Kanada - Zdravotnictví a farmacie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

V Kanadě jsou nemocnice financovány federální a provinční vládou, přičemž většina nemocnic je vlastněna a provozována regionálními veřejnými zdravotnickými a neziskovými organizacemi. Zadávání veřejných zakázek je upraveno odlišně v jednotlivých provinciích. Odhadované výdaje na zdravotnictví v Kanadě v roce 2025 dosáhly 12,7 % HDP země. Celkově náklady dosahují 399 miliard CAD (2025), tj. přes 9626 CAD na hlavu. Tempo jejich růstu přesahuje 5 % ročně. Kanada tak ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi OECD s univerzálním zdravotním pojištěním vykazuje celkově nejvíce prostředků na zdravotnictví. Navzdory tomu je výkon a efektivita kanadského zdravotnictví hodnocena jako omezená, a to i v rámci srovnávací studie zemí OECD. Počet lékařů činí pouze 2,7 na 1000 obyvatel, zatímco průměr OECD je 3,9, a podobně i počet nemocničních lůžek je nižší (2,5 na 1000 obyvatel oproti průměru 4,2). Nízké statistiky Kanada vykazuje i v oblasti přístrojového vybavení, například počet MRI přístrojů a CT skenerů je na polovině průměru zemí OECD, tedy 26 kusů na milion obyvatel. Fakt, že se Kanada zároveň řadí nad průměr OECD ve výdajích na zdravotnictví oproti HDP i na hlavu, ukazuje na nízkou efektivitu sektoru. Tyto nedostatky se odrážejí i ve vnímání veřejnosti. Se zdravotnickým systémem je spokojeno přibližně 50 % Kanaďanů, zatímco průměr OECD dosahuje zhruba 64 %. Spokojenost se tak ve srovnání s devadesátými lety propadla téměř o polovinu.

Systém čelí řadě tlaků. Kanadská populace díky silné imigraci v poslední dekádě narostla o téměř 15 %, což se nicméně plně nepromítlo do nárůstu kapacit zdravotnického systému. V dnešní době nemá téměř 22 % Kanaďanů svého rodinného lékaře (ekvivalent obvodního lékaře v ČR), což jim stěžuje přístup k zdravotní péči, především preventivní. Až 40 % kanadských pacientů trápí příliš dlouhé čekací doby na specializované vyšetření – podle studie Fraser Institute se průměrná čekací doba od roku 1993 zvýšila o 220 %. Světovým trendem je stoupající důraz na preventivní a proaktivní medicínu, která zajišťuje holistický přístup k péči. Kanadský systém je nicméně nadále především reaktivní a téměř 80 % prostředků vynakládá na náklady spojené až s léčbou nemocí. Jedna třetina nákladů je vynaložena na chronické nemoci (kardiovaskulární choroby, diabetes, obezita) a na péči o duševní zdraví. Do roku 2030 se navíc očekává, že Kanadě bude chybět až 78 000 lékařů a až 117 000 zdravotních sestřiček. Téměř 80 % kanadské veřejnosti se domnívá, že systém se stal s poslední dekádě příliš byrokratický. Významných faktorem začíná být i nárůst stárnoucí populace, která zvyšuje poptávku po geriatrické péči. V roce 2018 byl podíl Kanaďanů starších 65 let necelých 16 %, v roce 2030 překročí 22 %, do roku 2040 pak dosáhne téměř čtvrtinového podílu.

Zlepšení zdravotní péče je proto tématem, který federální i provinční vlády vnímají jako jednu ze svých priorit. Premiér Mark Carney přislíbil dodatečné investice ve výši 4 miliard dolarů do výstavby a rekonstrukce zdravotnické infrastruktury v komunitách, včetně zařízení dlouhodobé péče a komunitních klinik. Vláda liberálů přislíbila již zkraje funkčního období v roce 2025, že se hodlá zaměřit na zlepšení dostupnosti péče, služeb duševního zdraví a nákladných zdravotnických technologií jako jsou přístroje MRI. Zároveň se bude snažit zefektivnit a sjednotit zdravotnické formuláře a rozšířit využití digitálních nástrojů včetně umělé inteligence, aby došlo k snížení administrativní zátěže lékařů, a to například cestou zavedení elektronických receptů a žádanek na vyšetření u specialistů. V této souvislosti začátkem roku 2026 vláda předložila návrh legislativy, která zajistí, aby měli Kanaďané bezpečný přístup ke svým (digitalizovaným) zdravotním údajům a to v rámci zákona Connected Care for Canadians .. Od června 2025 došlo i k podstatnému rozšíření i pojištění pokrývající zubní péči (tzv. Canadian Dental Care Plan), čímž vláda tuto péči zpřístupnila i téměř 9 milionů Kanaďanů, kteří si privátní zdravotní pojištění nemohli dovolit. Ale i rozjezd stomatologické péče není snadný, sektor čelí personální krizi, který se promítá do vážného nedostatku zubních specialistů, včetně zubařů, dentálních hygienistek, zubních asistentek a recepčních. V kanadské stomatologii dnes chybí téměř 5 000 pracovníků. V roce 2026 pak federální vláda pokračovala v oblasti investic do zdravotnické infrastruktury, mj. skrze fond pro podporu komunit Build Communities Strong Fund, který alokuje 5 milard dolarů na investice do modernizace a rozšiřování zdravotnických kapacit včetně nemocnic, pohotovostních služeb, paliativní péče, center duševního zdraví a dalších. Pro zahraniční společnosti je pak významným faktorem, že na tyto investice se vztahuje politika podpory domácích firem ve veřejných zakázkách Buy Canadian. Jednotlivé provincie také doplňují plánované investice v rámci vlastních rozpočtů. V roce 2025 vyhlásila provincie Ontario investice do zdravotnické infrastruktury ve výši 64 miliard dolarů v příští dekádě, kterým podpoří přes 50 nemocnic a 3000 nových nemocničních lůžek a v roce 2026 oznámila další navýšení o více než miliardu jen pro nadcházející rok. Zaměřuje se také na zvýšení dostupnosti praktických lékařů a podporu dlouhodobé péče.

