Bosna a Hercegovina - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Roste zájem o rozvoj obnovitelných zdrojů, jako je solární, větrná energie a využití geotermálních zdrojů. Investice do obnovitelných zdrojů jsou podporovány prostřednictvím garantovaných výkupních cen. Přibývá projektů, v nichž do instalace obnovitelných zdrojů pro vlastní potřebu investují průmyslové podniky. Bosna a Hercegovina plánuje rekonstrukce a modernizace tepelných elektráren. Vliv na nutné změny v energetickém sektoru přináší i CBAM (Mechanismus uhlíkového vyrovnání), jímž se země musí řídit od 1. ledna 2026.

Bosna a Hercegovina má značný potenciál obnovitelných zdrojů, který je zatím využíván jen zčásti. Současného podílu cca 40 % na výrobě energie dosahuje zejména díky velkým vodním elektrárnám. Vedle stavby nových elektráren na říčních tocích se do budoucna očekávají i rozsáhlejší investice do větrných a solárních parků. Stoupá zájem domácích veřejných energetických koncernů o obnovitelné zdroje, a to i vzhledem k problémům, se kterými se potýkají plánované projekty tepelných elektráren. Plánováno je i využití areálů uhelných dolů a elektráren pro instalaci obnovitelných zdrojů.

Do obnovitelných zdrojů investují také soukromí investoři, kteří mohou využívat garantovaných odkupních cen. Návratnost investic je dobrá, ale problém zatím představuje administrativní náročnost a netransparentní fungování systému subvencí. Připravují se novely příslušných zákonů, které by měly usnadnit investice do malých zdrojů pro vlastní potřebu. Pokračujícím trendem jsou investice průmyslových podniků do vlastních obnovitelných zdrojů. Dá se očekávat, že v energeticky náročných odvětvích, jako je metalurgie či výroba cementu, bude podobných projektů přibývat. U přípravy na CBAM má Bosna a Hercegovina značné rezervy a odhady Hospodářské komory Federace Bosny a Hercegoviny uvádějí, že ceny výrobků mohou vzrůst až o 20 %, pokud se náklady CBAM plně přenesou do cen, což se týká vývozu elektřiny, hliníku, cementu a oceli.

Zároveň Bosna a Hercegovina i do budoucna počítá s provozem tepelných elektráren, které se dnes na výrobě elektrické energie podílí více než 60 %. Bosna a Hercegovina se začíná potýkat s nedostatkem kvalitního uhlí, které musí dovážet. Nutné je uskutečnit investice do ekologizace starších elektráren. Nabízí se tak možnosti dodávek technologií pro ekologičtější spalování uhlí. Zároveň je plánována stavba až šesti dalších nových bloků. Všechny tyto projekty se ale potýkají s problémy a je nutné předpokládat, že velká část z nich nebude dokončena.

Bosna a Hercegovina a Chorvatsko v dubnu 2026 podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě Jižního plynového interkonektoru (Southern Gas Interconnection). Odhadem 250 až 270 km plynovodního potrubí s plánovanou přepravní roční kapacitou až 3 mld. m3 plynu povede z chorvatského terminálu Krk do několika míst v Bosně a Hercegovině. Detailní postup jeho výstavby a financování není zatím znám, nicméně výhledově se zde nabízí možnost subdodávek armatur či kompresních stanic.

Bosna a Hercegovina, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí