Švýcarsko - Chemický sektor, plasty, gumárenství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Švýcarský chemicko-farmaceutický průmysl je jedním z nejvýznamnějších motorů švýcarské ekonomiky a dlouhodobě patří k nejstabilnějším a nejvýkonnějším průmyslovým odvětvím země. Je také lídrem v exportu, každoročně vyveze do zahraničí výrobky přesahující hodnotu 100 mld. CHF, což představuje přibližně 1/2 švýcarského exportu. Na celkovém HDP se podílí cca 7 %. Švýcarský trh je náročný, ale nabízí celou řadu příležitostí zejména pro technologicky vyspělé firmy. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí v dodávkách strojního či laboratorního zařízení a vybavení pro švýcarské chemické a farmaceutické koncerny, Švýcarsko poptává silici a vonné látky, leštící a čistící přípravky, vysoká poptávka je i po spolupráci v oblastech biotechnologie a AI ve farmacii.

Málokteré odvětví hospodářství je pro Švýcarsko takovým synonymem jako chemicko-farmaceutický průmysl. Poptávka po jeho výrobcích téměř nepodléhá ekonomickým výkyvům a klesající ceny byly dosud kompenzovány nárůstem objemu výroby. Farmaceutické výrobky významně přispívají k přebytku švýcarské obchodní bilance.

Švýcarský chemicko-farmaceutický průmysl je jedním z nejkonkurenceschopnějších na světě. Švýcarsko se již léta objevuje mezi třemi nejúspěšnějšími zeměmi v globálním indexu konkurenceschopnosti průmyslu (Global Industry Competitiveness Index GICI). Po 2. místě v roce 2024 se v roce 2025 vrátilo na vrchol díky stabilní společenské a ekonomické struktuře.

V odvětví působí více než 1000 společností, z nichž dvě - Roche a Novartis - patří z hlediska obratu k největším na světě. Dominují zde však i další velké společnosti, jako např.: ve farmaceutickém odvětví kromě Roche a Novartis, také Debiopharm a Lonza, v chemickém odvětví patří k lídrům Syngenta, Ineos, Eurochem, Givaudan a Clariant.

Téměř polovina zaměstnanců v chemickém a farmaceutickém průmyslu však pracuje pro malé a střední podniky. Ty jsou soustředěny v regionech Basilej, Curych, Zug a v oblasti kolem Ženevského jezera. Ve Švýcarsku sídlí také 20 % evropských life-science společností, země rovněž celosvětově přispívá k ekonomickému úspěchu biotechnologických společností.

Chemický a farmaceutický průmysl jen ve Švýcarsku zaměstnává více než 75 000 zaměstnanců, v zahraničí pak přes 330 000. Žádné jiné odvětví ve Švýcarsku neinvestuje tolik do výzkumu a vývoje jako právě odvětví chemie a farmacie.

I přes globální nejistoty rostl sektor v roce 2025 tempem + 2,2 %, což potvrzuje jeho odolnost a strategický význam. Hodnota exportu chemického a farmaceutického průmyslu dosáhla 152,1 mld. CHF, což představuje 52 % celkového švýcarského exportu. (V roce 2024 činila 149,08 mld. CHF; lze tedy hovořit o mírném nárůstu). Více než 50 % celkového exportu chemicko-farmaceutického sektoru směřuje do zemí EU. Tento podíl je dlouhodobě stabilní. EU je nejdůležitějším trhem pro švýcarské léčivé přípravky, chemikálie a biotechnologické produkty. Na druhou stranu jsou 3 všech výrobků chemického a farmaceutického průmyslu do Švýcarska dovážené ze zemí EU. EU je tak pro Švýcarsko nejen nejdůležitějším exportním trhem, ale také nejdůležitějším dodavatelem surovin, polotovarů a hotových výrobků.

Chemicko-farmaceutický průmysl je z velké části zodpovědný za rekordní úroveň vývozu a je klíčovou zárukou hospodářské stability Švýcarska. Navzdory oslabující ekonomice dokázaly společnosti z chemicko-farmaceutického odvětví a Life Sciences i v roce 2025 vývoz svých výrobků zvýšit.

I přes nejistou geopolitickou situaci, probíhající ozbrojené konflikty a s tím související vysoké ceny surovin a energií, a i přes utlumený globální ekonomický trend, je tento pozitivní vývoj překvapivý a svědčí o velké odolnosti tohoto odvětví.

Příležitosti pro české společnosti mohou být v dodávkách strojního či laboratorního zařízení a vybavení pro švýcarské chemické a farmaceutické koncerny, Švýcarsko poptává silici a vonné látky, leštící a čistící přípravky. Švýcarský úspěch v biotechnologickém sektoru přirozeně přitahuje pozornost Česka a otevírá prostor pro vzájemnou spolupráci.

Neméně významným odvětvím švýcarského chemického průmyslu je plastikářský průmysl, z něhož přibližně 39 % tvoří zpracování plastů. Švýcarský plastikářský průmysl je středně velké, vysoce specializované odvětví, které se zaměřuje na technické plasty, přesné komponenty a inovativní materiály. Na švýcarském HDP se podílí zhruba 1-1,5 %. Sektor zahrnuje cca 500 firem, převážně malé a střední podniky, a zaměstnává 30- 32 000 zaměstnanců. Plasty mají využití i v dalších odvětvích průmyslu, jako ve stavebnictví, automobilovém, elektrotechnickém či zdravotním průmyslu.

Švýcarsko patří k největším spotřebitelům plastů na světě, ročně spotřebuje cca 1 mil. tun plastů, což odpovídá 120 kg plastů na obyvatele. Každý rok se v zemi vyprodukuje přibližně 790 tis. tun plastového odpadu, přičemž téměř polovina se používá dobu kratší, než 1 rok (např. obaly). Většina plastového odpadu je tepelně recyklována ve spalovnách odpadu (83 % = 660 tis. tun) a cca 2 % (10 tis. tun) v cementárnách. Přibližně 9 % (70 tis. tun) se zpracovává na recykláty. Zbývajících 6 % (50 tis. tun) plastového odpadu se použije znovu, např. textil. Vzhledem k tomu, že Švýcarsko, na rozdíl od mnoha jiných zemí, od roku 2000 neukládá na skládky žádný hořlavý odpad, musí být veškerý plastový odpad recyklován způsobem šetrným k životnímu prostředí, ať už jako materiál nebo pro energetické využití. V oblasti recyklace plastů však stále existuje potenciál pro lepší uzavírání materiálových cyklů.

Spolkový úřad pro životní prostředí BAFU podporuje oběhové hospodářství. Ve smyslu lepšího uzavírání materiálových cyklů je důležité řešit otázky likvidace již ve fázi výroby výrobku. Důležitým tématem je také předcházení vzniku odpadu, protože nejekologičtější je ten odpad, který vůbec nevznikne.

Spolková vláda byla vyzvána, aby v rámci zamezení dalšího znečišťování životního prostředí co nejefektivněji řešila problém plastů nejen na národní úrovni, ale aby se o něj zasadila i v celosvětovém kontextu.

Švýcarský plastikářský průmysl tak nabízí celou řadu příležitostí pro české výrobce zařízení a technologií na třídění a zpracování plastů a odpadů. Sektor poptává přesné plastové díly pro zdravotnické přístroje, speciální polymerní směsi, polymery pro 3D tisk, sterilizovatelné plasty. Švýcarské plastikářské firmy mají nedostatek specialistů na vstřikování plastů, odborníků na automatizaci, procesních inženýrů. Velkou šanci uspět mají společnosti vyrábějící inovativní ekologické materiály.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí