Vyznat se v sazebníku některých bank je téměř nemožné
Průzkum serverů Peníze.cz a www.bankovnipoplatky.com hledal nejlevnější bankovní účty pro běžné bankovní klienty. Na počátku bylo vytvoření profilu na základě údajů samotných bank. Poté jsme se vrhli do sazebníků a doplňovali údaje do celkové tabulky. Původní představa o jednoduchém spočítání výsledků vzala rychle za své. Jeden závěr je tak zřejmý. Dle našich několikatýdenních zkušeností je pro běžného klienta prakticky nemožné spočítat si náklady a pak je porovnat s konkurencí.
Kritéria byla jasná - jeden běžný účet, neembosovaná platební karta, internetové bankovnictví, čtyři příchozí platby a jeden vklad hotovosti na přepážce, devět platebních příkazů do cizí banky, z toho čtyři v rámci trvalých příkazů, kromě jedné výjimky vše přes internetové bankovnictví, dva výběry z bankomatu vlastní a jeden výběr z bankomatu cizí banky a šest plateb kartou u obchodníka (přehledně viz celková tabulka). Výpočty však tak jasné nebyly.
Abychom dospěli k přesným výsledkům, náklady běžného klienta počítala redakce Peníze.cz a www.bankovnipoplatky.com zvlášť. Poté jsme si výsledky vyměnili a porovnali. A v tomto momentu nastalo nemilé překvapení. V polovině případů jsme se ve výsledcích lišili, v některých případech i o několik desítek korun (měsíčně). Kolem sazebníku Osobního účtu ČS dokonce vznikla hádka. Šlo o to, že jsme se nechtěli spoléhat jen na internetový konfigurátor (který nakonec vyšel o 25 Kč dráž), ale chtěli jsme si sami spočítat pro klienta ideální, byť komplikovaně sestavenou, variantu.
A počítání podle ceníku bylo vskutku nadlidský úkol. Dělení je příliš složité, služby (Standard, Plus, Speciál) se dále dělí na jednotlivé kategorie s počtem produktů a vše navíc komplikují výběrové sady. Jednotlivé produkty jsou tak těžko uchopitelné a nedají se od sebe oddělit. Spor pak vznikl na tom, zda-li nákupem Služby Plus I (159 Kč) si klient musí zároveň automaticky zaplatit jednu ze služeb Standard I – IV (29-149, Kč). A ukázalo se, že musí. I konfigurátor v momentě, kdy jsme si objednali Plus I (nic více, nic méně), spočítal náklady na účet 188 Kč, tedy 159 Kč za Plus I a 29 Kč za Standard I. Z ceníku ale nic podobného nevyplývá. V tomto případě tak existují dvě varianty – buď spoléhat na konfigurátor (253 Kč ku 228 Kč, které jsme spočítali my) a nebo se poohlédnout po jednodušším sazebníku.
Ale pojďme k dalším sazebníkům a poněkud pozitivněji. Přehlednější sazebníky mají KB, GE Money Bank, ČSOB, mBank a Fio. Posledně dvě jmenované instituce z důvodu, že většinu položek nezpoplatňují, takže se náklady běžného klienta daly relativně rychle spočítat. Fio má také přímo pod každou kapitolou část věnovanou upřesnění definic. KB má celkem přehledný sazebník, vše najdete v jedné tabulce, a tak je na první pohled zřejmé, jaké služby patří či nepatří do nabízených balíčků. Zajímavá je také sekce TIPY, i když některé údaje tam jsou poněkud zavádějící (např. 5x platba u obchodníka = 0. To je celkem zbytečný údaj, když na jiném místě je uvedeno, že platby u obchodníka jsou obecně 0). Podobně přehledný je i sazebník GE Money Bank. ČSOB má zase graficky jednoznačně vyznačené služby, které jsou či nejsou součástí balíčků.
Problémem sazebníků většiny ostatních bank byla nízká přehlednost a nejasná terminologie. Častým oříškem bylo identifikovat, co patří do balíčků a co už nikoliv, problematická byla i nejednoznačnost poplatků, a tudíž několikerý možný výklad a tedy i výpočet. Například v Bawag Bank byl poplatek za zavedení inkasa 0, ale žádost o inkaso 20 Kč. Stejně tak nejasná byla terminologie, jiný poplatek byl u „odchozí platby“ a jiný u „převodu v rámci banky“. U Citibank bylo sice uvedeno, že přímé bankovnictví je zdarma, ale na počátku je třeba zaplatit 450 Kč jednorázový poplatek za vydání bezpečnostního klíče.
