Kanada - Civilní letectví, vesmír, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Kanada zůstává jedním z největších světových trhů v leteckém průmyslu. Zaujímá první místo ve výrobě civilních leteckých simulátorů, druhé místo ve výrobě business jetů, třetí místo ve výrobě turbovrtulových motorů a čtvrté místo ve výrobě velkých civilních letadel a helikoptér. Kanadský letecký průmysl zaměstnává celkem 225 000 pracovníků (přímé, nepřímé i indukované dopady) ve více než 600 leteckých společnostech a přispívá kanadskému HDP 34,2 miliardami kanadských dolarů (celkový ekonomický dopad v roce 2024).

Přibližně 83 % kanadského leteckého a kosmického průmyslu je zaměřeno na civilní sektor a 17 % na obranu. Montréal je po Seattlu a Toulouse třetím největším leteckým centrem na světě a podílí se více než 75 % na kanadském leteckém výzkumu a vývoji (R&D). Na Kanadu rovněž připadá významný podíl celosvětových tržeb v leteckém a kosmickém průmyslu. Kanadský letecký průmysl je velmi proexportně orientovaný – vyváží téměř 27 miliard CAD do 166 zemí světa, přes 70 % příjmů z výroby je generováno vývozem. Primární exportní destinací zůstávají USA, kam míří 63 % kanadské produkce. V roce 2025 však 4 kusy Airbus 220 z montreálské produkce zamířily rovněž na české nebe, a to do služeb společnosti Smartwings.

V provincii Québec a specificky kolem Montréalu se koncentruje 61 % kanadské aerospace produkce. Mezi největší firmy s výrobními a R&D centry v Kanadě patří Bell Helicopter – Textron Canada Ltd., Bombardier Aviation, CAE, Pratt & Whitney Canada, Latecoere Aerostructures Canada, Héroux-Devtek, Magellan Aerospace Corp., MHI Aerospace, Safran Helicopter Engines, Thales Canada. S 23 % produkce pak následuje provincie Ontario, 12 % pak západ Kanady (výrobní zaměstnanost)

Letecký průmysl je nejinovativnějším kanadským odvětvím s vysokým podílem výzkumu a vývoje, do kterého investuje stále více než kterékoliv jiné odvětví (jeho intenzita R&D je 2,8x vyšší než výrobní průměr a podíl zaměstnanosti v oborech STEM je 2,3x vyšší). Roční výdaje na R&D dosahují 1,205 miliardy CAD (2024).

Důležitost leteckého průmyslu v Kanadě si uvědomuje i kanadská vláda, která v rámci post-covidové obnovy sektoru v rámci rozpočtu 2021 vyčlenila na období 7 let finanční prostředky ve výši 1,75 miliardy CAD na výdaje a daňové úlevy za účelem snižování emisí skleníkových plynů a s tím související podporu vývoje čistých technologií.
V rámci „Strategic Innovation Fund“, který poskytuje významné investice do inovativních projektů bylo prozatím podpořeno 16 velkých projektů v oblasti leteckého a vesmírného průmyslu, které se mají zaměřit na klíčové technologické oblasti, a to hybridní a alternativní pohon, architekturu letadel a integraci systémů, přechod na alternativní paliva a podpůrnou infrastrukturu a provoz letadel a podporu satelitní komunikace. V roce 2024 byl prodloužen i projekt Clean Fuel Fund, který do roku 2030 poskytne podporu přibližně 776 milionů CAD na výzkum v oblasti alternativních paliv.

Kanadská obranná strategie přijatá koncem roku 2024 (Our North, Strong and Free) rovněž počítá s masivním posílením federálních výdajů na vybudování globální telekomunikační sítě, akvizici nových taktických helikoptér, letadel včasného varování či na projekty výcviku leteckého personálu Royal Canadian Air Force, přičemž se počítá, že velkou část potřebných technologií dodají domácí integrátoři.

Kromě podpory ze strany federální vlády podporují svůj stěžejní sektor i jednotlivé provincie, z nichž nejaktivnější je Québec. Jedním z významných zprostředkovatelů mezinárodní spolupráce v oblasti inovativních projektů je právě québecký CRIAQ, což je konsorcium pro výzkum a inovace v oblasti letectví a kosmonautiky, se kterým se v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie řeší i možnosti zapojení českých firem do výzkumných a inovativních projektů kanadských firem, které hledají partnery pro své realizace.
V celé zemi existuje také řada iniciativ zaměřených na poskytování přímé finanční podpory školám, podnikům a organizacím působícím v oblasti leteckého průmyslu s cílem usnadnit odbornou přípravu a budování ekosystému v oblasti leteckého průmyslu. Tyto iniciativy mimo jiné podněcují inovace v kanadském leteckém a kosmickém sektoru, přičemž klíčovým trendem jsou oblasti jako udržitelné letectví, digitální transformace (včetně umělé inteligence, digital twins a datová analytika), výzkum vesmíru, pokročilá letecká mobilita včetně UAV, což jsou všechno sektory s velkým potenciálem růstu a možné spolupráce i s českými firmami.

