Hypoteční krize, úvěrová krize, krize likvidity, zbývá už jenom hospodářská krize.....nebo snad státní?

Od loňského srpna, tedy již úmorných 14 měsíců sužuje finanční trhy noční můra. Je velmi nebezpečná, protože neustále mění svůj název a podobu. Co začalo kdesi na americkém středozápadě sjednáním pochybné hypotéky pro pár nezaměstnaných individuí, se změnilo v naprosto fatální kolaps celosvětové ekonomiky. Mnozí profesoři ekonomie teď horečnatě přemýšlí, jak je možné, že padá úplně všechno. Jak je možné, že padá zlato a další komodity? Jak je možné, že padají i akcie a dluhopisy?  Přičemž slovo dluhopis je dnes investory chápáno jako nemístné fluidum rizikovější než akcie.

Základní principy fungování finančního systému se ocitly v troskách. Monetaristické „hraní si s úrokovými sazbami“ přestalo fungovat. Keynesiánské státní zásahy netrefují do černého. Zestátňování bank důvěru na trh nepřineslo. Většina investorů se ptá: „Co teď? Co máme dělat, když žádné z dosavadních ekonomických zákonů – nazývejme to nověji spíše zvyklostí - nezabírá?“

Domnívám se, že ani Adam Smith ve své knize „Bohatství národů“ netušil jak obrovské důsledky mohou mít světové peníze. Bez nadsázky zde proto budu hovořit o největší krizi od roku 1929. Je pravdou, že podmínky jsou zcela pochopitelně odlišné od současnosti. Problém je v tom, že v roce 1929 ekonomika postrádala něco, co nazýváme „globálním kapitálem“ – kapitálem bez hranic, který putuje tam, kde je mu zrovna nejpříjemněji. To je věc, se kterou musí současný finanční systém bojovat. Tento kapitál je totiž neobyčejně silný. Dokáže ekonomiky neuvěřitelně zvednout, ale také neuvěřitelně potopit. A je to věc, se kterou se finančníci v roce 1929 nemuseli potýkat. Minimálně ne v takové míře jako dnes.

Ti současní tak stojí před obrovským úkolem. Vrátit světovému trhu důvěru. A ta podle mého názoru rozhodně nepřijde s vládní injekcí a ujišťováním o garanci vkladů. Nepřijde ani na základě snižování úrokových sazeb. Důvěra přijde, až se investoři začnou rozhodovat opět podle fundamentu a nikoliv podle hesla „Zachraň všechno co můžeš“. Důvěra nepřijde najednou z ničeho nic, tak jako to teď všichni očekávají. Důvěra přijde společně se silným fundamentem. Ale na ten si budeme muset pěkných pár měsíců počkat. Výhodou může pro investory být fakt, že po hospodářské krizi už žádná další nepřijde. Proč? Protože prostě neexistuje. Ledaže by nám trhy ukázaly nějakou novinku, kterou zatím ani ekonomičtí experti nedokáží pojmenovat. Že by začaly bankrotovat státy…………..

Ing. Karel Kabelka