Kanada - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Kanadský obranný a bezpečnostní sektor se dlouhodobě opírá o silné kompetence v oblasti letectví, v námořní a arktické bezpečnosti, pozemních systémech, kybernetické bezpečnosti a vesmírných technologiích. Země je aktivním členem NATO a patří mezi nejštědřejší podporovatele Ukrajiny. V minulosti Kanada čelila kritice kvůli nízkým výdajům na obranu (<1,5 % HDP v letech 2023–2024). Pod dojmem zhoršené mezinárodní bezpečnostní situace však od roku 2025 podstatně navýšila obranný rozpočet. Ve fiskálním roce 2025–26 dosáhla cíle NATO ve výši 2 % HDP. O pět let dříve, než bylo původně plánováno a to díky dodatečným výdajům ve výši 9,3 miliardy CAD. Kanada se rovněž zavázala k novému cíli NATO ve výši 5 % HDP na obranu do roku 2035. Investovat bude na základě zkušeností z Ukrajiny i Íránu do nových technologií - od dronů po vyhodnocení dat umělou inteligencí. Zároveň vláda musí odpovědět i na tlak na posílení vnitřní bezpečnosti včetně lepšího zajištění ochrany hranic s USA. Kanada zároveň čelí stále častějším přírodním katastrofám souvisejících s postupující klimatickou změnou, což zvyšuje poptávku po technologiích krizového řízení / zvládání krizí.

Kanadský obranný sektor se historicky zaměřuje na tři hlavní oblasti: námořní, pozemní a vzdušné/vesmírné systémy. Ze čtyř geografických center obranného průmyslu v Kanadě se provincie Ontario orientuje na výrobu bojových vozidel, leteckých senzorů, systémů řízení palby a prostředků elektronické ochrany; Québec se specializuje na letecký a vesmírný průmysl a na související údržbu, opravy a generální opravy (MRO); západní regiony Kanady se pak koncentruje na stavbu a návrhy námořních plavidel, MRO letadel a lodí; atlantické provincie se soustředí na stavbu a návrh námořních lodí a MRO v oblasti letectví.

Obranný průmysl je zároveň významným sektorem kanadské ekonomiky. Do HDP země přispívá částkou více než 9,6 miliardy CAD (2022) a vytváří více než 81 000 pracovních míst (2024). Kanadská vláda je největším odběratelem domácích obranných produktů a služeb, přičemž tvoří 72 % domácích příjmů tohoto odvětví. Nejvýznamnější exportní destinací jsou USA (s podílem 49,1 %) a další státy tzv. skupiny Five Eyes (Velká Británie, Nový Zéland, Austrálie).

V roce 2024 Kanada představila novou strategii Our North, Strong and Free: A Renewed Vision for Canada’s Defence, která měla přinést odpovědi na špatný stav ozbrojených složek a hlavně přinést dlouhodobé závazky včetně předurčených finančních prostředků. V materiálu se vláda zavázala k investicím ve výši 73 miliard CAD na období následujících 20 let. Strategie uznala, že s tím, jak se vody v Arktidě v důsledku dopadů klimatických změn stávají stále více splavnými, bude Kanada na severu vystavena novým zranitelnostem, přičemž tento region zároveň představuje severní a západní křídlo NATO. Materiál proto nastínil řadu oblastí, kde bude Kanada muset masivně investovat k získání potřebných kapacit. Plány zahrnují mimo jiné závazek investice 1,4 miliardy CAD na pořízení specializovaných námořních senzorů pro sledování oceánů, které budou využívány k monitorování kanadských námořních přístupových cest. Až 18,4 miliardy CAD bude určeno na pořízení modernějších, mobilnějších a účinnějších taktických vrtulníků, které poskytnou letectvu potřebnou rychlost a kapacitu pro vzdušný transport a reakci na přírodní katastrofy a mimořádné události po celé zemi. Přes dvě stě milionů CAD bude určeno na podporu operačních center v severních oblastech (Northern Operational Support Hubs) za účelem lepšího zajištění kanadské suverenity prostřednictvím celoroční přítomnosti v Arktidě. Za 307 milionů CAD budou pořízeny letouny pro včasné varování ze vzduchu. Téměř deset miliard CAD bude určeno na zajištění udržitelnosti námořních flotil, což bude zahrnovat prodloužení životnosti fregat třídy Halifax a zachování schopnosti doplňování paliva na moři. Více než 5,5 miliardy CAD poputuje na získání komplexní satelitní komunikační kapacity, které mají umožnit armádě efektivně působit kdekoli na světě, včetně lepší ochrany komunikace před rušením či útoky protivníků při nasazení. Za 2,8 miliardy CAD má být posílena kanadská kybernetická operační kapacita. Téměř tři miliardy CAD utratí Kanada na pořízení schopností střel s dlouhým doletem. To vše jde nad rámec již dříve oznámených či již probíhajících tendrů na náhradu a rozšíření existující kapacit (mj. náhrada stárnoucích letounů F/A 18 Hornet stroji F-35 včetně zajištění výcviku pilotů, posílení kapacit severoamerického detekčního systému NORAD pořízením Over the Horizon Radar či náhrada ponorek třídy Victoria plánovaná na polovinu 30. let).

Velká očekávání má kanadská vláda od transformace domácího obranného průmyslu, který se má stát zásadním dodavatelem, ale též do budoucna mnohem významnějším exportérem. V únoru 2026 premiér Carney představil dlouho avizovanou obrannou průmyslovou strategii (Canada’s Defence Industrial Strategy – Security, Sovereignty and Prosperity), která zavádí rámec BUILD–PARTNER–BUY a alokuje 6,6 miliardy CAD z celkových 81,8 miliard CAD z Rozpočtu 2025 (rozpočet s výhledy do roku 2029) na rozvoj obranného průmyslu. Sníženo má být dosavadní téměř výhradní spoléhání na import obranných technologií a prostředků z USA, kam dosud putovalo 75 % výdajů na veřejné zakázky v tomto sektoru. Významně do popředí se posunul princip „Buy Canadian“, který spočívá v prioritizaci domácích kapacit, aby snížila technologickou závislost na USA a podpořila domácí kanadský průmysl (s potenciálem přidat až 125 000 nových pracovních míst). Byť strategie primárně sází na rozvoj domácích kapacit, zahrnuje i posílení průmyslového partnerství s evropskými spojenci na industrializaci obrany a zadávání zakázek prostřednictvím iniciativ ReArm Europe a SAFE, cílem zde je podpora průmyslových partnerství mezi kanadskými a spojeneckými firmami. Dlouhodobě kritizovaný proces zadávání veřejných zakázek v obraně má rovněž být zásadně zkrácen a zjednodušen prostřednictvím nové Defence Investment Agency. Strategie má celkově poskytnout kanadským ozbrojeným silám řadu nových specifických schopností, které jsou i výsledkem lessons learned z ruské agrese na Ukrajině, mj. nutnost posílení kapacit v boji proti dronům, zajištění podpůrných plavidel, schopnosti přesného úderu na dlouhou vzdálenost, zvýšení domácí výroby munice, zajištění obrněných vozidel včetně dodatečných logistických užitkových vozidel. Prioritou je i zaměření na kybernetickou bezpečnost a urychlení vývoje kvantových výpočtů a nasazení umělé inteligence v obraně.

Kanadská vláda si je R&D potenciálu a strategického významu domácího obraného průmyslu dobře vědoma a proto podporuje další inovace prostřednictvím investic do výzkumu a vývoje. V roce 2022 vynaložil kanadský obranný průmysl na výzkum a vývoj 440 milionů CAD, přičemž 77 % bylo financováno firmami a 14 % vládou. Podpora je realizována ve spolupráci s agenturami, jako je Defence Research and Development Canada (DRDC), která spravuje program IDEaS (Innovation for Defence Excellence and Security), jenž má během příštích dvou dekád investovat 1,6 miliardy CAD do inovací v oblasti obrany. Na specifické obory jako bezpilotní prostředky a kvantové počítače a jejich vojenské aplikace pak cílí program Defence Innovation Secure Hubs (DISHs) spravovaný iniciativou BOREALIS (Bureau of Research, Engineering and Advanced Leadership in Innovation and Science). Programy jako Industrial and Technological Benefits (ITB – offsetový program) a Defence Capabilities Blueprint (DCB) dále podporují rozvoj klíčových průmyslových schopností, včetně pokročilých technologií v oblasti letectví, kybernetické bezpečnosti a autonomních systémů. U offsetového programu ITB se čekají v letošním roce zásadnější změny ve smyslu tlaku na posílení hmatatelných výstupů spolupráce zahraničních dodavatelů s kanadskými partnery. Od roku 2024 v Halifaxu funguje i severoamerická kancelář inovačního akcelerátoru NATO Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic (DIANA), která má podpořit testovací centra a akcelerátory DIANA v Severní Americe. Tyto programy společně podporují vývoj obranných a duálně využitelných technologií v různých sektorech tím, že poskytují prostředky pro výzkum i pro rozvoj podnikání.

I v nadcházejícím období platí, že Kanada zůstane jedním z nejaktivnějších podporovatelů Ukrajiny. Od roku 2022 poskytla Kyjevu celkovou pomoc ve výši přes 19,5 miliardy CAD, z toho dosud 4,5 miliardy CAD tvořila vojenská pomoc. Ta zahrnula bojové tanky, obrněná podpůrná vozidla, protitankové zbraně, ruční palné zbraně, houfnice M777 a související munici. Na realizaci zakázek se podílela i např. COLT Canada vlastněná českou společností COLT CZ. Kanada se velmi aktivně zapojila i do české muniční iniciativy. Došlo i k prohloubení spolupráce kanadských obranných firem s českými, např. přední kanadský výrobce obrněných vozidel Roschel uzavřel v loňském roce dohodu s českou firmou Omnipol o zahájení lokalizované výroby obrněnců v ČR.

Dynamický růst kanadského obranného průmyslu bude do budoucna vytvářet zajímavé příležitosti pro české firmy v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu, které samy či v partnerství s kanadskými / evropskými firmami nabízejí inovativní či osvědčená řešení, které budou reagovat na specifické kanadské potřeby včetně potřebné funkcionality v arktickém prostředí. Pro české firmy často hovoří i například extenzivní zkušenosti s nasazením českých technologií na Ukrajině či Blízkém Východě, české akvizice do obranného průmyslu v Severní Americe, ale též snaha Kanady snížit svou závislost na dodavatelích z USA. Kanadský trh v oblasti obrany nabízí dlouhodobou perspektivu a transparentnost, na druhou stranu však očekává širokou spolupráci / partnerství s kanadskými firmami a lokalizaci/investice do kanadské ekonomiky.

Transformací neprochází pouze kanadské ozbrojené síly. Rovněž kanadské bezpečnostní složky procházejí modernizací, tak aby byly schopny zajistit bezpečnost v rychle se měnícím prostředí včetně důrazu na cybersecurity a potřebu zareagovat na politická zadání v oblasti posílení ochrany hranic a boje proti drogám či podpory resilience a zvládání přírodních katastrof.

Nová strategie RCMP z roku 2025 “A New Policing Vision for Canada: Modernizing the RCMP” konstatuje, že Kanada čelí hrozbám jako terorismus, zahraniční vměšování, organizovaný zločin a násilný extremismus, které se vzájemně prolínají a k jejich odhalování jsou zapotřebí nové dovednosti a strategie (například v souvislosti s ransomware či kriminálním zneužitím deepfake technologií a krádeží identity). Aktualizace rozpočtu 2025 (s výhledy do roku 2029) oznámila zřízení Financial Crimes Agency (se zaměřením na sofistikovanou podvodnou činnost) a práce na posílení National Anti-Fraud Strategy se snahou posílit boj proti podvodům na digitálních platformách.

