Velké rozvojové země se postavily proti cíli snížit emise na polovinu do roku 2050

KODAŇ (MEDIAFAX) - Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika se postavily proti tomu, aby se cílem vytyčeným na klimatické konferenci v Kodani stalo snížení emisí skleníkových plynů na polovinu do roku 2050. Ve středu o tom informovala agentura Reuters.

V dokumentu, který tyto čtyři rozvojové státy vydaly, se dále uvádí, že rovněž nesouhlasí s představou, že vrchol v objemu vypouštěných emisí nastane nejpozději v roce 2020. Nelíbí se jim ani limit oteplení na maximálně dva stupně Celsia nad úroveň z preindustriální doby.

„Ten dokument je obhajobou. Ukazuje na omezení jejich pomalu rostoucích hospodářství,“ prohlásil evropský diplomat, který měl k dokumentu přístup.

Podle evropských diplomatů toto prohlášení značně komplikuje přípravy před kodaňskou konferencí.

„Jejich společné stanovisko je, že si nepřejí žádná konkrétní čísla v kodaňské dohodě,“ uvedl další diplomat.

Čína i Indie již dříve prohlásily, že nejprve musí rozvinuté státy přislíbit hlubší zásah do objemu svých emisí, než budou očekávat závazky od chudších zemí.

Od bohatších států očekávají příslib snížení emisí do roku 2020 až o 40 procent oproti úrovním z roku 1990. Americký prezident Barack Obama zatím přislíbil závazek snížit o 3 procenta, Evropská unie si stanovila jako minimum 20 procent, maximálně pak 30.

Čína, největší znečišťovatel planety, přitom minulý týden oznámila, že má v plánu do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého připadající na jednu jednotku HDP o 40 až 45 procent oproti úrovni z roku 2005.

„Evropská unie si nad tím v tuto chvíli jen láme hlavu. Ani jeden z těchto států nebyl ochoten vysvětlit nebo ospravedlnit svůj postoj ať už Evropské unii nebo Spojeným státům,“ komentoval situaci jeden z diplomatů.

Kodaňský summit, který se koná ve dnech 7. 18. prosince, by měl rozhodnout o snižování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Rozvojové země vznesly požadavek, aby jim vyspělé státy s náklady na ekologickou politiku pomohly.

Mezi světovými lídry, kteří už před časem přislíbili účast na summitu, jsou například britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Jedním z nejsledovanějších světových politiků je v této souvislosti americký prezident Barack Obama, protože Spojené státy nepodepsaly dosud platný Kjótský protokol. Ten nakonec oznámil, že se zúčastní jen začátku jednání do 9. prosince.

Ve středu svou účast potvrdil i britský princ Charles, který zde promluví 15. prosince. Očekává se, že se jeho proslov bude zaměřovat především na ničení deštných pralesů.

Někteří představitelé světové politiky jsou v souvislosti se summitem optimističtí, mnozí se ale shodují, že tou nejpravděpodobnější možností je uzavření rámcové dohody. V tomto smyslu se vyjádřil například generální tajemník OSN Pan Ki-mun nebo šéf Evropské komise José Manuel Barroso.

Tereza Frantová, frantova@mediafax.cz