Návrat inflace k cíli snižuje bezprostřední tlak na zvýšení sazeb ČNB (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v květnu překvapivě výrazně klesla z 2,5 % na 2,1 % y/y. Skončila tak pod naším odhadem i tržním konsensem ve výši shodných 2,3 %. Zatímco v dubnu se meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou ČNB, v květnu se již vrátila tam, kde ji centrální banka čekala. Nižší ve srovnání s očekáváními byla přitom květnová meziroční inflace také v ostatních státech středoevropského regionu, když za odhady zaostala v Polsku (pokles z 3,2 % na 3,1 % oproti očekávaným 3,6 %) i Maďarsku (snížení z 2,1 % na 1,8 % oproti odhadovaným 2,2 %).

Ceny potravin meziměsíčně vzrostly, meziročně byly ale nižší. Potraviny a nealkoholické nápoje v květnu meziměsíčně zdražily o 0,6 %, alkoholické nápoje a tabákové výrobky pak o mírnějších 0,1 %. V meziročním vyjádření ceny potravin a nealkoholických nápojů ovšem urychlily svůj pokles z dubnových 1,3 % na 1,9 % v květnu. Ceny alkoholu a tabáku sice meziročně vzrostly o 3,7 %, avšak i jejich růst zpomalil z dubnových 5,2 %. Na tento vývoj významně působil technický vliv vyšší srovnávací základny související s meziročně odlišným termínem konání Velikonoc, a tedy i s tím již tradičně spojených slev na prodej potravin. Na tom, že ceny potravin a nealkoholických nápojů nadále meziročně klesaly se zřejmě podílel i doběh působení silné zemědělské úrody z loňského roku. Nižší meziroční dynamika cen potravin podle nás přispěla ke snížení celkové meziroční inflace z 0,2-0,3 pb. Květnový meziměsíční růst cen potravin ale již mohl do určité míry odrážet vyšší náklady na pohonné hmoty.

Pohonné hmoty v květnu nepatrně zlevnily, což platilo i pro elektřinu a plyn. Meziměsíčně ceny pohonných hmot v průměru klesly o 0,6 %. Zatímco nafta v květnu zlevnila, benzín naopak zdražil. V meziročním vyjádření však došlo k dalšímu urychlení růstu cen pohonných hmot, a to z dubnových 24,5 % na květnových 26,3 %. Vliv na to měla nízká srovnávací základna, když loni na jaře pohonné hmoty významně zlevňovaly. Ceny ostatních energií pro domácnosti pokračovaly v sestupném trendu, neboť elektřina v květnu meziměsíčně zlevnila o 0,1 % a plyn o 0,5 % (v obdobném rozsahu došlo k jejich poklesu také v březnu a dubnu). Výjimkou byly ceny dodávek tepla a teplé vody, které se v květnu meziměsíčně zvýšily o 0,2 % po dubnovém nárůstu o 0,9 %. Regulované ceny jako celek potom v květnu meziměsíčně stagnovaly a meziročně byly nižší o 1,5 %.

Jádrová inflace zůstala stejně jako v březnu a dubnu na 2,9 % y/y. Oproti prognóze ČNB tak byla v květnu o desetinu vyšší, ve srovnání s naším odhadem ale naopak o desetinu nižší. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření dynamika jádrové inflace zvolnila z 0,3 % na 0,2 %, tříměsíční klouzavý průměr tohoto ukazatele však zůstal zhruba beze změny na 0,3 %, a byl tak nadále zvýšený. V květnu došlo ke zpomalení meziročního růstu jak u cen služeb (z 4,8 % na 4,7 %), tak i zboží (z 1,1 % na 0,6 %). V případě zboží jde o údaj zahrnující vývoj cen potravin i energií. Meziroční růst váhově důležité položky imputovaného nájemného zvolnil z dubnových 5,5 % na květnových 5,3 %, avšak při stále silné meziměsíční dynamice ve výši +0,7 %. V té se mohl kromě nadále zdražujících nemovitostí promítnout i obnovený růst cen stavebních materiálů. U skutečně placeného nájemného došlo naopak ke zrychlení meziročního růstu z 6,3 % na 6,5 %. Bez obou složek nájemného potom jádrová inflace klesla z 1,9 % na 1,8 % y/y, a ceny bydlení tedy zůstávají hlavním faktorem její stále zvýšené úrovně. Z položek spadajících pod jádrovou inflaci relativně slabou cenovou dynamiku naproti tomu vykázala kategorie rekreace, sportu a kultury. Ceny dovolených se v květnu meziměsíčně snížily o 0,9 %, tedy o něco méně než v loňském květnu, kdy pokles dosáhl 1,2 %. K tomu se ale přidalo zlevnění spotřebního zboží jako je například vybavení pro sport a zahradu.

Inflace za květen snižuje tlak na bezprostřední zvýšení sazeb ze strany ČNB, ten ale i tak v následujících měsících pravděpodobně přetrvá. Finanční trh v posledních dnech začal plně zaceňovat zvýšení úrokových sazeb o 25 bb již na následujícím zasedání centrální banky 18. června. Dnes zveřejněná data ale tlak na centrální banku zmírňují, když se celková inflace vrátila do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB a ta jádrová se udržela pod tříprocentní horní mezí jejího tolerančního pásma. Zvýšení úrokových sazeb ČNB ve druhé polovině roku ovšem vyloučit nelze. Česká ekonomika totiž stojí na relativně silných domácích základech, k čemuž přispívá i robustní spotřebitelská poptávka podporovaná svižným mzdovým růstem. Dalším domácím proinflačním impulsem pak v následujících měsících zřejmě bude i fiskální politika. K tomu se navíc přidávají zvýšené tlaky plynoucí ze zahraničí v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Ten vedl k výraznému nárůstu velkoobchodních cen energií, vybraných výrobních materiálů (včetně těch stavebních), zemědělských hnojiv, a také k částečnému narušení dodavatelských řetězců.

Pro letošní rok očekáváme inflaci v průměru na 2,3-2,4 % a pro příští rok její zrychlení na 2,8 %. V důsledku pokračujícího konfliktu na Blízkém východě přitom zůstávají rizika vychýlena ve směru ještě vyšší inflace. Vrcholu by meziroční inflace měla podle naší prognózy dosáhnout v prvních dvou měsících příštího roku, kdy se přiblíží ke 4 %. Půjde však hlavně o vliv nízké srovnávací základny začátku letošního roku, kdy se naopak inflace nacházela hluboko pod 2 %.