Žádná novinka, platíme nejvíce

Podle průzkumu Slovenské bankovní asociace platí Češi ve střední Evropě nejvíce za bankovní poplatky. Asociace tak zjistila pouze to, co už všichni dávno víme. Bankovní poplatky v Česku jsou skutečně absurdně vysoké a neopodstatněné. Čím to je?

Česko opět vyhrálo!

Díky výzkumu tak mohou klienti zjistit, že za vedení běžného účtu zaplatí v průměru více než 82 Eur ročně, 2 252,- Kč. Zatímco v Polsku či Maďarsku činí tyto náklady „pouze“ 65 Eur ročně, 1 787,- Kč. Na Slovensku to je dokonce jen 45 Eur, 1 260,- Kč. Slováci tedy platí téměř polovinu toho, co platí klient v Česku.

Vše máme levnější, jen bankovní poplatky nejvyšší

Jako nová členská země EU máme ve srovnání se západoevropskými zeměmi nižší cenovou hladinu. To je všeobecně známé. Také můžeme pravidelně pozorovat, jak se nejrůznější komodity postupně zdražují, aby dosáhly „úrovně zemí EU“. Cenová hladina se u nás pohybuje na cca 53 % té západoevropské. Méně platíme u nákladů za bydlení, za pohonné hmoty (jak kde), za elektřinu, za potraviny, za služby a další komodity. Důvodů je samozřejmě více, ale jeden je celkem jasný. Výrobní náklady v České republice jsou díky nízkým mzdám, které dosahují cca 28 % těch západoevropských, výrazně nižší. To umožňuje i levněji vyrábět a poskytovat služby.

Ve stejné situaci by tak měly být i naše banky, které bankovním úředníkům a dalším zaměstnancům rozhodně neplatí více než těm ve svých mateřských bankách v Rakousku, Belgii, Francii či Německu. Stejně tak využívají banky výhod nižších cen energií, pronájmů, kancelářského vybavení, nižších cen papíru, služeb externích dodavatelů apod.. I proto není na první pohled zřejmé, proč klienti v západní Evropě platí bankám výrazně méně na poplatcích než Češi.

Budeme platit absurdní poplatky i nadále?

Argumentem bank pro vysoké poplatky je mimo jiné to, že v minulosti musely mohutně investovat do nových technologií a vybavení bank, které zpřístupnily klientům nové služby. Tyto náklady je nyní nutné splácet, a proto se na tom musejí podílet i klienti formou vyšších poplatků. Tento argument je však zcestný a neodpovídá na otázku, proč Rakušané či Němci, ale třeba i Slováci platí svým bankám výrazně méně. I tam přece musely banky mohutně investovat, aby služby dosáhly takových parametrů a kvality, které jsou ještě mnohdy vyšší než u nás. Navíc se dá říci, že u nás mohly být náklady na zavedení nových technologií nižší, protože se už vycházelo ze zkušeností jiných zemí respektive mateřských bank, kde to již fungovalo a mohlo se tak předejít počátečním potížím, které celý proces vždy zdražují. Přesto klienti bank na západě takové částky neplatí.

Roli zde hraje také relativně malá konkurence mezi bankami, respektive rozdělení trhu na tři velké a zbytek menších bank a určitá jistota podílu na trhu (český klient je bohužel velmi konzervativní), která zajišťuje neustále zvyšující se zisky. Důležitější roli může hrát i fakt, že investice do zlepšení služeb bank nebyly dostatečné a neumožňují bankám snížit náklady tak, jako tomu je v jiných západoevropských zemích.

Méně zaplatíte i na východ od nás…

Zarážející však je, že na bankovních poplatcích platí méně bankám i klienti u našich východních sousedů na Slovensku, Maďarsku a Polsku. Z jakého důvodu? Můžeme jen připomenout, že na těchto trzích působí i vlastníci našich bank, jako rakouská Erstebank a další. Je tak zřejmé, že s naším bankovním trhem není něco v pořádku.

K tomu, aby si banky začaly svých klientů vážit více, mají dopomoci různé aktivity a akce, které portál www.bankovnipoplatky.com pořádá pro své čtenáře a klienty bank. Projektem letošního roku je 3. ročník Ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek. Klienti by neměli být pasivní. V anketě mají možnost bankám říci, jaké poplatky jim vadí. Jak se pak zachovají banky, je už na nich.

(Patrik Nacher, provozovatel www.bankovnipoplatky.com)