Nanotechnologie jako základ moderní ekonomiky

Návrh předkládá:   AV ČR

 

Zajištění finančních prostředků:  V rámci výdajů kapitoly AV ČR v letech 2006-2012 a z neveřejných zdrojů.

 

1.         Identifikační údaje programu.

 

Název:           "Nanotechnologie pro společnost".

Kód ISVaV: :KA

Program se člení na 4 podprogramy:

      1.      Podprogram  "Nanočástice, nanovlákna a nanokompozitní materiály".

      2.      Podprogram  "Nanobiologie a nanomedicína".

      3.      Podprogram  "Nano-makro rozhraní".

      4.      Podprogram  "Nové jevy a materiály pro nanoelektroniku".

 

2.         Poslání a cíle programu.

 

2.1.         Poslání programu.

Nanovědy a nanotechnologie představují koncepčně nový přístup k pochopení a využití těch vlastností hmoty, jež  kriticky závisí na rozměrech řádu nanometru.

Nanověda je studium hmoty na atomové a molekulární úrovni (obvykle od 0,1 do 100 nm), kde se vlastnosti výrazně liší od vlastností při větších rozměrech.

Nanotechnologie je aplikací těchto znalostí při vytváření užitečných materiálů, struktur a zařízení.

Výzkumem a vývojem v těchto oblastech se otvírá možnost pochopit nové jevy a rozvíjet nové vlastnosti na mikro i makro úrovni. Aplikace nanotechnologií budou ovlivňovat život každého občana, vývoj a výzkum nanotechnologií  se proto stal prioritou v USA, Japonsku i v Evropské unii.

V roce 2004 byly v celosvětovém měřítku investovány z veřejných prostředků do výzkumu nanotechnologií přibližně 3,5 miliardy eur. Z toho v zemích Evropské unie  1,15 miliardy eur, v Japonsku 0,81 miliardy eur a v USA 1 miliarda eur.

Výzkum v zemích EU však trpí nedostatkem koordinace i rozdílným přístupem k podpoře výzkumu a vývoje v jednotlivých členských zemích. Proto Evropská komise vypracovala v květnu 2004 sdělení Radě Evropy „Na cestě k evropské strategii nanotechnologie“ (COM (2004) 338), v němž vytyčila sedm strategických opatření pro podporu rozvoje výzkumu nanotechnologií:

• Zvýšení investic a koordinaci V a V s cílem rozvíjet průmyslové využití nanotechnologie a zároveň zachovat vysokou úroveň vědy a konkurenceschopnosti
• Rozvoj konkurenceschopné infrastruktury (high-tech center), která pokryje potřeby průmyslu a výzkumných organizací
• Podpora interdisciplinárního vzdělávání výzkumného personálu, včetně celoživotního, které by bylo zaměřeno i na podnikatelský způsob myšlení
• Zabezpečení příznivých podmínek pro transfer technologií a inovací tak, aby produkty a postupy špičkového technologického V a V přispívaly ke zlepšování životní úrovně
• Včasné zařazení společenských úvah do procesu V a V
• Posouzení potenciálních rizik pro zdraví, bezpečnost, životní prostředí a spotřebitele, a to především získáním nezbytných údajů pro hodnocení rizik a jejich integraci pro každou etapu životního cyklu nanotechnologických produktů, dále pro změny stávajících metod a popřípadě i pro rozvoj metod nových
• Propojování výše uvedených opatření vhodnou spoluprací a iniciativami na mezinárodní úrovni

Tato strategie byla schválena Radou Evropy v září 2004, přičemž bylo uloženo připravit akční plán rozvoje nanotechnologií v Evropě. Ten bude závazný pro všechny členské státy. Je nezbytné, aby Česká republika tento vývoj trvale sledovala a nezanedbala.

Navrhovaný program přispívá k realizaci této strategie a je příspěvkem České republiky k budování evropského výzkumného a inovačního prostoru.

Posláním programu tedy je:

·        Urychleně dosáhnout významného pokroku v rozvoji výzkumu a praktického využití nanotechnologií a nanomateriálů pro společnost v ČR, a to koordinovaným a koncentrovaným úsilím akademické sféry, výzkumných organizací a podniků, zejména  MSP.

