Kanada - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Kanada patří mezi nejvíce inovativní země světa, s řadou významných univerzit a úspěchů ve výzkumu a vývoji a hrubými domácími výdaji na výzkum a vývoj přes 55 miliard dolarů. Excelentní základní i aplikovaný výzkum v Kanadě je lze nalézt napříč sektory vč. letectví, věd o živé přírodě, pokročilé výroby, IT, energetiky a udržitelnosti, ale i ve výzkumu vyplývajícím z geografie Kanady, jako je arktický výzkum, či výzkum oceánů. S ohledem na prestiž kanadského výzkumného prostoru mohou spolupráci navazovat především úspěšné konkrétní výzkumné skupiny, či konkurenceschopné inovativní firmy, příležitosti přináší také přístup Kanady do programu Horizon Europe, který byl podepsán v červenci 2024.

Kanada se řadí mezi nejvyspělejší země z pohledu výzkumu, vývoje a inovací. V roce 2025 dosáhly hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj 58,6 mld. CAD (894 mld. CZK); hlavní investice proběhly ze soukromého sektoru (49 % tzv. hrubých domácích výdajů, gross domestic expenditures), dále pak z federálních zdrojů (15 %) a z vysokých škol (16 %), ze zahraničních zdrojů (10 %) a z provinčního financování (4 %). Podle Global Innovation Index se Kanada v roce 2025 umístila na 17. příčce. Silnými stránkami Kanady jsou především kvalitní univerzitní systém a výzkumná základna, velmi dobrá spolupráce mezi univerzitami a průmyslem (6. místo globálně) a rozvinutý venture kapitál a startupové prostředí. V horní stovce nejlepších vysokých škol dle Times Higher Education má Kanada čtyři vysoké školy a pět vysokých škol je na prvních 100 příčkách v inženýrských oborech. Silné klastry výzkumných aktivit jsou zejména v oblasti Waterloo / Kitchener, Torontu, Montréalu, Calgary a Vancouveru. Mezi nejvýznamnější vysoké školy patří University of Toronto, University of British Columbia, McGill University, McMaster University, University of Montréal, University of Alberta, University of Ottawa a v technických oborech vyniká University of Waterloo. Kanadské univerzity se nicméně potýkají s rozpočtovou krizí od roku 2024, kdy federální vláda začala se zásadním omezením počtu víz pro zahraniční studenty, jejichž školné tvořilo zásadní zdroj příjmu pro kanadské vysoké školství.

Politiku výzkumu, vývoje a inovací provádí federální agentura National Research Council, která podléhá ministrovi pro inovace, vědu a hospodářský rozvoj. Výzkum, vývoj a inovace jsou institucionálně financovány z řady především federálních zdrojů. Mezi hlavní financující organizace patří tři agentury: Canadian Institutes of Health Research (CIHR), Natural Sciences and Engineering Research Council (NSERC), Social Sciences and Humanities Research Council (SSHRC); ty doplňuje pro soukromé společnosti Innovation, Science and Economic Development Canada (ISED). V roce 2018 federální vláda podpořila vznik inovačních superklastrů (přejmenovaných na global innovation clusters) zaměřených na digitální technologie, pokročilou výrobu, umělou inteligenci, proteinový výzkum a výzkum oceánů. Značnou podporu má aktuálně výzkum spojený s těžbou kritických nerostných surovin s návazností na dodavatelské řetězce pro nové technologie a například elektromobilitu. V létě 2023 začal působit federálně financovaný Canada Growth Fund, který má podpořit především soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací, se zaměřením na oblasti jako životní prostředí a obrana. Kanadská federální vláda také posiluje financování transformativního výzkumu skrze program New Frontiers in Research Fund, poskytuje také podporu excelentním výzkumníkům na kanadských univerzitách skrze tzv. Canada Research Chairs. Federální vláda také alokovala významné prostředky na podporu výzkumu v kvantových technologiích v rámci implementace Národní kvantové strategie. Obdobně již dlouhodobě implementuje podporu výzkumu umělé inteligence v návaznosti na Celokanadskou strategii pro umělou inteligenci z roku 2017.

Kanada zvyšuje důraz na podporu inovací a špičkového výzkumu i na pozadí geopolitické nestability posledních let. Na konci roku 2025 také Kanada posílila programy na přilákání více jak tisícovky předních světových výzkumníků, zejména Canada Global Impact+ Research Talent Initiative s rozpočtem 1,7 miliard dolarů. Výzkum a inovace jsou také významnou složkou Strategie obranného průmyslu vyhlášené federální vládou v roce 2026. Přináší mj. kapitálové investice do inovací malých a středních firem, plánuje vznik Hubu pro inovace dronů, vznik nové kanceláře pro podporu průlomového výzkumu a inovací v obraně BOREALIS (Bureau of Research, Engineering and Advanced Leadership in Innovation and Science) a posiluje podporu v klíčových sektorech jako umělá inteligence, kvantové technologie a vesmírné technologie. Na podporu domácích inovací má také navázat podpora exportu produktů a technologií s vysokou přidanou hodnotou. V posledních dvou letech kanadská vláda také významně rozšířila investice do umělé inteligence a kvantových technologií, strategie Canadian Sovereign AI Compute Strategy se zaměřila na budování infrastruktury superpočítačů s rozpočtem dvou miliard dolarů. V roce 2025 federální vláda také rozšířila investice o více než půl miliardy dolarů skrze Research Support Fund zejména pro pozice výzkumníků na univerzitách, tzv, Research Chairs. V letech 2026 – 2027 je plánováno také spuštění Canadian Innovation Corporation, která bude mít za cíl posílení zejména investice do výzkumu a vývoje napříč soukromým sektorem.