Využití bezpilotních letounů a dronů v Kanadě se v poslední dekádě rozšířilo do sektorů jako inspekce infrastruktury, zemědělství, filmový průmysl, monitoring životního prostředí a bezpečnost. Stále větší roli budou mít drony i pro kanadské ozbrojené složky a to i s ohledem na snahy rozšířit prezenci na severu. Regulace od roku 2025 rozvolnila přísné podmínky pro využití UAV včetně rozšíření letů mimo přímý vizuální dohled operátorů, zároveň zdůraznila potřebu protidronových opatření k ochraně vzdušného prostoru. Licenci k provozování komerčních dronů má dnes více než 50 000 Kanaďanů. V zemi působí i více než 200 firem a startupů v oblasti UAVs či VTOL (Vertical Take-off and Landing). Průmysl podporuje silně i kanadská vláda. V roce 2024 byla oznámena investice 2,49 miliardy dolarů do vojenských bezpilotních letounů a základen pro drony. Stále více pozornosti je věnováno i ochraně proti dronům (C-UAV). Přes 46 milionů CAD pak bude věnováno na prostředky boje proti dronům pro použití na ochranu kanadských ozbrojených složek. V březnu 2026 navíc vláda oznámila investici přes 900 milionů CAD do výzkumu a vývoje dronů a leteckých technologií v rámci nové Obranné průmyslové strategie (Defence Industrial Strategy), včetně zřízení nového Drone Innovation Hub v Ottawě a Montréalu prostřednictvím National Research Council of Canada (NRC) a nákupu letounu Bombardier Global 6500 pro testování a vývoj pokročilých platforem. Kanada se stala teprve pátou zemí NATO, která proti dronům vyzkoušela laserové a mikrovlnné technologie. Celému sektoru UAV z globálního pohledu dominují čínští výrobci, což je z pohledu národní bezpečnosti stále rizikovější. To i v Kanadě vytváří tlak na podporu lokálních schopností, což vytváří další příležitosti pro vstup evropských, resp. českých podniků na kanadský trh, a to v oblasti poskytování softwaru, komponentů nebo komplexních řešení pro drony a jejich využití, a to včetně protidronových technologií.

Prudce se rozvíjí i kanadský vesmírný průmysl, zejména s ohledem na rostoucí význam vesmírných technologií pro telekomunikace a využití dat o Zemi z vesmíru. Průmysl již dnes v Kanadě zaměstnává přibližně 13 900 pracovníků přímo (2023) ve více než 200 organizacích (firmy, univerzity, výzkumná centra) a generuje 5,1 mld. CAD příjmů při příspěvku 3,4 mld. CAD k HDP. Podporuje dalších přibližně 12 600 pracovních míst v širší ekonomice. Vláda i tento sektor strategicky podporuje. Kanada je jako jediná neevropská země zapojena do Evropské kosmické agentury (ESA). V prosinci 2025 vláda oznámila, že Kanada zvýší své investice do programů ESA o 528,5 milionu CAD, což představuje desetinásobné navýšení oproti dosavadním příspěvkům. Kanadská kosmická agentura je zapojena do amerického programu Artemis II. Zapojení Kanady do Mezinárodní vesmírné stanice ISS bylo prodlouženo do roku 2030. Jedna miliarda dolarů z federálního rozpočtu byla přidělena na posílení programu RADARSAT+ s cílem vybudovat sít mikrosatelitů pro použití při zvládání katastrof (WildFireSat), monitoringu moře a sledování změn klimatu s cílem mít operační systém do roku 2029. V roce 2024 Kanada oznámila plány na vytvoření „National Space Council“ jakožto nástroje na posílení podpory výzkumu vesmíru a jeho využití, rozvoje technologií a podpory bezpečnosti, a to cestou zajištění větší koherence mezi komerční, civilní a vojenskými doménami. V březnu 2026 pak kanadská vláda oznámila schválení investice 200 mil. CAD v horizontu deseti let na vytvoření domácího kosmodronu u města Canso v Novém Skotsku, který by měl být plně funkční po roce 2028. Paralelně s tím se Kanada zapojí i do projektu NATO STARLIFT, kterým se má země zapojit mezi ty členy, kteří mají kapacity kosmických startů.

Pro české podniky se nabízí možnosti v oblasti výzkumu pokročilých materiálů a satelitních technologií pro využití v oblasti pozorování Země a využití dat, navigace či telekomunikace.

Kanada, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí

Další články pro zemi Kanada