·        Program by měl též přispět k vytvoření platformy zahrnující AV ČR, university i průmyslovou sféru, která zajistí vyvážený dlouhodobý rozvoj tohoto oboru a přispěje k efektivnějšímu zapojení ČR do Evropského výzkumného prostoru.

Základním rysem projektů, které se mohou ucházet o podporu z tohoto programu, bude vytváření interdisciplinárních týmů s dostatečnou velikostí, umožňující koncentraci lidského potenciálu a špičkových specialistů z různých institucí a dále koordinované budování nových, resp. společné využívání již v ČR existujících unikátních přístrojů a zařízení. Režim řešení projektů musí umožňovat relativně pohotové reagování na rychlý rozvoj nanotechnologií a nové možnosti praktického využití a výroby nanoproduktů.

Projektové návrhy budou hodnoceny podle následujících kritérií: soulad projektu s cíli programu, potřebnost projektu, očekávaný přínos a kvalita a proveditelnost a realizace projektu.

2.2.   Cíle programu:

1)      Vytvořit nové materiály a metody jejich přípravy, vypracovat metody optimalizace a dosahování  cíleně modifikovaných  užitných mechanických, elektrických a dalších vlastností materiálů, založené na unikátních vlastnostech nanočástic, nanovláken, kompozitních a nanostrukturních materiálů.

Účinným transferem poznatků rozšířit spektrum průmyslově využitelných technologií, založených na praktickém využití nanočástic, nanovláken, nanopovlaků, nanostruktur a nanokompozitů v materiálové výrobě v ČR a zejména u volných nanočástic a nanovláken posoudit možný negativní vliv na životní prostředí a člověka.

 

2)      Využít nanostruktury a nanokomplexy, včetně hybridních materiálů ovladatelných vnějším magnetickým polem, pro nové lékové formy, diagnostika, kontrastní látky a nosiče, zajišťující cílený transport těchto látek či přenos genové informace, jejich aktivaci a biodegradaci v organismu.

Navrhnout nové biosensory a diagnostické systémy umožňující citlivou detekci molekulárních objektů a podpořit zavádění moderních nanotechnologických materiálů a metod do zdravotnické praxe v ČR.

3)      Navrhnout nové nástroje, přístroje a zařízení pro tvorbu a charakterizaci nanostruktur s vysokým rozlišením a vypracovat nové metody pro manipulaci a propojování nanoobjektů s mikro a makrookolím, zejména s mikroelektronikou.

Pro technicky zajímavé objemové a gradientní materiály vytvořit nové metrologické postupy pro současnou charakterizaci topografie a chemického složení jejich povrchů s vysokým laterálním rozlišením a vypracovat metody optimalizace užitných mechanických, elektrických a dalších vlastností  těchto materiálů.

4)      Navrhnout, připravit, charakterizovat a modelovat nové nanostruktury, vhodné pro detektory, fotonické krystaly či lasery a nové polovodičové spintronické materiály pro vývoj nové generace nanosoučástek pro záznam a přenos informace.

Vypracovat nové  metody přípravy nanostruktur a nanomateriálů s cíleným řízením rozměrů objektů či jejich samoorganizaci, zejména připravit, charakterizovat a optimalizovat  nové nano-uhlíkové a nanodiamantové materiály pro bio-aplikace a nanoelektroniku.

 

 

 

3.         Charakteristika a odůvodnění programu a jeho cílů

 

3.1      Úvod

 

Nanotechnologie a nanomateriály lze zhruba rozdělit do čtyř oblastí:

·               Nanotechnologie a nanomateriály, mající již dnes široké praktické využití (nanočástice, nanovlákna, nanokompozity …).

·               Nano-biotechnologie, v současnosti již blízké k realizaci (cílené léky, biosenzory,…).

·               Nano-makro rozhraní - rozvoj nástrojů a zařízení pro nanotechnologie, umožňující rozšíření nanotechnologií do nových oblastí, propojení (například nanosenzorů) s dnešní mikroelektronikou; charakterizace makroskopických materiálů, zejména povrchů, s nanometrovým rozlišením, ale i nanostrukturní objemové a gradientní materiály.

·               Nové technologie v nanoelektronice s velkým ekonomickým potenciálem (nano-fotonika, spintronika, …) využitelné v delším výhledu.

Pro každou z těchto čtyř oblastí, lišících se vedle věcné náplně především časovým horizontem praktického využití výsledků výzkumu, je navržen samostatný podprogram.

