Asijští tygři drtí západní svět

Japonsko bylo po desetiletí považováno za neohrožený vzor asijské ekonomiky a světovou ekonomickou dvojku. V letošním roce však chtě nechtě muselo ustoupit silnějšímu soupeři - Číně a to i přesto, že zde roční příjem na jednoho obyvatele dosahuje pouhých 70 tisíc korun. „Je to nový mezník“, doslova prohlásil guvernér čínské centrální banky. Není to přitom tak dlouho, co Čína pokořila takové ekonomické velmoci jako Německo nebo Velkou Británii a stala se nejdynamičtější ekonomikou světa.  

Této situaci bezpochyby napomohla i celosvětová krize, která odkryla slabá místa národních ekonomik. A byla to právě Čína, která díky své masivní poptávce a řízené ekonomice pomohla vyvézt svět z nejhoršího. Ani v době nejhorší krize se zdejší HDP nepodívalo pod 6% (v březenu 2009 kleslo na 6,2%) a v letošním roce opět překračuje magickou desetiprocentní hranici.

I přesto, že Čína je takovou supervelmocí, najdeme mezi padesátkou největších a nejsilnějších firem světa (dle Forbes ) pouze hrstku čínských firem. Na pátém místě se umístila ICBC, na dvanáctém PetroChina, na sedmnácté pozici China Construction Bank, dále následuje Bank of China a Sinopec-China Petroleum. Stejný počet zastoupení má však i Velké británie, o jedno méně pak Francie.

Pokud si Čína udrží své tempo mohla by do roku 2025 odsunout Spojené státy na druhou příčku. Vzhledem k tomu, že zadlužení domácností je nyní v Číně na úrovni 14% HDP, lze očekávat, že se tomu tak stane (v roce 2009 tvořila spotřeba 35% HDP). Tato 14% hranice, která působí v západním měřítku poněkud směšně, se bude i nadále zvyšovat a podporovat dál růst domácí ekonomiky směrem vzhůru.   

Ostatní asijské státy však nezůstávají stranou. Jižní Korea, Taiwan, Filipíny, Singapur, Malajsije, Indonésie nebo Thajsko dokázaly, že si titul, Asijský tygr, bez debat zaslouží.

HDP Jižní Korei se od poloviny roku 2009 zvýšilo z - 4% na +8%, Malajské se dokázalo zvednout z -6,2% v březnu 2009 na +10,1 v březnu 2010. Thajsko si za stejné období polepšilo z - 7,1% na +12%. Indonésie zaznamenala maximální pokles HDP v roce 2009 na +4,08%. Aktuální hodnoty opět přesahují +6%.

Velká Británie, někdejší ikona evropské ekonomiky, potopila svůj hrubý domácí produkt během krize na úroveň -6%. Ve druhém čtvrtletí letošního roku to však nedotáhla ani na +2%. Podobné parametry můžeme pozorovat např. u i Francie, která nyní deklaruje růst kolem +1,7%, tedy velmi daleko od lesku asijských predátorů.

Ekonomický vývoj jednotlivých států se na plno odráží ve vývoji domácích akciových indexů, respektive ve vývoji národních exchange traded funds (ETF), které byly vytvořeny, aby pro malé či velké obchodníky, rozšířily nákupní nebo prodejní (lze provádět i short operace) sortiment.

Jihokorejské ETF, reprezentované iShares MSCI South Korea Index ETF (EWY), si za uplynulých 12 měsíců připsalo velmi slušných 17%. Index S&P 500 jen 9,5%. Indonéské ETF, v podobě Market Vectors Indonesia Index ETF, si za stejné období připsalo neuvěřitelných 43%. iShares MSCI Austria Investable Market Index Fund, tedy rakouské ETF, naopak za poslení rok ztratilo téměř 5%.

Budeme-li hledat souhrnný fond pro rozvíjející se trhy, „emerging markets“, pak by takovým kandidátem mohl být iShares MSCI Emerging Markets Index ETF (EEM). Ten ve zmiňovaném srovnávacím období posílil přibližně o 16%.

Jak je vidět tak všichni „tygři“ hravě překonávají výkonnost širšího indexu S&P 500. Zdá se tedy, že ti, co opět vsadili na současnou vlnu růstu regionálních asijských ETF nebo nepřestali vůbec věřit asijským velmocem, teď sklízejí sladkou smetanu. Může se zdát, že jednotlivé státy nastartovaly své ekonomiky příliš snadno a rychle, což evokuje spíše na riziko přehřátí, ale příliv finančních prostředků, které se stále přelévají do tamních ekonomik, potažmo do asijských akcií naznačuje, že pokračujícímu růstu pravděpodobně konec hned tak nebude.

Kompletní přehled regionálních ETF najdete zde.