Přesně před
rokem bylo slova "léky, lékaři,
pojišťovna a ministerstvo zdravotnictví" slyšet na každém kroku. Teď se zdá, že se v českém
zdravotnictví nic zásadního neděje. Omyl. Změny, které ministerstvo
zdravotnictví pod vedením
Tomáše Julínka chystá, jsou revolučnější než cokoliv, co se stalo doposud.
A zdaleka nejde jen o zavedení poplatků v lékárnách a u lékaře. Platby za recept, za den
v nemocnici a za návštěvu pohotovosti jsou nejviditelnější novinkou, která by mohla podle plánů
ODS začít platit už v příštím
roce.
A to zároveň se zavedením limitů na doplatky tak, aby každý pacient ze své kapsy doplácel na léky ročně nanejvýš tři
tisíce korun.
Podle ministra Tomáše Julínka (
ODS) má novinka hlavně snížit počet návštěv lidí u lékařů a nižší nemocnost. Každý Čech loni prostonal v průměru rekordních 36 dní a počet návštěv u lékaře v Česku víc než dvojnásobně překračuje průměr zemí
Evropské unie.
Nejbližší změna:
dražší léky
Nejprve však, jako každoročně touto dobou, podraží léky. "Prvního dubna by měla začít platit nová vyhláška o úhradách léků. Podařilo se nám dosáhnout úspor zhruba za 1,5
miliardy korun a pacienti dostanou nové léky, u kterých byla prokázaná účinnost, za
miliardu korun.
"Spoluúčast pacientů přitom
poroste zhruba stejným tempem jako doposud," řekl náměstek ministra Marek Šnajdr. V praxi to znamená, že lidé sice dostanou nové moderní léky, které tu doposud nebyly, ale za jiné, jako je třeba paralen či acylpirin, si připlatí mnohem víc.
Každá nová vyhláška o lécích doposud
zdražila léky v průměru o dvě až tři
procenta. "Přesné finanční dopady vyhlášky na jednotlivé skupiny pacientů počítáme. Budeme je znát ve středu či ve čtvrtek," řekl Šnajdr.
Bude pacient vzácné zboží?
Nejdůležitější změnu by však měla přinést novela
zákona o
zdravotním pojištění a
přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti.
Jednak by to umožnilo lidem legálně si připlatit za lepší péči (třeba za umělý kloub, který vydrží déle než ten, na který má každý nárok ze
zdravotního pojištění). Nebo se na podobné zákroky a nadstandardní péči připojistit.
Pacient by se podle představy ministerstva měl
stát pro
pojišťovny vzácným zbožím, o které je třeba bojovat. Zároveň by lidé pravidelně dostávali výpis z osobního účtu, aby každý viděl, co za něj
pojišťovna zaplatila a kolik sám přispěl. "To by se mohlo podařit do
roka," odhaduje náměstek ministra
Pavel Hroboň.
Kdo se stará o zdraví a nečerpá
zdravotní péči, by byl zvýhodněn nějakým
bonusem, třeba vrácením části odvedených peněz. "Zdravotní
pojišťovny se musí
stát svéprávnými
pojišťovnami, které nakupují péči pro pacienty a navzájem si konkurují, ne aby byly jen průtokovým ohřívačem na peníze," míní i bývalý poradce ministra financí a expert
Světové banky na
zdravotnictví Miroslav Zámečník.
Podle něj je rozvázání rukou
pojišťovnám jednou z nejdůležitějších věcí, na které by mělo ministerstvo
zdravotnictví pracovat.
Exministr a šéf
zdravotního výboru Poslanecké sněmovny David Rath (
ČSSD) však varuje:
Cesta navržená
ODS vede do pekel.
Rath: Lidé budou rukojmí
"ODS se tváří, že jde jen o změnu formy a o nic podstatného. Jenže ve skutečnosti je to privatizace osmi zaměstnaneckých
pojišťoven. A ta devátá,
VZP, se dostane do pozice, v jaké jsou dnes třeba
České aerolinie. Čili bude záležet jen na momentální
vládě, zda nějaký její balík
akcií prodá, či ne – a komu," říká Rath.
