Návrat inflace k cíli snižuje bezprostřední tlak na ČNB (Komentář)

Česká inflace v květnu překvapivě výrazně klesla z 2,5 % na 2,1 % y/y. Skončila tak pod naším odhadem i tržním konsensem ve výši shodných 2,3 %. Zatímco v dubnu se meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou ČNB, v květnu se již vrátila tam, kde ji centrální banka čekala. Jde prozatím o předběžný odhad inflace, který obsahuje pouze omezené informace o její struktuře.

Ceny potravin meziměsíčně vzrostly, meziročně byly ale nižší. Ceny potravin včetně všech nápojů a tabákových výrobků byly podle našeho odhadu meziměsíčně vyšší o 0,4 % a mírně tak předčily naši prognózu očekávající nárůst o 0,2-0,3 %. Je tak možné, že se v jejich vývoji již částečně promítlo předchozí silné zdražení pohonných hmot. V meziročním srovnání ceny potravin v květnu podle našeho odhadu ale klesaly o 0,4 %, zatímco v dubnu o 0,5 % rostly. Důvodem byl však technický vliv vyšší srovnávací základny související s meziročně odlišným termínem konání Velikonoc. Zmírnění meziroční dynamiky cen potravin podle našeho odhadu přispělo k poklesu celkové meziroční inflace z 0,2 pb.

Pohonné hmoty v květnu nepatrně zlevnily. Odhadujeme, že došlo k meziměsíčnímu poklesu jejich cen v průměru o 0,7 %. Zatímco nafta v květnu zlevnila, benzín naopak zdražil. V meziročním vyjádření však došlo k dalšímu urychlení růstu cen pohonných hmot, a to z dubnových 27,5 % na květnových 29,1 %. Vliv na to měla nízká srovnávací základna, když loni na jaře pohonné hmoty významně zlevňovaly.

Jádrová inflace nejspíše zvolnila. Dostupná data o struktuře podle nás naznačují, že by jádrová inflace mohla v meziročním vyjádření klesnout z dubnových 2,9 % na 2,7-2,8 % v květnu. My jsme naproti tomu pro květen očekávali její zrychlení na 3,0 %. V květnu došlo ke zpomalení meziročního růstu jak u cen služeb (z 4,8 % na 4,7 %), tak i zboží (z 1,1 % na 0,6 %). V případě zboží jde o údaj zahrnující vývoj cen potravin a energií.

Inflace za květen snižuje tlak na bezprostřední zvýšení sazeb ze strany ČNB, ten ale i tak v následujících měsících pravděpodobně přetrvá. Finanční trh v posledních dnech začal plně zaceňovat zvýšení úrokových sazeb o 25 bb již na následujícím zasedání centrální banky 18. června. Dnes zveřejněná data tomu ale příliš nenahrávají, když se celková inflace vrátila do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB a ta jádrová nejspíše klesla bezpečněji pod tříprocentní horní mezd jejího tolerančního pásma. Zvýšení úrokových sazeb ČNB ve druhé polovině roku ovšem vyloučit nelze. Česká ekonomika totiž stojí na relativně silných domácích základech, k čemuž přispívá i robustní spotřebitelská poptávka. Tu bude přiživovat mzdový vývoj, když dnes zveřejněný růst mezd za první letošní čtvrtletí výrazně překonal očekávání. V meziročním vyjádření průměrná nominální mzda vzrostla o silných 8,1 %. K tomu se navíc přidávají zvýšené tlaky plynoucí ze zahraničí v souvislosti s konfliktem Blízkém východě. Ten vedl k výraznému nárůstu velkoobchodních cen energií, vybraných výrobních materiálů, zemědělských hnojiv, a také k částečnému narušení dodavatelských řetězců.