Zároveň se ukazuje, že zejména nanovlákna a nanočástice, které se již v řadě zemí vyrábějí, by měly být urgentně posouzeny z hlediska potenciálního vlivu na zdraví člověka či životní prostředí.

 

3.2            Odůvodnění programu a jeho cílů

 

Nanotechnologie už dnes - díky "top-down" přístupu v mikroelektronice (zmenšování rozměrů součástek) - zasahuje do každodenního života. Nové perspektivy otevřel "bottom-up" přístup, založený na rostoucí znalosti vlastností jednotlivých atomů, molekul, jejich samo-uspořádání a na zcela nových materiálech a kvantových jevech, vyvolaných jejich nanometrovými rozměry.

Zásadní impuls přinesl objev nových nástrojů - skenovacích mikroskopů, využívajících atomových sil a tunelového jevu (AFM, STM) - které umožnily "zviditelnit atomy".

Do nanotechnologií jsou celosvětově vkládány velké naděje (viz. část 3.4.) v celé šíři lidské činnosti, počínaje  mikroelektronikou a výpočetní technikou (výkonnější a energeticky úspornější počítače, tranzistory z "uhlíkových nanotrubiček") přes nové materiály unikátních vlastností (např. povlaky pro "samočistící a antibakteriální povrchy" či superplastické vlastnosti nanostrukturních kovových materiálů) a jejich využití v péči o zdraví (nové léky a jejich cílený transport do tkání pomocí "molekulárních nádob" či magnetických nanočástic), tak v neposlední řadě také při ochraně životního prostředí (lepší katalyzátory, odolné a ekologické barvy, fotokatalytická likvidace škodlivin ve vodě a vzduchu).

Přesto, že se v souladu s připravovaným návrhem DZSV jedná o obor pro Českou republiku vhodný, neboť rozhodují spíše znalosti než tuny, ČR jako celek v tomto oboru výrazně zaostává. Jak ukazuje analýza (viz. část 3.3), jedině specifický, ucelený a soustředěný program na podporu rozvoje výzkumu, vývoje a využití nanotechnologií a nanověd v ČR umožní zvrátit dnešní nepříznivou situaci v této oblasti!

 

3.3            Srovnání se současným stavem v ČR

 

V ČR existuje nejen lidský potenciál, ale i řada malých a středních firem, kterým by osvojení a zavedení výroby nanotechnologických výrobků pomohlo prosadit se na světových trzích. I když i v ČR existuje již 10-15 let řada skupin, zabývajících se základním výzkumem nanotechnologií, byly dosud většinou spíše izolované.

 Prvním krokem k řešení této nepříznivé situace v ČR bylo a je zlepšit vzájemnou informovanost. V této oblasti došlo již k nemalému pokroku. Přispěly k tomu aktivity Nanosekce České společnosti pro nové materiály a technologie, pořádající od roku 2002 národní "Nano" setkání v Brně (viz http://csnmt.fme.vutbr.cz/towin/nano04/) i v roce 2003 vytvořený "Czech Nano-team" (viz http://www.fzu.cz/~nanoteam/), neformální sdružení cca 150 pracovníků z universit v Brně, Olomouci, Praze, Ústí nad Labem a z ústavů Akademie věd ČR v Brně a Praze. Sdružení uspořádalo v dubnu 2004 v Praze informační "Kick-off meeting" a další akce následují v roce 2005.

V posledních letech navázal na základní výzkum i aplikovaný výzkum a vývoj a došlo i k praktickému využití nanotechnologií. Výzkum a vývoj je financován především z veřejných prostředků (z rozpočtových kapitol AV ČR, GA ČR, MŠMT a částečně MPO), o které se zájemci ucházejí ve veřejných soutěžích. Část základního výzkumu v oblasti nanotechnologií je financována institucionálně prostřednictvím výzkumných záměrů.

 

 

 

Současný stav v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií v ČR  charakterizuje následující analýza:

1.      Programové zajištění oboru:

 

·        Finanční prostředky na výzkum nanotechnologií bylo a je možno získat v rámci výběrových řízení vyhlašovaných následujícími poskytovateli prostředků na výzkum a vývoj: GA ČR, GAAV ČR, MŠMT, MPO, MZ a MO. Ve všech případech se používá systém bottom-up, t.zn., že se očekávají návrhy řešení projektů od jednotlivých řešitelů.

