Návrat inflace k cíli snižuje bezprostřední tlak na ČNB (Komentář) (10.6.2026)

Česká inflace v květnu překvapivě výrazně klesla z 2,5 % na 2,1 % y/y. Skončila tak pod naším odhadem i tržním konsensem ve výši shodných 2,3 %. Zatímco v dubnu se meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou ČNB, v květnu se již vrátila tam, kde ji centrální banka čekala. Nižší oproti očekávání byla přitom květnová inflace i v ostatních státech středoevropského regionu, když za odhady významněji zaostala také v Polsku a Maďarsku.

Ceny potravin meziměsíčně vzrostly, meziročně byly ale nižší. Potraviny a nealkoholické nápoje v květnu meziměsíčně zdražily o 0,6 %, alkoholické nápoje a tabákové výrobky pak o mírnějších 0,1 %. V meziročním vyjádření ceny potravin a nealkoholických nápojů urychlily svůj pokles z dubnových 1,3 % na 1,9 % v květnu. Ceny alkoholu a tabáku sice meziročně vzrostly o 3,7 %, avšak i jejich růst zpomalil z dubnových 5,2 %. Na tento vývoj významně působil technický vliv vyšší srovnávací základny související s meziročně odlišným termínem konání Velikonoc, a tedy i s tím již tradičně spojených slev. Na tom, že ceny potravin a nealkoholických nápojů nadále meziročně klesaly se zřejmě podílel i doběh příznivého vlivu silné zemědělské úrody z loňského roku. Nižší meziroční dynamika cen potravin podle našeho odhadu přispěla k poklesu celkové meziroční inflace ze zhruba 0,2 pb. Květnový meziměsíční růst cen potravin ale již mohl do určité míry odrážet vyšší náklady na pohonné hmoty.

Pohonné hmoty v květnu nepatrně zlevnily. Meziměsíčně došlo k poklesu jejich cen v průměru o 0,6 %. Zatímco nafta v květnu zlevnila, benzín naopak zdražil. V meziročním vyjádření však došlo k dalšímu urychlení růstu cen pohonných hmot, a to z dubnových 24,5 % na květnových 26,3 %. Vliv na to měla nízká srovnávací základna, když loni na jaře pohonné hmoty významně zlevňovaly.

Jádrová inflace nejspíše zůstala pod 3 %. Dostupná data o struktuře podle nás naznačují, že by se jádrová inflace mohla v meziročním vyjádření pohybovat poblíž 2,8 %. My jsme naproti tomu pro květen očekávali její zrychlení z dubnových 2,9 % na 3,0 % y/y. V květnu došlo ke zpomalení meziročního růstu jak u cen služeb (z 4,8 % na 4,7 %), tak i zboží (z 1,1 % na 0,6 %). V případě zboží jde o údaj zahrnující vývoj cen potravin a energií. Meziroční růst váhově důležité položky imputovaného nájemného zvolnil z dubnových 5,5 % na květnových 5,3 %, avšak při stále silné meziměsíční dynamice ve výši +0,7 %. V té se mohl kromě nadále zdražujících nemovitostí promítnout i obnovený růst cen stavebních materiálů. U skutečně placeného nájemného došlo naopak ke zrychlení meziročního růstu z 6,3 % na 6,5 %.

Inflace za květen snižuje tlak na bezprostřední zvýšení sazeb ze strany ČNB, ten ale i tak v následujících měsících pravděpodobně přetrvá. Finanční trh v posledních dnech začal plně zaceňovat zvýšení úrokových sazeb o 25 bb již na následujícím zasedání centrální banky 18. června. Dnes zveřejněná data tomu ale příliš nenahrávají, když se celková inflace vrátila do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB a ta jádrová se nejspíše udržela pod tříprocentní horní mezí jejího tolerančního pásma. Zvýšení úrokových sazeb ČNB ve druhé polovině roku ovšem vyloučit nelze. Česká ekonomika totiž stojí na relativně silných domácích základech, k čemuž přispívá i robustní spotřebitelská poptávka podporovaná svižným mzdovým růstem. Dalším domácím proinflačním impulsem pak v následujících měsících zřejmě bude i fiskální politika. K tomu se navíc přidávají zvýšené tlaky plynoucí ze zahraničí v souvislosti s konfliktem Blízkém východě. Ten vedl k výraznému nárůstu velkoobchodních cen energií, vybraných výrobních materiálů (včetně těch stavebních), zemědělských hnojiv, a také k částečnému narušení dodavatelských řetězců. Ve výsledku pro letošní rok očekáváme inflaci v průměru na 2,4 % a pro příští rok její zrychlení na 2,8 %. V důsledku pokračujícího konfliktu na Blízkém východě přitom zůstávají rizika vychýlena ve směru ještě vyšší inflace.