MF chystá rozsáhlé změny daně z příjmu a jejího výběru

Ministerstvo financí navrhuje rozsáhlé změny daně z příjmu a systému jejího výběru. Chce například sloučit výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění, zrušit dědickou a darovací daň nebo spojit daň z příjmu a sociální pojištění do jediné daně.

"Nepředkládáme k veřejné diskuzi vůbec otázku daňových sazeb. Jedná se o diskuzi o změně systému," uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr financí Miroslav Kalousek. Daňová politika by podle něj měla podporovat především rodiny s dětmi, bydlení, spoření na stáří, vědu a výzkum a pomoc druhým.

"Bude se jednat o první skutečně komplexní reformu daňového systému od roku 1993," uvedl náměstek ministra financí Peter Chrenko. Cílem je podle něj celý systém zjednodušit, zrychlit a stabilizovat. Nové zákony by mohly platit od roku 2010.

Daňová reforma je součástí druhé etapy změn ve veřejných financích. V její první fázi současná vláda pozměnila daňový systém, například zavedením tzv. superhrubé mzdy, tedy mzdy včetně sociálního a zdravotního pojištění, a jednotné daně z příjmu ve výši 15 procent.

Návrhy budou do konce června podrobeny veřejné diskuzi. V případě zrušení daně dědické a darovací by se toto zdanění uskutečnilo v dani z příjmu. "Administrativní náklady jsou vzhledem k jejich výnosům neúměrně vysoké," uvedlo MF. Dědictví a dary v rámci I. a II. skupiny, tedy u nejbližších příbuzných, by stejně jako nyní dani nepodléhaly.

U daně z příjmu MF navrhuje v jedné z variant spojení daní a sociálního pojištění do jediné daně. Pokud by lidé platili státu na daních a pojistném stejnou sumu jako dosud, "superdaň" by dosahovala podle dnešních informací Hospodářských novin 40,2 procenta. V případě zahrnutí i zdravotního pojištění by to bylo 50,2 procenta, uvedl list.

Další alternativa souvisí s plánem sloučit výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění. Daně by měly zůstat přibližně v současné podobě a vytvořil by se jednotný základ pro stanovení výše daně i obou pojištění. Stropy na platby sociální a zdravotního pojištění by měly zůstat zachovány.

MF rovněž navrhuje, aby sociální pojištění platil pouze zaměstnanec, a ne zaměstnavatel. "Tyto návrhy ale v podstatě nemění současný stav. Jenom ten systém zjednodušují a pravdivě jej pojmenovávají. Nikdo nebude touto změnou ošizen o svůj příjem," řekl Kalousek.

Nový návrh zákona také ponechává zdaňování příjmů fyzických i právnických osob v jedné normě. "Řešení jedné ucelené oblasti (zdanění příjmů) v jedné normě lépe zajistí terminologickou provázanost a vyloučí duplicity, které by se nutně vyskytovaly v případě, že problematika bude řešena zákony dvěma," uvádí návrh.

Plán MF dále počítá s tím, že zisky z investic do cenných papírů budou u fyzických osob zdaněny, pokud za zdaňovací období přesáhnou u poplatníka 60.000 až 100.000 Kč za rok. Současný stav, kdy jsou výnosy z cenných papírů držených déle než šest měsíců osvobozeny od daně, by měl být zrušen.

Firmy na rozdíl od fyzických osob naopak nebudou z dividend daně platit. Dnes musejí daně platit všichni investoři, jejichž podíl ve firmě vyplácející dividendy je nižší než deset procent.

Cílem ministerstva je rovněž seškrtat řadu daňových výjimek. Současný zákon obsahuje 68 osvobození od daně a nezdanitelných položek pro fyzické osoby a 46 položek pro právnické osoby. Zrušení daňových odpočtů na hypotéky by například státnímu rozpočtu přineslo 3,2 miliardy korun, v případě zvýhodnění stravenek jde o tři miliardy. V případě firem například investiční pobídky ve formě slevy na dani ochuzují státní rozpočet o 2,3 miliardy.

Zákonem by se neřídila jen daňová správa, ale i správci sociálního a zdravotního pojištění. Reforma by měla rovněž vytvořit jedno výběrné místo pro daně i pojištění. "Veškeré platby do veřejných rozpočtů budou spravovány pouze finančními úřady," uvedlo MF.

Plány počítají v prvním kroku se sloučením současných finančních orgánů a Celní správy do jednotné Finanční a celní správy ČR. V případě daňové správy MF uvažuje o nahrazení 199 finančních úřadů 93 úřady umístěnými v okresních městech. Radikálnější varianta pak počítá pouze se 14 finančními úřady v krajských městech. Na místech rušených finančních úřadů budou nadále fungovat pobočky.

V dalším kroku by pak podle záměrů měla být sloučená finanční a celní správa pověřena výběrem sociálního a zdravotního pojištění.

Sloučení daňové a celní správy podle Kalouska povede k úsporám mzdových a správních nákladů tisícovky lidí. "Na straně podnikatelů se bude jednat hlavně o úsporu časovou," dodal. Přesnou sumu, kterou by měl stát ušetřit, neuvedl. Podle něj nemá ani teď daňová správa největší náklady na výběr daní v Evropě; ty se prý pohybují kolem 1,30 koruny na jednu vybranou stokorunu.

Nové zákony mohly platit od roku 2010. Do konce letošního června by se měla nad návrhy vést veřejná diskuze a do konce roku by je měla projednat vláda. MF ovšem nevylučuje v případě delšího projednávání návrhů účinnost zákonů až na rok 2011. Sloučení daňové a celní správy by se uskutečnilo od roku 2010. Jednotná místa pro výběr daní a pojištění by mohla vzniknout nejdříve v roce 2012.

Nepřímé daně jsou podle MF harmonizovány s EU a v podstatě již nespadají do kompetence členských států. Proto se jich chystané změny netýkají.

Zdroj: Verlag Dashöfer