Švýcarsko - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

V málo které zemi je zemědělství tak štědře dotovaným odvětvím, jako ve Švýcarsku - v letech 2026-2029 by měl sektor od státu obdržet cca 14,2 mld. CHF, což odpovídá dosavadní úrovni poskytnutých dotací. Na HDP Švýcarska se podílí méně než 1 %, přičemž využívá téměř polovinu jeho území. Řadí se tak na nejnižší pozici za jiné evropské země. Domácí produkce pokrývá v průměru 50 % poptávky, Švýcarsko je tudíž závislé na dovozu zemědělských a potravinářských produktů ze zahraničí. Příležitosti pro české exportéry skýtají dodávky vysoce kvalitních zemědělských komodit, strojů, technologií a služeb.

Přestože je ekonomický podíl švýcarského zemědělství zanedbatelný, je mu ve Švýcarsku připisován strategický význam, a to zejména kvůli roli, kterou sehrává v udržení bezpečnosti potravin a potravinového zabezpečení. Přispívá k zásobování švýcarského obyvatelstva potravinami, jakož i k tvorbě kulturní krajiny, a tudíž i k rozvoji cestovního ruchu.

Švýcarské zemědělství je hlavním odvětvím primárního sektoru, přičemž v roce 2025 činila hodnota jeho produkce podle předběžných odhadů Spolkového statistického úřadu 12,5 mld. CHF. Produkce meziročně vzrostla o 4,1 % díky dobré sklizni, příznivým tržním podmínkám pro živočišnou výrobu a stagnujícím výrobním nákladům. 1 těchto příjmů připadá na živočišnou výrobu, a to zejména na chov skotu a výrobu mléka a mléčných výrobků. Rostlinná výroba (pěstování plodin na orné půdě, krmiva, odvětví ovocnářství, vinařství a zahradnictví) se podílí více než ? na této částce. Většina zemědělské produkce je určena pro domácí trh, přičemž domácí výroba pokrývá průměrně 50 % poptávky. Proto je Švýcarsko v řadě klíčových potravinářských komodit závislé na dovozu ze zahraničí.

Podíl na celkovém dovozu zemědělského a potravinářského zboží v roce 2024 činil 7 % (tento nejaktuálnější údaj vychází z oficiálních statistik Spolkového úřadu pro zemědělství BLW), zatímco na celkovém vývozu cca 4 %. Díky růstu populace a tudíž i spotřeby zůstává v posledních letech poměr domácí produkce potravin ke spotřebě na relativně konstantních 50 %. Zbytek své potravinové potřeby není Švýcarsko schopné pokrýt vlastními výrobky, a musí je tak dovážet ze zahraničí. Výjimku tvoří pouze mléko a mléčné výrobky, pochutiny a tabák. Některé produkty, jako mléko, obiloviny a cukr, nepřímo vyváží prostřednictvím potravinářského průmyslu v podobě sýrů, čokolád, pečiva a nápojů.

Hlavní důvody vysoké poptávky po dovozu zemědělských a potravinářských výrobků spadají v zásadě do dvou kategorií: 1) vysoká hustota osídlení, tedy malá dostupnost orné půdy a 2) méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů. Orná plocha na obyvatele činí ve Švýcarsku cca 500 m2, což je jen čtvrtina mezinárodního průměru. Asi 2/3 celkové zemědělské plochy Švýcarska lze z topografických nebo klimatických důvodů využívat pouze jako pastviny. Méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských výrobků souvisí i s tím, že na základě společenské poptávky získaly vysokou prioritu udržitelnost, uzavřené cykly, ekologické zemědělství, integrovaná produkce a ochrana biodiverzity.

Žádné jiné odvětví švýcarského hospodářství není tak štědře dotovaným odvětvím jako švýcarské zemědělství. Ve Švýcarsku existují tři kategorie dotací pro jeho zemědělský sektor: 1) Přímé platby - největší a nejdůležitější část podpory, 2) Podpora výroby a prodeje - dotace zaměřené na konkrétní odvětví nebo produkty, 3) Podpora strukturálních zlepšení a sociálních opatření - rozvoj infrastruktury, podpora diverzifikace, regionální projekty.

Dne 3. března 2025 schválil švýcarský Parlament tyto tři platební rámce dotací pro sektor zemědělství na léta 2026-2029. Oproti období 2022-2025 se výrobní základna zvýší o 130 mil. CHF (+ 23 %). Platby na podporu strukturálních zlepšení se budou postupně navyšovat z 87 mil. CHF na 117 mil CHF ročně. Zvýšeny budou rovněž prostředky na financování projektů v oblasti šlechtění a testování odrůd (+ 33 %, + 1 mil. CHF/1 rok), jakož i financování poradenských služeb v oblasti udržitelné ochrany rostlin (poradenské služby + 4 %, + 0,5 mil. CHF/1 rok). Platební rámec na podporu výroby a prodeje, jakož i přímé platby, byly stanoveny na stejné úrovni jako pro období let 2022-2025.

Švýcarsko je malý, bohatý a silně chráněný trh, který si velkou část potravin vyrábí samo, ale zároveň dováží komodity, které nedokáže pokrýt domácí produkcí. Příležitosti pro české exportéry jsou tak v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit. Kromě poptávky po těch tradičních, jako je např. chmel, pivo a nealkoholické nápoje, rostou požadavky i na obiloviny a produkty z obilí, cukrovinky, trvanlivé potraviny (těstoviny, konzervy, omáčky), zpracované maso a masné výrobky (v omezeném režimu kvót), máslo, cukr, mouka. Ve Švýcarsku je poptávka po sadbových bramborách, ale je nutné počítat s přísnými fytosanitárními pravidly a celními limity. Švýcarsko se i nadále potýká s nedostatkem vajec všech kategorií. Na jejich dovoz spolková vláda již poněkolikáté navýšila celní kvóty (v roce 2025 na 31.000 tun, což odpovídá nárůstu o 48 %). Vzrostl také podíl dovozu hrachu a dalších luštěnin jako čočka, sója, fazole, cizrna. Kromě těchto komodit se nabízí i prostor pro dodávky zemědělských strojů, technologií pro živočišnou výrobu, senzoriky, krmiv, řeziva, stavebního dřeva a dřevěných polotovarů.