Často se říká, že když US dostane rýmečku (což je mimochodem skutečně vážná nemoc a ne náhodou ji chlapi vždycky odleží), tak EU zaléhá minimálně se zápalem horních cest dýchacích.
Tak začněme rovnou představovat obrázky. První obrázek ukazuje mé oblíbené kroskorelace, tentokrát mezi růsty HDP v US a EU. Obrázek ukazuje s jakým předstihem (záporné hodnoty na x-ose) nebo zpožděním (kladné hodnoty na x-ose) reaguje růst HDP v EU na růst v USA.
Výsledek: když US pčikne, tak v EU se to nejvíce projeví se zpožděním 2-3Q. V průměru (od roku 1992) US bacily ovlivní dynamiku v EU z 50%.
Druhý obrázek ukazuje, jak by se vyvíjela EU ekonomika v případě, (i) že by se potvrdilo konsensuální očekávání na US, tedy zpomalení z letošních 3,5% na 2,8% v příštím roce. A (ii) platila by průměrná vazba mezi EU a US růsty. Výsledkem by bylo zpomalení z letošních 2,3% na 2,1%.
Jaký je současný stav oproti průměru? Růst ekonomiky je nyní tažen exporty (9% ve 2Q06). Tedy více než v minulosti (průměr 5,8%). Znamená to, že tentokrát by reakce mohla být silnější?
Vývoj ZEWu ukazuje, že analytici si to myslí. Ifo, tzn. samotné podniky, jsou více optimistické. Vše se totiž odvíjí od toho, jak dokáže domácí poptávka nahradit zahraniční poptávku. Čísla o spotřebě domácností ukazují na postupný růst, tržby maloobchodníkům také urychlují. Že by podniky viděli větší domácí poptávku v objednávkách a věřili jí? Myslíte si, že to bude stačit?
David Navrátil
Česká spořitelna, a.s.
Tyto zprávy pro vás vytváří Analytické oddělení České spořitelny