Sladká revoluce, na kterou příliš nedošlo

O stévii se často tvrdilo, že by mohla ohrozit celosvětovou nadvládu cukru, nebo ji alespoň zpochybnit. Jenomže je tu problém – podle mnohých hořká pachuť, která může odrazovat. Kdyby se ji podařilo odstranit, mohlo by to pomoci další expanzi tohoto přírodního sladidla, říkají někteří analytici. Výrobci prý už zkoušejí nová složení.

Stévie, sladidlo získávané z listů světlomilných rostlin rodu Stevia, je 200krát sladší než cukr, má nulový glykemický index a prakticky žádné kalorie. Rostlina byla poprvé popsána na konci 19. století, až donedávna ale zůstávala v ústraní, zatímco potravinářský průmysl pokračoval v hledání „svatého grálu“ – nízkokalorické náhražky cukru, která by ale neměnila spotřebiteli očekávaný chuťový vjem jejich produktů. To je něco, na co si stěžovali někteří zákazníci u náhradních sladidel, když pomineme obavy z vedlejších účinků ětchto přísad.

Věci se pro stévii změnily, když zemědělský gigant Cargill uvedl v roce 2008 na americký trh sladidlo na bázi stévie. Ta se během uplynulých zhruba deseti let dokázala rozbujet takovou měrou, že ji ve svých výrobcích používají potravinářské giganty jako Nestlé, Coca-Cola nebo Kraft Heinz. Data výzkumné organizace Euromonitor International ukazují, že spotřeba stévie se od roku 2011 do roku 2016 zhruba ztrojnásobila. 

Boom stévie, která je vhodná pro diabetiky, vyvolával obavy o budoucnost trhu s cukrem a umělými sladidly. Jenomže „k očekávané revoluci tak úplně nedošlo,“ říká podle Bloombergu John George z Euromonitor International.

Ve sladidlech je se zhruba 83 procenty světového trhu pořád králem cukr (Viz graf níže). A stévie to u zákazníků nemá jednoduché: V mnoha formách totiž může zanechávat hořkou pachuť. Takže poptávka po ní sice pořád roste, od roku 2012 ale výrazně pomaleji.

„Chuť je problém, což znamená, že výrobci ji musejí zkombinovat s cukry, aby se pokusili chuť zamaskovat,“ říká George.

Snaží se o to zmíněný Cargill. Příští rok chce uvést na trh stévii nové generace. Mělo by prý být snazší vyrábět ji ve velkém – a odpadne příchuť pelyňku. Do stévie investuje také obchodník s komoditami ED&F Man Holdings. Ten chce nový produkt vrhnout na trh už letos – od cukru prý bude „prakticky nerozlišitelný“.

Cukr mezitím řeší jiné problémy. Po dvou letech nedostačující nabídky se na trhu může objevit přebytek, což tlačí ceny dolů a dělá vrásky největšímu světovému exportérovi této komodity, Brazílii.
Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že během jednoho roku do dubna se světová produkce zvýší o 5,2 procenta na rekordních 179,6 milionu tun. Brazílie, která obstarává skoro polovinu veškerých dodávek na světové trhy (viz graf níže), by tak mohla narážet na problém s hledáním zájemců o surový cukr. V říjnu navíc skončí omezení pěstování a vývozu, které platí v Evropské unii.

Ceny cukru mají za sebou nejhorší začátek roku od 80. let minulého století. Od konce loňského roku do úterý se na newyorské burze ICE propadly o 33 procent na úterních 13,13 centů za libru. 

Zdroje: Bloomberg, USDA, Patria.cz