Souhrn akciového dění v 20. a 21. týdnu

Souhrn dění na akciových trzích v 20. a 21. týdnu - tzn. 14.05. - 25.05.

Zahraniční trhy
Uplynulých 14 dní bylo na světových akciových trzích ve znamení dalšího snížení dolarových sazeb, které proběhlo v úterý 15.května. Hlavní dolarová úroková míra byla snížena na rovná 4%. Reakce trhu byly zpočátku rozporuplné, indexy dokonce v den oznámení spíše klesaly. Investoři čekali, že snížení sazeb bude doprovázeno komentáři k aktuální a budoucí ekonomické situaci, a protože se tak nestalo byli z toho dosti rozmrzelí a vyložili si to jako negativní signál. V dalších dnech došlo k obratu. Převážil totiž obecný názor, že sazby na této úrovni udělí skomírající ekonomice potřebný hybný moment a nasměřují ji k opětovnému růstu, což by se mělo odrazit ve zlepšování firemních výsledků. Další pozitivní element se dostavil v podobě spekulací o tom, že snižování sazeb by mohlo ještě pokračovat. Trhy v následujících dnech utěšeně posilovaly, Dow Jones se dostal až nad 11 000 bodů, technologický Nasdaq posiloval v šesti po sobě jdoucích seancích. Nic však netrvá věčně a v závěru 21. týdne trhy podlehly prodejním korekcím. Investoři raději realizovali své zisky. Objevily se stopy pochyb o tempu zlepšování firemních výsledků a ekonomiky obecně. Celkově si Dow Jones polepšil o 1,7%, Nasdaq dokonce o 6,8%. Evropské trhy jsou malinko konzervativnější a nepodléhají tak výrazným výkyvům. Německý DAX si polepšil o 1,3%. 

Domácí trhy
Vývoj domácích akciových trhů ve sledovaném období příliš nepotvrdil svou často citovanou navázanost na zahraniční trhy. Téměř celý 20.týden šly trhy proti zahraničnímu trendu a oslabovaly. Situace se zlepšila až v 21.týdnu a to především díky růstu telekomunikací a bank. Index pražské burzy PX 50 si mezi 14. a 25. květnem polepšil o 3,55% a RM-Systémový PK 30 o 3,75%.
Bombou, která neměla téměř žádný kurzový dopad na trhy, bylo oznámení o úpadku obchodníka Private Investors, který patřil k největších obchodníkům zaměřujícím se na obchodování v zahraničí - podrobné zpravodajství naleznete ZDE.

Tradičně nejaktivnější byly telekomunikace, které těžily z vlastních privatizačních zpráv a z příznivého zahraničního vývoje celého odvětví.
České radiokomunikace si během dvou týdnů připsaly k dobru 20%. Dánský operátor Tele Danmark totiž výrazně zvýšil svou nabídku za 51procentní podíl státu z původních 225 miliónů dolarů na více než 300 miliónů dolarů.
300 miliónů dolarů v přepočtu na jednu akcii představuje zhruba 750 korun na akcii. Podle teoretických pravidel by měla v takovém případě cena akcií obchodovaných na trhu být o cca 15-20% nižší - tzn. měla by se pohybovat v rozmezí 600 - 637 korun. Reálné propočty budou velmi záležet na přesné znalosti nabídnuté ceny a též na kurzu CZK/USD. Protože nabídka Tele Danmarku má přesahovat 300 mil.USD dá se očekávat další zvyšování ceny v tomto propočtu. Pro orientaci - souhrnná cena 13 místo 12 miliard znamená nabídnutou cenu nad 800 za kus, což by ukazovalo na tržní cenu mezi 640 a 680 za kus.
Stát by celkově na privatizaci mohl vydělat cca 18 miliard korun, což je o tři miliardy více, než na kolik druhou největší českou telekomunikační firmu ocenili odborníci Deutsche Bank.
K 12 miliardám od Tele Danmark je potřeba připočítat šestimiliardový výnos státu z letos vyplacené dividendy. Původní nabídka představovala zhruba devět miliard korun, výnos státu z dividendy pět miliard, tedy celkem 14 miliard korun.
Nabídku Tele Danmarku měla ve středu 30.05. projednat vláda - všeobecně se očekávalo, že bude přijata.

Český Telecom neměl za sebou tak silné privatizační zprávy a tak se nejdříve potýkal s výrazným poklesem své ceny (až o 6%) aby následně dokázal tuto ztrátu umazat a dokonce ještě přidat něco k dobru, takže výsledně k 25.květnu cena jeho akcií posílila o cca 2%. Růst lze přiřknout pozitivnímu vývoji cen jeho zahraničních kolegů a zprávě o lepších než očekávaných výsledcích hlavního vzoru, kterým je Deutsche Telekom. Určitý vliv měla i zpráva, že během nejbližších týdnů předpokládá Fond národního majetku ukončení jednání s konsorciem TelSource o společném postupu při prodeji akcií Telecomu.

Kromě telekomunikací se v 20. a 21. týdnu dařilo též bankám.
Komerční banka si polepšila o více jak 9% díky pozitivním zprávám o její privatizaci. Ta by se měla za citelného zájmu zúčastněných chýlit ke konci. K 1.červnu by měla poradenská společnost Goldman Sachs předložit vyhodnocení nabídek tří zájemců o koupi státního podílu. Původně se o KB ucházeli 4 zájemci, ale francouzská Crédit Agricole svou účast v soutěži vzdala. Ministr Rusnok k privatizaci uvedl, že pokud bude vyhodnocení jasně hovořit pro jednoho ze zájemců, je možné, že bude vládní rozhodnutí doslova bleskové a banka bude prodána tomuto zájemci. Pokud bude vyhodnocení vyrovnanější je pravděpodobné, že se celý proces o několik "vyjednávacích" týdnů prodlouží. Výše odhadovaných nabídek se odhaduje v rozmezí 1300 až 1700 korun za jednu akcii, což ukazuje na tržní cenu kolem někde kolem 1100 Kč v té pesimističtější variantě. Pro případ "zlaté" střední cesty je možná tržní cena až někde kolem 1250/ks.

