Weekly: Akcie si v minulém týdnu vzaly oddechový čas

Minulý týden vystavil stopku dalšímu růstu akciových indexů a dal šanci medvědům, kteří tak mohli po delší době začít korigovat část z tučných zisků, jež si akciové indexy připsaly v posledních třech měsících. Americký S&P500 tak uzavřel týden se ztrátou pouze 2,2%, zatímco celoevropský index EUROSTOXX50 zakončil v pátek proti pondělku se ztrátou 1,9%. Tím nejdůležitějším momentem, který zároveň nastartoval korekci na akciových trzích, bylo především středeční zasedání Fedu. Ten podle očekávání ponechal sazby beze změny a znovu ubezpečil obchodníky, že je hodlá nadále držet na dostatečně dlouhou dobu na velmi nízkých úrovních. V doprovodném komentáři však zároveň oznámil, že hodlá prodloužit platnost programu na nákup cenných papírů krytých hypotékami (MBS) a agenturního dluhu o tři měsíce, do března příštího roku. Zatímco dle původního scénáře měl Fed do ekonomiky napumpovat zbylou likviditu ve výši 460 mld. USD do konce tohoto roku, takto si lhůtu zdvojnásobil a vyslal tak jasný signál směrem k obchodníkům, že sundává nohu z plynu a začíná postupně tlumit svou agresivní měnovou politiku z minulých měsíců.

To byl dostatečně dobrý důvod ke korekci, kterou pak navíc v průběhu dalších dvou dnů prohloubila slabší ekonomická data, která přišla ze Spojených států. Velmi negativní dopad na celkový sentiment přitom měly především počty prodaných nových a starších domů, které skončily výrazně pod většinovým konsenzem analytiků. Zatímco počty prodaných nových domů se zvyšovaly pouze na 429 tis. (oček.: 440 tis.), počty prodaných starších domů dokonce nečekaně klesly na 5,10 mil. Negativní dojem pak v pátek zanechaly také objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, které zaznamenaly v srpnu propad o 2,4%, zatímco trh počítal s jejich růstem o 0,3%.

Slabší data z USA navíc podepřela také horší čísla z Evropy. To platilo zejména pro Německo, kde se podle ukazatele PMI nečekaně snížila aktivita ve výrobním sektoru a sektoru služeb, zatímco index IFO zaznamenal mírnější růst, než s jakým počítal většinový konsenzus trhu. Co více, úvěrová expanze v eurozóně nadále prudce zpomaluje a tak meziroční růst půjček soukromému sektoru dosahoval v srpnu již pouze 0,1% (oček.: +0,3%, předch.: +0,7%).

To co minulý týden akcie ztratily, však indexy dokázaly z velké části nabrat zpět hned v prvním dnu nového týdne. V pondělí se indexy dostaly znovu do zelených čísel, kam je vehnala rostoucí aktivita v oblasti M&A a upgrady pro ziskovost některých firem (více v pondělním Daily). I když optimismus na trzích zatím přetrvává, již zářijová data mohou být podstatně méně příznivá, než tomu bylo v případě červencových a srpnových ukazatelů. V řadě zemí totiž přestaly fungovat vládní programy, které podporovaly některá průmyslová odvětví (zejména automobilový sektor) a přestože řada vládních stimulů ještě stále běží, tempo, kterým se jednotlivé ukazatele zlepšovaly, může do budoucna pozvolna uvadat.  

Fiskální stimulace však největší světové ekonomiky ještě nějakou dobu podpírat bude a podobně je tomu také v případě měnové politiky. Právě díky ní a záplavě likvidity ze strany centrálních bank, si tak zatím například vlády mohou stále ještě velmi levně půjčovat, čehož důkazem byl i ohromný zájem o nové emise amerických vládních dluhopisů, kterých v minulém týdnu tamní ministerstvo financí prodalo za 112 mld.

Více z dnešního Weekly naleznete na našich stránkách ZDE...