterého na prodeji svého podílu vydělali 46 milionů eur, tedy přes miliardu korun. Nevysvětlují ovšem, jak tento parametr souvisí s kupní a prodejní cenou.

Komentář: Tuto transakci jsme detailně vysvětlovali v loňském roce na tiskové konferenci k hospodářským výsledkům za třetí čtvrtletí a přítomní odborníci v tom neshledali žádnou nejasnost. Těžko říci, jaké experty oslovilo Akuálně.cz. Jaký zisk daná transakce firmě přinesla, nejlépe ukazuje výsledný cash flow. Je nezpochybnitelný fakt, že transakce, kdy ČEZ držel po dva roky 50% akcií německé těžební společnosti MIBRAG, skončila pro ČEZ výdělkem ve výši 46 mil. EUR (tedy dle současného kurzu 1,2 mld. Kč).

Nákupní a prodejní ceny opravdovým expertům vůbec nic neřekne, protože firma kupovaná může být zcela odlišná od prodávané. Obdobně v případě, kdy je na nákup dané společnosti použit dluh, může být část kupní ceny umořena splátkou dluhu. Aktuálně.cz by tak klidně srovnávala firmu, která při nákupu byla zcela nezadlužená a při prodeji zatížená významnými dluhy, přičemž příjmy z těchto dluhů mohly být použity na splacení kupní ceny. Tento postup – jak většina finančních expertů jistě potvrdí - je mimochodem poměrně častou strukturou financování nákupů firem, které nemají žádné dluhy (což byl případ Mibrag). To je tento případ, když ČEZ inkasoval dodatečné prostředky během vlastnictví akcií. Následující prezentace, převzaté – z prezentace hosp. výsledků za I. – III. čtvrtletí 2011, zobrazuje velikost „hotovostní“ investice ČEZ do JTSD/MIBRAG k datu rozhodnutí o prodeji (-71 mil EUR) a „hotovostní“ toky související s prodejem (ostatní plusové položky, celkem + 117 mil EUR).

Ostatní úvěry, které ČEZ poskytl za účelem financování kupní ceny, byly splaceny již ke konci března 2010 a to zejména z prostředků, které MIBRAG získal z bankovního úvěru přijatého ve stejné době. Celkový cash flow efekt pro ČEZ tak činil 46 mil EUR a skládal se z několika částí, z nichž každá v účetnictví patří do jiné kategorie (splacení půjčky, přijaté úroky, cena prodaných akcií). 

Tuto transakci je také nutné chápat v souvislosti s nákupem společnosti Energotrans v lokalitě Mělník, jež má pro ČEZ dlouhodobě strategický význam. Vliv má rovněž proměna energetické politiky v Evropě.

Zmíněný parametr neužívá obvykle ani ČEZ. Ve výročních či čtvrtletních zprávách se za poslední dva roky objevil pouze jednou právě v souvislosti s Mibragem.

V reakci na opakovaný dotaz po prodejní ceně užívají zástupci ČEZ frázi, která poprvé zazněla loni v listopadu: „Smluvní strany se dohodly, že objem uvedených transakcí nebude zveřejněn," tlumočí ji tentokrát mluvčí Eva Nováková.

Komentář: Opětně vysvětlení viz výše. Pro odborníky nemá srovnání nákupní a prodejní ceny žádný význam, pokud nezohlední i jiné „hotovostní, tj. cash flow“ elementy. Příklad: cena nemovitosti bez jakékoliv zástavy je logicky vyšší než domu, který je zatížen hypotékou.

Teoreticky existuje možnost, že ČEZ vydělal nějaké peníze během čtyřiadvaceti měsíců, kdy byl spoluvlastníkem Mibragu. „ČEZ samozřejmě inkasoval veškeré nároky, které vznikly z vlastnictví padesátiprocentního podílu ve společnosti Mibrag," tvrdí Nováková. Neupřesňuje však, o jakou částku se jedná.

Komentář: Taktéž detailně popsáno v tabulce v prezentaci.

Doly za 30 milionů

Z dokumentů německé firmy vyplývá, že v roce 2010 proběhly finanční přesuny mezi společností Mibrag a jejím stoprocentním akcionářem JTSB Braunkohlebergbau GmBH. Mibrag půjčil JTSB 220 milionů eur, zpátky dostal 50 milionů. Na účtech mateřské firmy tak zůstala koncem roku hotovost 170 milionů.

Tento fakt do značné míry potvrzuje prezentace ČEZ z loňského listopadu. „V březnu 2010 došlo k zadlužení společnosti Mibrag (úvěr ve výši 250 milionů eur) a k následnému splacení větší části akcionářského dluhu JTSD/MIBRAG," prozradili manažeři bez bližšího vysvětlení. 

Po padesáti procentech akcií JTSB vlastnily EPH a dceřiná firma ČEZ Severočeské doly. Peníze tedy mohly využít. Neexistují však dokumenty o tom, že peníze odešly z JTSB na účty některého z majitelů. Například výroční zprávy ČEZ ani Severočeských dolů se o ničem takovém nezmiňují.

Při pohledu na bilanci celé transakce Mibrag se nabízí možnost, že zmíněných 170 milionů využilo samotné EPH, a zaplatilo tak ČEZ za jeho podíl v Mibragu i za projekt na elektrárnu. „Pro kupujícího to je dobrý obchod. Ovládne společnost a bude ho to stát na hotovosti v přepočtu necelých 30 milionů korun," spekulují analytici.

 Zdroj: TZ ČEZ