Česká spořitelna sice již svého privátního vlastníka má, ale pro růst ceny hovoří výsledky jeho činnosti. Rakouská Erste vnáší do Spořitelny nové produkty v podpoře bydlení, v podpoře rozvoje středních a menších firem. Investoři kvitovali oznámení o plánovaném zisku v nejbližších letech spojených s výplatami dividend.

Černým koněm domácích blue chips se stal Unipetrol. Jeho akcie oslabily o více jak 7% a to především v reakci na chystanou akvizici neratovické Spolany. Ta by měla Unipetrol stát až 3 miliardy korun, což některé investory od tohoto titulu odrazuje.

Cena akcií ČEZu v poslední době osciloval mezi 105 a 108 korunami. ČEZ se stále potýká s rozjezdem JETE. Byla dokonce vypracována studie zkoumající co kdyby se rozjezd JETE zcela zastavil a stavba by byla zakonzervována. Studie ukazuje dosti znepokojivé údaje, ze kterých vyplívá, že tato varianta by mohla být pro ČEZ osudovou.
Pokud se JETE nerozjede může ČEZ očekávat ztrátu v řádu 117,4 miliard korun z toho:
- 91,7 mld. již bylo proinvestováno
- 4,9 mld. je investováno v této době
- 11,6 mld. by spolkla likvidace dílů. které přišly do kontaktu s radioaktivitou případně vysokonapěťovým vedením
- 6,5 mld. stálo navezené palivo.
O zaměstnání by přišlo 5000 zaměstnanců přímo a dalších cca 10000 v navazujících oborech.
Předpokládá se, že ČEZ by se pokusil vzniklou ztrátu uplatnit u státu, který by mu svým rozhodnutím tuto ztrátu zapříčinil. Pokud by stát tento požadavek neuznal znamenalo by to pravděpodobně úpadek ČEZu do likvidace. Základní jmění ČEZu je "jen" 59,2 mld.Kč.

Nové zprávy přineslo i odvětví fondů. KCP ve sledovaném období povolila přeměnu 1.IF Živnobanky a Živnobanka PF na otevřené podílové fondy.

Zajímavé informace se objevily též v souvislosti s bývalou IPB.
Ta první se týkala ohodnocení IPB. Ocenění bude muset rozsoudit nezávislý arbitr. Znalci, kteří hodnotu banky oceňovali pro ČSOB a pro nuceného správce, se nedokázali dohodnout a jejich představy se nadále výrazně liší o cca 100 miliard korun. Podle neověřených zpráv by arbitrem měla být americká investiční banka J.P.Morgan.
Další zpráva hovoří o tom, že ČSOB se s Konsolidační bankou dohodla, že na ni převede problémová aktiva bývalé IPB v objemu 100 miliard korun. Konkrétní smlouvy by měly být podepsány k polovině června. Očekává se, že z oněch 100 miliard bude mít KoB reálnou ztrátu mezi 90 a 95 miliardami korun. Premíér Miloš Zeman je s převáděným objemem spokojen a to především proto, že se ukázalo, že původní pesimistické odhady hovořící až o objemu 180 miliard korun se ukázaly být přehnanými.
A do třetice všeho dobrého i zlého přišel stát s návrhem jak se vypořádat s japonskou Nomurou ve věci IPB. Stát navrhuje Nomuře aby převzala část problematických pohledávek z portfolia bývalé IPB v objemu cca 40 - 50 miliard korun. Stát Nomuře na tento nákup poskytne 2 miliardy a výnos ze správy těchto pohledávek půjde celý Nomuře.

Cosi jako ekonomické faux-paux se odehrálo v souvislosti s tendrem na nové stíhače. Z původního počtu 5 potenciálních dodavatelů zbylo již jen britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab, které nabízí za možnost dodat naší zemi 40 nových stíhaček doprovodné ofsetové programy v rozsahu cca 3 miliard dolarů = cca 115,5 mld.Kč. Mělo by jít především o přímé investice, transfer špičkových technologií, vytváření pracovních příležitostí či podporu exportu. Podrobnosti by měly být známi na počátku června. Ostatní zájemci dávají od armádního tendru ruce pryč. Ti, kteří se těšili na americké Hornety nebo Falcony, případně na francouzské Mirage nebo evropské Eurofightery, se budou muset spokojit s Grippeny.

Tip
V nejbližším období bude vhodné bedlivě sledovat vývoj jednotlivých privatizací, které se v mnoha případech chylí ke svému vyvrcholení. Týká se to především Českých radiokomunikací, Komerční banky a například kopřivnické Tatry. Objevují se též zprávy vyjasňující otevírání investičních fondů.

Výhled
Analytici se ve svých komentářích zmiňují o pravděpodobném krátkodobém poklesu domácích i světových akciových trhů, vyvolaném korekcemi po předcházejícím růstu a dále pak obavami o tempo zlepšování výkonnosti americké ekonomiky. To se totiž ukazuje oproti původním předpokladům jako poněkud zpožděné. Z dlouhodobého hlediska je však víra v americký obrat téměř stoprocentní a z toho pramení dlouhodobý optimismus pro takřka celý akciový svět.