Stav kanadského zdravotnictví a snaha federální i provinčních vlád o jeho zlepšení v této dekádě vytváří zajímavé příležitosti i pro české firmy v oblasti zdravotnických prostředků a řešení. S rostoucím počtem starších občanů stoupá poptávka po službách a produktech, jako jsou medicínská zařízení pro chronická onemocnění, asistenční technologie a řešení dlouhodobé péče. Kritický nedostatek pracovníků ve zdravotnictví vytváří příležitosti pro firmy nabízející technologie, které usnadňují a optimalizují pracovní postupy. To jde ruku v ruce s nástupem digitálního zdravotnictví a telemedicíny, kdy jsou poptávány inovativní digitální řešení včetně telemedicínských platforem, elektronických zdravotních záznamů a diagnostiky poháněné umělou inteligencí.

Aktivity provinčních vlád se promítají do konkrétních projektů. V řadě míst tak od covidové doby probíhá nebo se plánuje výstavba velkých nemocnic. Všechny tyto velké nemocnice (a zároveň s tím desítky menších klinik, které se připravují k výstavbě či renovaci) budou potřebovat příslušné vybavení. Kanada v současnosti dováží téměř 70% zdravotnické techniky ze zahraničí, především z USA (40 %) a Číny (10 %). Nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče v Kanadě mohou pořizovat vybavení, materiál a služby samostatně nebo prostřednictvím skupinového nákupu (GPO) či organizací sdílených služeb (SSO). Největší podíl na zdravotnickém sektoru mají provincie Ontario a Québec: 29,3 % nemocnic v zemi se nachází v Ontariu a 17,7 % v Québecu. Významnými odběrateli jsou také zdravotničtí odborníci, jako zubaři, specialisté na oční péči a další profesionálové v domovech pro seniory a zařízeních s rezidenční péčí. Roste také poptávka po zdravotnickém vybavení v soukromých klinikách a ambulantních zařízeních – zejména po přístrojích, nástrojích a spotřebním materiálu.

Čeští dovozci musí vést v patrnosti, že zdravotnické prostředky jsou v Kanadě regulovány Úřadem pro zdravotnické prostředky (Medical Device Bureau) spadajícím pod Ředitelství pro terapeutické produkty (Therapeutic Products Directorate) a podléhají Zákonu o potravinách a léčivech (Food and Drugs Act) a Nařízení o zdravotnických prostředcích (Medical Device Regulations). Podle těchto předpisů jsou všechny zdravotnické prostředky rozděleny do čtyř tříd a výrobci prostředků tříd II, III a IV musí mít kanadskou licenci pro zdravotnické prostředky (Medical Device License – MDL) a být certifikováni prostřednictvím Jednotného auditu zdravotnických prostředků (Medical Device Single Audit Program – MDSAP), aby si mohli licenci udržet

Příležitosti přináší také farmaceutický sektor. Kanadský farmaceutický trh je 6. největší na světě s hlavními centry v Torontu, Montréalu a Vancouveru. Mezi historické úspěchy se řadí například objev inzulinu na University of Toronto. V současnosti investice do výzkumu ze strany farmaceutických firem přesahují miliardu dolarů a opírají se také o úzkou spolupráci s univerzitami i o podporu biotechnologických startupů. Kanadský trh je přitom závislý na dovozech léčiv. V roce 2024 představovala Evropská unie přes polovinu dovozů do Kanady, dalších 31 procent putovalo z USA. Klíčový dozor nad dovozem farmaceutických látek vykonává federální Health Canada, který dohlíží na soulad výroby s požadovanými procesy. EU a Kanada zároveň dále rozšiřují spolupráci v tomto sektoru během provádění obchody CETA, v roce 2026 byla dále posílena regulatorní spolupráce rozšířením protokolu GMP (Good Manufacturing Practices) o inspekce aktivních farmaceutických látek.

Kanada, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí

Další články pro zemi Kanada