FOCUS: Co to byla brettonwoodská dohoda

PRAHA (MEDIAFAX) - Světoví politici se v současném světě zmítaném finanční krizí ohánějí brettonwoodskou dohodou, na jejímž základě v podstatě dlouhou dobu fungoval finanční systém. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy chce vymyslet pravidla pro fungování její nové verze.

Bretton Woods je oblast města Carroll v americkém státě New Hampshire. V červenci roku 1944, tedy v době zuřící 2. světové války, se v místním hotelu Mount Washington sešli zástupci 45 států, aby jednali o nové koncepci peněžního systému, který by po skončení války mohl vejít v platnost. Lídry konference byly Spojené státy americké a Velká Británie.

Všichni přítomní se v jednáních na všem shodli a výsledkem se stal podpis brettonwoodské dohody, která začala platit v roce 1945. Americký dolar se v důsledku této dohody stal oficiální rezervní měnou, od které navíc měly být měny ostatních zemí odvozovány. Současně Spojené státy musely garantovat směnitelnost dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 dolarů za trojskou uncii zlata (asi 31,1 gramu).

Brettonwoodská dohoda dala vzniknout Stabilizačnímu fondu, později Mezinárodnímu měnovému fondu, který nad nově vzniklým systémem začal dohlížet. Dále pak vznikla Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, později Světová banka.

Možnost konvertibility dolaru za zlato nebyla vymahatelná po jednotlivci, ale měly na ni nárok centrální banky jiných zemí. V důsledku to znamenalo, že centrální banka Spojených států (Federální rezervní banka) byla povinna na žádost bank jiných zemí směnit dodanou sumu dolarů za odpovídající množství zlata. To v průběhu 60. let vedlo k odčerpávání zlata drženého americkými bankami z území Spojených států. V srpnu roku 1971, kdy o splnění závazku podle brettonwoodské dohody zažádaly Francie a Velká Británie, jim tehdejší prezident Richard Nixon nevyhověl a 15. srpna tzv. uzavřením zlatého okna brettonwoodský systém zrušil.

To vedlo k éře pohyblivých devizových kurzů, stejně tak k menšímu dohledu na „tisknutí“ peněz centrálními bankami. To se dnes stává příčinou a zřejmě i následkem krize na finančních trzích. Nejspíše i proto se teď politici zpět dovolávají transparentnější regulace. Finanční krize podkopala důvěru v současné uspořádání světových finančních trhů a politici nyní sní o pevnějších základech.

Kromě Sarkozyho nebo italského premiéra Berlusconiho se na brettonwoodskou koncepci v nedávné době odvolal například britský ministerský předseda Gordon Brown, který prohlásil, že by se světová měnová politika měla vrátit o půlstoletí zpět.

Marcela Šulcová, Martin Pitro, sulcova@mediafax.cz