Někdy může být matoucí i poznámka pod čarou. V sazebníku ČSOB se píše, že součástí balíčků jsou platební karty, z čehož by se dalo usuzovat, že se neplatí zvlášť. Pak je ale v poznámce uvedeno, že ceny za karty a za ostatní služby jsou v jiném oddíle. Byť je z grafiky patrné, že součástí balíčku je platební karta, může to lehce zmást. Některé banky nabízejí zajímavé služby, ale i poněkud nelogickou poplatkovou politiku. Příkladem je UniCredit Bank. Zajímavou a na trhu ojedinělou službou je vklad hotovosti prostřednictvím bankomatu, a to bez poplatku. Na druhé straně je celkem nelogické, že v rámci balíčku Pohoda stojí výběr z bankomatu vlastní banky 9 Kč, zatímco v sazebníku je uvedena částka 5 Kč – tedy nižší cena za výběr v rámci nebalíčkového běžného účtu.
Sazebník Poštovní spořitelny se zase často odkazuje na ceník poštovních služeb, není zcela jasné, co vše patří pod jednotlivé druhy účtů. Zde jde ale spíše o grafickou stránku a nelogické vrstvení navazujících sazebníků. Sazebník Raiffeisenbank pro eKonto je komplikovanější o to, že je rozčleněn dle věrnostních výhod na základě aktivit klienta (Základ, Extra, Prémium). V ceníku nenajdeme termín zasílání výpisu, ale pojem vyhotovení výpisu z účtu.
Někdy pochopit za co se platí a za co už ne, je opravdu kumšt. Tak například Volksbank má sice zdarma poplatek za vklad hotovosti do 250 tisíc korun, ale vklad v hotovosti jako „účetní položka“ je za 10 Kč. Sice nepochopitelné, ale alespoň předvídatelné v tom, že oba řádky jsou přímo pod sebou, takže klient může při svých výpočtech rovnou počítat spíše s tou horší variantou. Když už jsme u této banky, tak zde vlastně vznikl největší omyl (informovali jsme o tom již minulý týden). Při výpočtech se ze všech možností jako nejvýhodnější varianta jevilo Free Konto s poplatkovým tarifem Premium. Volksbank tak díky tomu skončila na šestém místě. Byla to ale chyba. Toto konto je totiž určeno jen pro studenty, což se ale v sazebníku neuvádí! Po upozornění ze strany agentury Stance Communication, která Volksbank mediálně zastupuje, jsme tuto opravu zveřejnili a použili FIT Konto. Klient, který by si chtěl podle sazebníku vybírat účet, by mohl být lehce zmaten a překvapen, že si zvolil produkt, který pro něj není určen.
Sečteno, podtrženo. Vyznat se v sazebnících bank není jednoduché. Vzájemně je porovnávat je pak ještě složitější. Pro laiky je tak v praxi takřka nemožné porovnávat nabídky jednotlivých bank. Řešením by jistě bylo sjednocení terminologie, určité informační standardy balíčkových účtů a zjednodušení sazebníků či dostupnost historických údajů o cenách a poplatcích za služby.
(Autoři: Patrik Nacher, www.bankovnipoplatky.com, Jan Stuchlík, www.penize.cz)
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Finanční služby:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.06.2024 Streamovací platformy z pohledu investora:…
21.06.2024 Ceny nových iPhonů letí dolů. Teď jsou v…
21.06.2024 Investujte a vybudujte si dodatečný příjem…
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Miroslav Novák, AKCENTA
Červnové zasedání bankovní rady ČNB – poslední snížení úrokových sazeb o 50 bodů
Petr Lajsek, Purple Trading
Štěpán Křeček, BHS
Ceny v zemědělství dál klesají. Data z České republiky vévodí evropským statistikám
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Ali Daylami, BITmarkets
Okénko finanční rady
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Lukáš Raška, Portu
Martin Steiner, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Jaké jsou nejčastější chyby v nahlašování pojistných událostí?
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Fair Credit definitivně přišel o licenci. Problémy začaly již před 2 lety
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Úsporná klimatizace a levná elektřina: Kombinace, která vám může ušetřit tisíce!
Josef Pavelec, Dálnička.cz
Richard Bechník, Swiss Life Select