Podle něj hrozí, že
pojišťovny budou naopak hospodařit neefektivně a pacient se stane jejich rukojmím. "Hospodaří s našimi povinně odváděnými penězi a
spotřeba peněz pro jejich provoz je omezena nějakými třemi
procenty. Akciovou společnost k tomu nedonutíte. Ta na svůj provoz spotřebuje klidně dvacet procent, jako je to vidět u
pojišťoven, kterým platíme
pojištění aut. O to víc ale klesne podíl peněz, které dají na
zdravotní péči," říká Rath.
Aby se podobné hrozby nenaplnily, plánuje ministerstvo založit po vzoru sousedního
Slovenska regulační úřad, který by na
pojišťovny dohlížel.
Podle Ratha je to však zbytečné úřadování a
sociální demokracie s převodem
pojišťoven na akciové společnosti souhlasit nebude. I proto se podle Tomáše Julínka dá většina nejdůležitějších změn čekat až v
roce 2009.
"Ta reforma je opravdu zásadní. Ale nemůže se to vykládat tak, že se udělá zásadní krok v jednom
roce. Jde o soubor kroků, které jsou rozloženy do více
let a které povedou k proměně celého českého
zdravotnictví," řekl pro RTA v neděli Tomáš Julínek.
"Jen to, aby
pojišťovny mohly odměnit klienty za to, že se starají o své zdraví, není změna jedné jediné vyhlášky, ale řady vyhlášek a
zákonů," dodal.
Chystané změny ve
zdravotnictví
1. Zavést regulační poplatky pro pacienty
V lékárně by se za recept platilo dvacet
korun, u lékaře či
v nemocnici na pohotovosti padesát
korun a příplatek za "hotelové služby" na den
v nemocnici by byl padesát
korun.
2. Zavést limity na doplatky na léky a
zdravotní péči
Uvažuje se o částce tři
tisíce korun na
rok za léky nebo pět tisíc na
rok za léky i ostatní
zdravotní pomůcky a další doplatky tak, aby každý, kdo překročí tento limit, už nemusel v lékárně ani u lékaře nic doplácet.
3. Definovat standard
zdravotní péče
Každý pacient by věděl, na co má ze
zákona nárok bezplatně a na co si musí, pokud chce, připlácet ze své kapsy.
4. Možnost nadstandardní péče včetně možného připojištění
Pacienti by si mohli například připlatit na lepší kyčelní kloub, nonstop péči u rodinného lékaře či další
služby. Pro takovou péči by existovalo i připojištění.
5. Zavést osobní účty jednotlivých lidí
Pacienti by jednou až čtyřikrát ročně dostávali ze svých osobních účtů
přehled o tom, kolik zaplatili na
zdravotním pojištění a kolik stála jejich léčba.
6. Stanovení dostupnosti
zdravotní péče
To znamená změnit současný systém nemocnic a definovat, za jakými zákroky budou muset lidé jezdit do specializovaných center dál od místa bydliště a na co mají nárok hned v nejbližší nemocnici.
7. Bonusy pojištěncům, kteří se o sebe starají
Pojišťovny by, podobně jako u
pojištění aut, odměňovaly ty, kteří nestonají, zbytečně nechodí k lékaři a snaží se žít zdravě.
8. Změnit
zdravotní pojišťovny v akciové společnosti
Cílem má být zlepšení hospodaření a fungování
zdravotních pojišťoven. Ty by fungovaly na komerčním principu, podobně jako
fondy důchodového připojištění.
9. Vytvořit dohled
nad zdravotními pojišťovnami
Po vzoru sousedního
Slovenska by vznikl nový regulační úřad, který by hlídal, jak
pojišťovny hospodaří a jak plní svou smlouvu s pacienty.
10. Vznik nemocnic univerzitního typu
Z velké části by šlo o současné fakultní nemocnice. Mají to být špičková zařízení s jasně vymezenou péčí o pacienty, která by fungovala jako výukový prostor pro lékaře i výzkumná pracoviště.
(Lenka Petrášová, MF DNES)