·        GA ČR, GAAV ČR, MŠMT, MZ a MO zatím nevyhlásily žádný program, při jehož zadání by byly uvedeny nanotechnologie jako tematická priorita. Projekty zaměřené na nanotechnologie lze podávat v rámci veřejných soutěží všeobecně zaměřených programů (např. u MŠMT je to program NPV I „Výzkumná centra“ a program „Centra základního výzkumu“.

·        MPO poprvé vyhlásilo jako prioritu nanotechnologie a nanomateriály v roce 2002 u programů KONSORCIA a PROGRES, ovšem v rámci celkem 17 různých priorit. Podobně postupovalo MPO i v letech 2003, 2004 a 2005 v rámci programů TANDEM a IMPULS.

·        V dubnu 2003 byl vládou schválen Národní program výzkumu (NPV ) I na léta 2004-2009. V NPV I, se slovo "nano" nevyskytuje v názvu  žádného Tématického programu ani žádného Dílčího programu. Mezi 90 klíčovými výzkumnými směry je zmíněno pouze ve dvou bodech tematického programu 3 (TP3) „Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji“, který je zajišťován MPO v rámci programu POKROK. Jsou to klíčové směry:

TP3-DP4 (Nové materiály), priorita 7. "Elektronické a fotonické materiály a struktury", bod a) polovodiče, vlnovody, mikroelektromechanické a nanoelektromechanické systémy,

TP3-DP5 (Nastupující technologie), priorita 1. "Nanotechnologie a nanomateriály" (jevy v nanorozměrech, nanobiotechnologie).

·        V březnu 2005 schválila vláda Národní program výzkumu II na léta 2006-2011. V rámci 4 tematických programů se předpokládá řešení projektů v 49 tematických oblastech. Téma „nanotechnologie“ se objevuje v následujících tematických oblastech:

            Poskytovatel MPO, tematický program 1 „Trvalá prosperita“

            T1-3-5 „Nové polovodičové senzory a nanosoučástky“

            T1-3-7 „Nové metody nanodiagnostiky“

            T1-5-3 „Nanomateriály a procesy“

            Poskytovatel MŠMT, tematický program „Zdravý a kvalitní život“

            T2-2-3 „Nanomateriály v biologii a medicíně“

            Pro jednotlivé tematické programy jsou stanoveny obecně charakterizované cíle.

·        V rámci vybraných výzkumných záměrů, podporovaných z institucionálních prostředků, jsou financovány i záměry zaměřené na nanotechnologie.

·        S výjimkou účasti na řešení projektů v rámci 6. Rámcového programu výzkumu a vývoje EU, lze na projekty mezinárodní spolupráce zaměřené na nanotechnologie získat podporu z prostředků MŠMT v dílčím programu NPV I „Programy mezinárodní spolupráce ve výzkumu“ (COST, EUREKA, EUPRO, KONTAKT, INGO) a z prostředků GA ČR v programech ESF EUROCORES.

 

Zhodnocení.

Z uvedeného vyplývá, že interdisciplinární obor „Nanotechnologie“ není v ČR z hlediska programového zajištění pojat jako oblast, kterou je nutné se zabývat komplexně (výzkum, vývoj, aplikace, infrastruktura, výuka, ekologické, zdravotní, sociální a etické dopady). Jednotliví poskytovatelé spolu v dané oblasti nespolupracují a neexistuje meziresortní orgán, který by výzkum v oboru nanotechnologií koordinoval.

 

 

2. Charakteristika úsilí jednotlivých poskytovatelů

 

GA ČR

 

GA ČR přidělila prostředky na řešení 3 projektů z oboru nanotechnologie poprvé v roce 1993. V roce 1996 to bylo 5 grantů, v roce 1999 rovněž 5 grantů, v roce 2000 9 grantů, v roce  2001 již 14 grantů. V letech 2003, 2004 a 2005 bylo zahájeno 11, 12 a 13 grantů (se slovem nano v názvu). Granty zahájené v letech 2003-5 jsou jmenovitě uvedeny v příloze č.1. Je pravděpodobné, že i další granty mohou zasahovat i do oboru nanotechnologií, protože někteří autoři předponu nano- nepoužívají.

Tematicky jsou řešené granty zaměřeny velmi různorodě, většinou na detailní aspekty oboru. Ve všech případech se jedná o základní výzkum. Z 36 grantů zahájených v letech 2003-5 je řešitelem 14x AV ČR, 9x UK, 4x VŠCHT, 3x VUT (Brno), 2x MU, 1x ČVUT, 1x VŠB, 1x IKEM, 1x ZČU. GA ČR nemá stanoveny žádné prioritní směry.

GA AV ČR

 

V příloze č. 2 je uvedeno 11 grantů, jejichž řešení podpořila GA AV v letech 2003-5,  vynaloženo bylo celkem 7,5 mil.Kč na první rok řešení. Celkově GA AV např. v roce 2004 vynaložila 207 mil. Kč, takže na „nano“ granty připadá cca 3,6 %.

Průměrná velikost  „nano“  projektů je velmi malá (cca 680 tis. Kč/rok) a zaměření grantů je opět velmi různorodé a jde o základní výzkum. GA AV ČR nemá stanoveny žádné prioritní směry.

MŠMT

 

a)      program „Výzkumná centra“ (1M)

V roce 2005 byla zahájena činnost 2 výzkumných center zaměřených na nanotechnologie  (z celkem 25 schválených center). Jsou to:

O      1M4531477201 „Výzkumné centrum pro nanopovrchové inženýrství“, ATG, s.r.o., Praha, řešitel Dr. F.Peterka

O      1M6196959201 „Centrum výzkumu práškových nanomateriálů“, UP PřF Olomouc, řešitel Prof. M.Mašláň

Návrhy dalších 3 center zaměřených na tuto problematiku nebyly přijaty k financování .

 

b)      program „Centra základního výzkumu“ (LC)

V roce 2005 se zahajuje činnost 1 centra zaměřeného na nanotechnologie (z celkem 18 schválených center). Je to:

O      LC 510 :Centrum nanotechnologií a materiálů pro nanoelektroniku“, FZÚ AV ČR Praha, řešitel Dr. J.Kočka

Návrhy dalších 3 center zaměřených na tuto problematiku nebyly přijaty k financování .

 

c)      Výzkumné záměry (které mají nano- v názvu)

V roce 2004 podpořilo MŠMT 1 návrh:

O      MSM2631691901 „Kovové materiály se strukturou v submikronové a nanometrické oblasti připravené metodami intenzivní plastické deformace“, COMTES FHT,s.r.o., Plzeň, 2004-2010

 

 

V roce 2005 podpořilo MŠMT 5 návrhů výzkumných záměrů:

O      MSM6198959218 „Komplexní sloučeniny a oxidy přechodových kovů s využitím v v bioaplikacích a nanotechnologiích“, UP Olomouc, 2005-2011

O      MSM6198910016 „Syntéza, struktura a vlastnosti nanomateriálů založených na bázi interkalovaných fylosilikátů“, VŠB-TU Ostrava, 2005-2011

O      MSM6046137302 „Příprava a výzkum funkčních materiálů a materiálových technologií s využitím mikro- a nanoskopických metod“, VŠCHT Praha, 2005-2011

O      MSM0021630503 „Nové trendy v mikroelektronických systémech a nanotechnologiích – MIKROSYN“, VUT Prno, 2005-2011

O      MSM0021630508 „Anorganické nanomateriály a nanostruktury: vytváření, analýza, vlastnosti“, VUT Brno, 2005-2011

Na výše uvedené projekty a záměry, financované MŠMT, jsou věnovány na české poměry relativně značné prostředky a záleží na řešitelích, jak budou využity ve prospěch rozvoje nanotechnologií v ČR. Při hodnocení návrhů a záměrů příslušné hodnotící komise nezkoumaly relevantnost návrhů z hlediska jejich vzájemných vazeb a prioritních oblastí oboru nanotechnologií.

 

MPO

 

V rámci programů MPO bylo za léta 2003-2005 schváleno k podpoře celkem 14 projektů z oboru nanotechnologií – viz. přílohy č. 3-5. Jak je vidět z přílohy č. 3 (projekty MPO zahajované v roce 2003), na nanotechnologie bylo věnováno celkem 10.5 mil. Kč z cca 394 mil. Kč, tj. cca 2.7 %.

Po zahájení NPV I , tj. v roce 2004, bylo na nanotechnologie věnováno MPO, viz. příloha č.4, celkem 8.0 mil. Kč z cca 645 mil. Kč, tj. cca 1.2%, tedy procentuelně dvakrát méně než v roce 2003. V rámci NPV I (program Pokrok-1H) to bylo pouze 2.3 mil. Kč. tj. 0.4 % !!

Situaci v roce 2005 ilustruje příloha č. 5, z níž je vidět, že v rámci NPV I (program Pokrok-1H) to bylo pouze 2.6 mil. Kč. ze zhruba 390 mil. Kč,   tj. 0.7 % !

Jak je vidět z těchto příloh, dobře je zastoupena pouze oblast mesoskopických TiO₂ materiálů a také práškové nanomateriály a nanočástice, nulové je zastoupení například nanoelektroniky a řady dalších oborů, což  ukazuje na nevyváženost programů podpory výzkumu nanotechnologií. Zahájení NPV I tedy celkové zlepšení v oblasti nanotechnologií nepřineslo.

Problémem je nejen nepatrný podíl z celkového množství schválených projektů. Schválené projekty mají charakter průmyslového výzkumu a vývoje, a proto jsou financovány podílově – stát poskytuje na řešení dotace podle pravidel EU. Podílové financování může být jedním z důvodů nízkého podílu projektů zaměřených na nanotechnologie, protože projekty jsou většinou velmi rizikové. DP5 tematického programu 3 „Nastupující technologie“, jehož součástí je i KVS „Nanotechnologie a nanomateriály“, byl zařazen do programu POKROK. V rámci tohoto programu byly podpořeny pouhé čtyři projektů z oblasti nanomateriálů, které všechny realizují vysoké školy(3) či AV ČR (1)!

Problémem  nedávno schváleného NPV II v oblasti nanotechnologií jsou nevyváženost, nedostatečný rozsah a zejména malá interdisciplinarita.

 

MO

 

Ministerstvo obrany podpořilo v roce 2003 řešení projektu „Materiály na bázi polymerních nanokompozitů s vysokým bariérovým efektem“, řešitel SYNPO, a.s., Pardubice, 2003-2005. Pravděpodobně některé další řešené projekty využívají nanotechnologie.

 

 

 

Zhodnocení.

Při posuzování návrhů a výběru projektů z oboru nanotechnologií poskytovatelé tento obor nijak nepreferují. Podané návrhy nejsou Radami programů posuzovány z hlediska perspektivnosti oboru. Záleží jen na oponentech, zda si uvědomí význam oboru a zda umí zhodnotit perspektivnost předloženého návrhu.

 

3. Výzkumná pracoviště, která se zabývají nanotechnologiemi

 

V příloze č. 6 je uveden seznam pracovišť, která se více nebo méně zabývají výzkumem a vývojem nanotechnologií v ČR. Z pracovišť AV ČR je to především Fyzikální ústav AV ČR, Ústav makromolekulární chemie AV ČR a Ústav anorganické chemie AV ČR. Z pracovišť vysokých škol je to zejména Matematicko-fyzikální fakulta UK a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně.

Mezi soukromými výzkumnými pracovišti není organizace, u níž by zaměření na nanotechnologie převažovalo nad ostatní problamatikou.

 

4. Velké podniky, které se zapojily do aplikace nanotechnologií

 

V příloze č.7 je uveden seznam (pravděpodobně neúplný) 11 velkých podniků se zaměřením do oblastí, ve kterých nanotechnologie hraje nebo brzy sehraje důležitou roli a jsou tedy potenciálními „odběrateli“ výsledků výzkumu či možnými partnery.

 

5. Malé a střední podniky, které se zapojily do výzkumu, vývoje a aplikací nanotechnologií

 

V příloze č. 8 je uveden seznam 54 malých a středních podniků, u kterých průzkum prováděný společností Inova Pro,s.r.o, Hostivice v rámci řešení projektu 6.Rámcového programu NANOMAT identifikoval zájem či různé aktivity v oboru nanotechnologií a jsou tedy potenciálními „odběrateli“ výsledků výzkumu či možnými partnery.

V příloze č. 9 je seznam vybraných (malých i velkých) firem ,které jsou dle názoru TC AV ČR v oblasti „nano“ nejaktivnější.

Žádná společnost není zaměřena výlučně na nanotechnologie. Žádná společnost není charakteru spin-off. V převážné většině navázaly společnosti na zahraniční výsledky a aplikace. Několik společností má své ústředí v zahraničí. Nicméně, z průzkumu vyplynul velký zájem o kontakty na česká výzkumná pracoviště.

Závěr

 

Průměrná velikost  „nano“  projektů od všech poskytovatelů je velmi malá a nedovoluje zásadní rozvoj tohoto moderního oboru. Například databáze CEP ISVaV udává, že v r. 2004 bylo na 180 účelově financovaných „nano“-projektů vydáno 258 mil. Kč (což znamená 1.43 mil. Kč/rok a projekt), zatímco na podobně nákladný a moderní obor - „geno“-projekty - bylo vydáno 1668 mil.Kč.

Počty a velikost projektů na jedné straně ukazují na roztříštěnost, nefokusovanost a malou interdisciplinaritu, na druhé straně ale jasně indikují, že v ČR je dostatek vůdčích badatelů, kteří mají dostatek nápadů a invence a včas sami pochopili důležitost nanotechnologií, a kteří jsou schopni obstát s dílčím projektem i před zahraničními posuzovateli.

 

 

Výše uvedené důvody ukazují na

-            podfinancování a roztříštěnost  výzkumu a vývoje v oblasti nanotechnologií,

-  důležitost a potřebu specifického, uceleného a soustředěného programu na podporu rozvoje výzkumu, vývoje a využití nanotechnologií a nanověd v ČR.

 

3.4            Srovnání se současným stavem v zahraničí:

 

V USA byla v roce 2000 vyhlášena "Národní nanotechnologická iniciativa", která byla v roce 2003 ještě podpořena zvláštním zákonem (s rozpočtem v miliardách dolarů), a rozvoji nanotechnologií je jak v USA, tak v Japonsku, ale i v malých zemích jako Singapur, Korea či Švýcarsko, věnována značná pozornost i rychle se zvyšující finanční podpora.

Přehled současných i připravovaných nanotechnologických výrobků - viz. např. http://www.materialstoday.com/nanotoday2004.htm.

V Evropské unii jsou nanotechnologie od roku 2003 jednou ze sedmi priorit 6. rámcového programu, a to prioritou č. 3. Při vědomí nesmírné důležitosti rozvoje nanotechnologií zpracovala v roce 2004 Evropská komise výzvu: "Towards a European Strategy for Nanotechnology" (viz. http://www.cordis.lu/nanotechnology), jejímž cílem je upozornit členské země na potřebu specifických opatření a výrazného zvýšení investic do rozvoje nanotechnologií.

Evropská komise se rozvojem nanotechnologií systematicky zabývá i v současnosti, je připravován tzv. "Action Plan for Nanotechnology", na jehož přípravě se výrazně podílí i za účasti českých expertů také EAG (Expert Advisory Group). Nanomateriály hrají významnou roli rovněž v materiálové části programu COST.

Zásadní důležitost mezioborovosti dokládají např. společné výzvy prioritních tématických směrů II (Informační technologie) a III (Nanotechnologie) v 6. RP EU.

 

3.5        Očekávané přínosy programu:

Krátkodobým a střednědobým přínosem tohoto programu, jehož charakteristickým rysem je důraz na koncentraci  finančních i lidských zdrojů, bude  rychlý a významný pokrok ve výzkumu a praktickém využití nanotechnolgií a nanověd v ČR.  Tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti řady výrobků (viz. část 3.2.), jejichž hodnota stoupne využitím nanotechnologických prvků, samozřejmě s následným positivním dopadem na zaměstnanost, zejména v MSP.

Dlouhodobým přínosem bude vznik platformy, zahrnující všechny „hráče“, tj. akademickou sféru (skupiny z universit i AV ČR), oblast aplikovaného výzkumu i průmyslový vývoj resp. průmyslové výrobce.Tím dojde k zásadnímu zlepšení transferu znalostí a technologií do průmyslu.

Rozčlenění programu na části, lišící se časovým horizontem praktického využití umožní nastavit optimální podmínky pro dosažení maximálního efektu a naopak zdůraznění mezioborových vazeb mezi částmi programu přispěje k zásadním inovacím v řadě tradičních i nových průmyslových oborů.

Zdroj: Úřad vlády ČR