Proměna bezpečnostního klimatu tak vyžaduje nové technologie a postupy. Situace v Kanadě je komplikovanější o to, že v zemi má policie víceúrovňovou strukturu: federální (RCMP), provinční (pouze Ontario, Québec, New Foundland), městskou (např. Toronto Police Service) a také speciální policejní sbory pro domorodá území. RCMP je zároveň federální i smluvní provinční a místní policie v řadě oblastí. Kromě RCMP mají některé federální agentury pravomoci vymáhání práva v konkrétních oblastech, např. CBSA (Canada Border Services Agency) v oblasti ochrany hranic. Za celkovou koordinaci veřejné bezpečnosti je pak v Kanadě zodpovědné federální ministerstvo Public Safety Canada, které formuluje bezpečnostní politiku a dohlíží nad federálními bezpečnostními agenturami (RCMP, CBSA aj.), spravuje krizové řízení a financuje bezpečnostní programy. Celkové roční výdaje Kanady na policejní a bezpečnostní složky se pohybují v rozmezí přibližně 20 až 25 miliard kanadských CAD, přičemž největší část představují výdaje na městské policejní sbory. Přibližně 15–20 % kanadských výdajů na policejní složky tvoří kapitálové výdaje na nákup techniky, vybavení, vozidel, IT systémů, zbraní, ochranných pomůcek a výstavbu nových zařízení. Ročně se jedná o částku přibližně 3 až 5 miliard kanadských CAD, přičemž nákupy probíhají prostřednictvím veřejných zakázek na federální, provinční i městské úrovni. Stále více jsou poptávány moderní IT řešení pro forenzní analýzy, správu digitálních důkazů, bezpečnou komunikaci a kyberbezpečnost, ochranné prostředky pro policii (balistika, helmy, štíty, transportní systémy), speciální vozidla, mobilní velitelská stanoviště, vybavení zásahových týmů, výcvikové systémy, simulátory střelby a krizových situací, detekční a monitorovací systémy (např. pro kritickou infrastrukturu a letiště).

Rostoucím problém s významnou zahraniční dimenzí je obchod s drogami a zejména krize spojená fentanylem a dalšími syntetickými drogami, které si od roku 2016 vyžádaly život nejméně 50 000 Kanaďanů. Pod tlakem administrativy Donalda Trumpa přistoupila Kanada v roce 2025 k posílení ochrany hranic a zesílení boje proti pašování fentanylu a nelegálních přechodu hranic cestou nepřetržitého monitorování hranice. Strategie The Government of Canada’s Border Plan přijatá v 2024 obsahuje závazek investovat 1,3 miliardy CAD do posílení bezpečnosti na hranicích a zefektivnění imigračního systému, mimo jiné cestou investic do nových pilotovaných i nepilotovaných (dronových) vzdušných zpravodajských a monitorovacích platforem pro podporu operativního zásahu a sledování událostí a vzorců na hranicích v reálném čase. Tyto systémy mají být doplněny mobilními monitorovacími věžemi, podpůrnými nástroji umělé inteligence a technologiemi proti dronům, které mají zajistit komplexnější dohled v oblastech mezi hraničními přechody.

Kromě výzev v oblasti bezpečnosti zažívá Kanada i prudký nárůst katastrof souvisejících s klimatem, zejména povodní, sucha, vln veder, pobřežních bouří a rekordních lesních požárů. Během sezóny lesních požárů v roce 2025 došlo k 6125 požárům (druhá nejhorší sezóna po roce 2023), které spálily 8,8 milionu hektarů, přičemž přes 80 tisíc lidí muselo být evakuováno a pojištěné škody z klimatických katastrof dosáhly v roce 2024 rekordních 8,9 miliardy CAD. Pojištěné ztráty z klimatických katastrof vzrostly na 2,4 miliardy CAD ročně (2025) oproti 440 milionům CAD ročně (v dekádách 1983–2000). Náklady na zvládání lesních požárů přesáhly 1 miliardu CAD v šesti z posledních deseti let. V rámci zvládání katastrof jsou poptávány pokročilé systémy detekce a reakce na lesní požáry včetně technologie dronů a satelitního monitoringu (na rok 2029 je připravován domácí satelitní systém WildFireSat), varovné systémy před povodněmi a bouřemi, komponenty chytré infrastruktury: sítě senzorů, systémy odolnosti založené na 5G, monitorovací platformy řízené umělou inteligencí, prostředky pro hašení lesních požárů: mobilní jednotky, komunikační systémy, integrovaná koordinace leteckých a pozemních sil. I tento sektor tak představuje zajímavé příležitosti pro české firmy a to především v partnerský s kanadskými společnostmi dodávajícím krizovým složkám.

Kanada, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí