Souhrn akciového dění za 14 a 15 týden - 02.-13.04

Souhrn akciového dění ve 14. a 15. týdnu - 02.- 13.04.01

Zahraniční trhy se v první polovině dubna zmítaly mezi pozitivní náladou investorů vyvolanou startem nového čtvrtletí, mezi firemními zprávami, které střídavě vyvolávaly růstové a klesající nálady a mezi makroekonomickými daty, která převážně poukazovala na pokračující celosvětový pokles výkonnosti jednotlivých ekonomik. Přes tento informační "guláš" byl výsledek pro trhy pozitivní, zvláště druhá polovina sledovaného byla trhům příznivě nakloněna.
Americký index Dow Jones si polepšil o 2,5% , jeho technologický kolega Nasdaq o 6,6%. Německý DAX si přilepšil o 2,95%.

Domácí scéna byla na zahraniční vývoj jako obvykle dosti citlivá, ale zároveň měla dostatek zajímavých vlastních "hybných" zpráv a to především z firemní oblasti. K makroekonomickým zprávám se naše akciové trhy chovají dosti přezíravě a to i přes jejich vesměs příznivou a povzbudivou povahu. Hlavní a "papírově" nejdůležitější událost, demise ministra financí a rychlé nalezení jeho nástupce, s akciovými kurzy příliš nehnula a většinu vlivu si vyčerpala na dluhopisovém a měnovém trhu, čímž byla zachováno aspoň zdánlivě nezpochybnitelná důležitost této události.
Index PX 50 si polepšil o 2,6%. PK 30 pak o 2,91%.

Ministr financí Mertlík podal svou demisi 10.04. a jako důvod uvedl "malou schopnost ovlivnit některá zásadní rozhodnutí vlády". Dluhopisový a měnový trh reagovali velice rychle a svorně - koruna oslabila, cena státních dluhopisů se snížila. Akciové trhy reagovaly jen vlažně a spíše to jen zbrzdilo jejich růst. Nepříjemnou částí Mertlíkovy demise je totiž možnost zpoždění některých privatizací - především telekomunikací a energetiky. Tento fakt následně přeci jen vedl k určitému poklesu těchto odvětví i když přímý dopad je spíše diskutabilní.
Podrobnější komentáře, názory a reakce viz Ministr Mertlík podal demisi.

Makroekonomické údaje ukázaly na docela slibný vývoj domácí ekonomiky v konci 1 čtvrtletí. Nad očekávání vysokým růstem překvapila dynamika stavební výroby, příjemná byla dynamika průmyslu, nezaměstnanost klesla a inflace na produkční úrovni byla jen mírná. Ale jako by se nestalo, s akciemi to dá se říci "ani nehlo".

Zajímavější, z pohledu akce a reakce, to bylo na poli firemních zpráv. Nezvykle "kralovala" Česká spořitelna, své si "odpracovala" privatizace Českých Radiokomunikací a privatizační zprávy jako takové vůbec, jiskřičky proskočily mezi jednotlivými mobilními operátory.

Česká spořitelna nejdříve postrašila své klienty a konkurenty záměrem zdražit poplatky za výběry z karetních automatů. Klientskou část publika si následně udobřila oznámením, že chystá uvést v život dva velmi zajímavé programy - jeden na podporu hypoték a druhý na podporu středních a menších podniků a jejich financování. V obou případech se chystá do určité míry dopovat úročení půjček ze svého, což by mohlo znamenat u hypoték snížení úrokové míry z poskytnutého úvěru až na 4% a u poskytnutých komerčních úvěrů snížit jejich úročení teoreticky až k 4,6%. Potenciální klienti samozřejmě "jásají", konkurence háže čepice do prachu a zuřivě po nich poskakuje vyhrožujíc Spořitelně antidumpingovým šetřením. Spořitelna se hájí tím, že není jejím přímým záměrem připravovat konkurenci o klienty, ale že chce výrazně podpořit bytovou výstavbu a střední a menší firmy s perspektivními projekty. Antidumpingového šetření se neobává. Velkorysost projektů a jejich možný efekt nicméně udělal na trhy značný dojem a akcie si dokázaly ve sledovaném období po poklesu, který proběhl ještě před zveřejněním záměrů, polepšit až o více jak 5%.

Tradiční zásobárna kurzotvorných zpráv z poslední doby, dění kolem privatizace Českých radiokomunikací, opět nezklamala. Nejdříve se v pátek šestého objevila zpráva, že nabídka Tele Danmark za majoritní podíl státu se z 600 zvyšuje na 861 korun na jednu akcii. V tento den už akcie ve SPAD nenesly nárok na dividendu a uvedená zpráva hodně utlumila propad těchto akcií v tomto segmentu burzovního trhu. Očekával se pokles až o chystanou dividendu, což by představovalo cca 30% hodnoty, ale finální pokles byl jen méně než poloviční. RMS, který ještě dividendu nesl, si výrazně polepšil. V pondělí devátého se ale ujasnilo, že oněch 861/ks je míněno včetně dividendy. Páteční optimismus byl tudíž opět ty tam a titul ve SPAD opět výrazně ztratil. "Dividendový" RMS si žil svým vlastním životem. Zklamání pak trochu napravilo doporučení ministerstva financí ukončit za takových to podmínek výběrové řízení na kupce Radiokomunikací a dále vyjednávat už jen s Tele Danmark a "doladit" jejich nabídku, tak aby co nejvíce vyhovovala státu. Vláda tento návrh vzala následně za svůj. V souvislosti s tímto se objevilo i vyjádření ministra dopravy a spojů, který má fakticky prodej Radiokomunikací na starosti, a který uvedl, že 861 korun za kus je i bez dividendy málo, a že na této ceně se žádný obchod neuskuteční. Kurz Radiokomunikací se nakonec ustálil ve SPAD na hranici 600 Kč za kus, v RMS kolem 870 za kus, což odpovídalo přičtení předpokládané dividendy očištěné o zdanění. Tato cena vzala v RMS za své v průběhu pátku 13-tého - akcie již nenesly nárok na dividendu a začaly strmě klesat směrem k burzovní ceně. I přes to, byly ještě v rámci tohoto segmentu trhu uzavřeny obchody na několik set kusů v cenách 786 a 708 korun za kus, což jistě potěšilo šťastné prodejce, kteří získají dividendu a přitom měli minimální kurzovou ztrátu.

Privatizační zprávy zasáhly rovněž Komerční banku a energetický sektor. Kromě demise ministra financí, která by na průběh privatizace KB neměla mít výraznější vliv a na energetiku bude mít patrně jen pozdržující efekt, se objevily další faktory.
Svůj výrazný zájem o vstup do KB projevil italský uchazeč banka UniCredito. Reakce trhu, ale nebyla výrazná.
Privatizace energetiky dostala poměrně výraznou trhlinu. Vláda na svém zasedání rozhodla o zrušení tendru na poradce pro privatizaci energetiky a plynárenství. K tomuto rozhodnutí dospěla poté co se množily spekulace ohledně serióznosti výběrového řízení.

Mezinárodní komise pro posouzení vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí dospěla k závěru, že její dopad na životní prostředí je minimální při minimálním riziku.

Český Telecom v těchto týdnech víceméně jen kopíroval vývoj svých zahraničních kolegů.

Zajímavou byla zpráva o potyčce mezi jednotlivými mobilními operátory, kterou nastartoval Český Mobil, když obvinil zbylé dva poskytovatele z cenové diskriminace a "žalovaní" záhy kontrovali obviněním, že Český Mobil jim pro změnu dluží desetimilionové částky za vzájemné propojování hovorů. Je vidět, že jde o peníze a ty jsou v tomto oboru vždy až na prvním místě. RadioMobil po této přestřelce oznámil, že srovnává své ceny pro volání do sítě Oskar s těmi pro volání do EuroTelu.

Tolik očekávaná dividenda společnosti Philip Morris byla spíše zklamáním - trh očekával něco pod 1000 Kč hrubého na akcii a odsouhlaseno bylo "jen" 940 Kč na akcii.

Výhled
Domácí analytici se shodují v názoru, že hlavním hybným motorem v několika nejbližších dnech až týdnech bude světový vývoj a ohlašování firemních výsledků za 1Q + odhady výsledků v dalších obdobích roku. Tento předpoklad se zatím vyplňuje, jen světové makroekonomické údaje se rovněž hlásí o výrazný díl vlivu na akciové dění. Začíná se rovněž znovu spekulovat na možnost dalšího snížení sazeb v USA a možná i v EU, kde se zvláště Německo snaží toto opatření prosadit.

Tip
Ze spekulativního pohledu se jeví velice zajímavé zprávy související s procesem otevírání fondů. Fondy jsme tu už jednou zmiňovaly jako zajímavou investici a s novými informacemi toto doporučení nezbývá než obnovit.
KCP se vyjádřila k opodstatněnosti žalob, které blokují otevírání fondů. Podle ní jsou tyto žaloby neopodstatněné a neadekvátní a existuje podezření ze zneužívání práv menšinového akcionáře. KCP preferuje jako výhodnější cestu pro akcionáře otevření fondů před jejich likvidací.
Další zpráva je zajímavá především pro fondy 1.IN, které obsahují nezanedbatelné podíly na bývalé IPB direktivně ohodnocené na nulu. Tato zpráva se týká vyjasnění hodnoty toho co z IPB po převzetí ze strany ČSOB zbylo a jakou to má hodnotu. Do 24.dubna by měli svá ocenění pro IPB předložit dva auditoři. CAIB, která zastupuje ČSOB a HSBC, hájící zájmy státu respektive nuceného správce.
Po té následuje lhůta 30 dní, ve kterých by se měly obě strany dohodnout a ve svých oceněních "sblížit". Pokud se tak nestane nastoupí patrně arbitr, kterým by měla být Bank of Amerika. Tento "rozhodčí" musí konečný verdikt vynést do 24.června tohoto roku. Pokud bude hodnota kladná bude to mít patrně dosti pozitivní vliv na obchodní jmění fondů zmiňovaného správce.