Velký potenciál pro posílení spolupráce s EU přineslo zapojení Kanady do programu Horizon Europe. Od roku 2024 mají oficiálně kanadští výzkumníci plný přístup do Pilíře II programu díky statusu asociované země. Kanadské instituty mohou být jak členy, tak i lídry konsorcií podpořených z programu. Univerzity aktivně řeší rozšiřování spolupráce s evropskými partnery pro tyto účely a posilují interní kapacity pro administraci projektů. Významná je také například spolupráce Canadian Space Agency a European Space Agency. Aktuální příležitosti pro spolupráci mohou vznikat v oblastech jako je energetika (např. vodíkové technologie, smart grid, oblast malých modulárních reaktorů), environmentální technologie (např. zachytávání uhlíku, čištění vody), pokročilá výroba a automatizace, pokročilé materiály a nanotechnologie, kvantové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, vesmírné technologie, elektromobilita, zdravotnictví, biologie, telemedicína, farmacie (Kanada je známá např. objevy v léčbě diabetes), zemědělský výzkum (díky inovacím v přesném zemědělství i výzkumných aktivitách v prérijních zemědělských provinciích) a další. Kanada má silné aktivity rovněž v oblastech jako antarktický výzkum či výzkum oceánů. Příležitost skýtá také sdílení zkušeností z transferu technologií. Kanadské vysoké školy často praktikují systém tzv. „coop“, tedy zařazení opakované několikaměsíční praxe ve firmách při technických oborech. Krom toho mají také některé kanadské vysoké školy (například University of Waterloo) odlišný přístup k právům duševního vlastnictví, kdy toto zůstává ve vlastnictví autora / výzkumníka. Aktivně jsou také podporovány spin-offy skrze asistenční programy uvnitř univerzit.

Kanadští výzkumníci jsou celkově otevření spolupráci, ale je potřeba ji zpravidla stavět na osobních vazbách. Dobrým nástrojem jsou proto mezinárodní konference. Dále lze budovat spolupráci s univerzitami, kde působí čeští krajané, či s nimi mají zastupitelské úřady nadstandardní vztahy, jako jsou například University of Toronto, University of Waterloo, Conestoga Polytechnic nebo University of Alberta. Nejefektivnější pro meziuniverzitní spolupráci je přímá spolupráce konkrétních výzkumných skupin s využitím nástrojů mobility a omezeně i financování výzkumné spolupráce. Čeští výzkumníci mohou využít některé výzvy v cofundových nástrojích, zmíněném Horizon Europe, programu EUREKA, pro aplikovaný výzkum za podmínky firmy jako hlavního účastníka projektu. V programu TAČR SIGMA s provinciemi Québec a Alberta byly dříve vyhlašovány výzvy, ale aktuálně není spolupráce aktivně podporovaná. Zpravidla je však nalezení dostupného finančního nástroje pro výzkumné projekty obtížné a je relativně zapotřebí individuální národní financování na obou stranách. Některé další evropské země jako Francie či Německo těží z alokace specifických prostředků na spolupráci přímo s Kanadou, čímž ČR v současné době v takové míře nedisponuje. Relativně dostupné je financování mobility zejména za využití programu Erasmus + / Erasmus Mundus, Marie Curie Sklodowska (Horizon Europe) a od dubna 2025 je pro spolupráci s Českou republikou dostupná podpora kanadské agentury Mitacs.

Pro firemní spolupráci je vhodná zejména EUREKA (včetně Eurostars). Celkově je značný potenciál přímé spolupráce na inovacích v rámci dodavatelského řetězce, a to s ohledem na centrály či pobočky významných průmyslových firem v Kanadě, díky kterým je země lídrem v řadě inovačních oblastí od jaderné energetiky, zdravotnictví, těžby, po automobilový a letecký průmysl. České inovační firmy mohou v Kanadě investovat za využití pobídek na R&D v podobě daňových úlev, startupy mohou využít tzv. startup visa. Kanada nabízí také rozsáhlou síť inkubátorů, které umožní vstup na severoamerický trh. Vstup do nich je však často relativně náročný s ohledem na obrovský mezinárodní zájem o zapojení, je proto zapotřebí vhodně zvolit sektorové zaměření inkubátoru. Mezi nejvyhlášenější inkubátory a akcelerátory patří MaRS, Creative Destruction Lab, DMZ, VentureLAB, Founder Institute, InnovateBC, NextAI, Velocity a další. České startupy se také mohou účastnit technologického veletrhu Web Summit, který ve Vancouveru od roku 2025 navázal na předchozí konferenci Collision pořádanou v Torontu do roku 2024. Inovativní firmy se také mohou účastnit jiných sektorových akcí, s jejichž vytipováním mohou pomoci české zastupitelské úřady v Kanadě.

Kanada, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí