Vláda se dohodla, že se chce dohadovat

Skutečností zůstává, že přímo nebezpečí z prodlení nehrozí, určitá časová rezerva je k dispozici, protože premiérovi vyšel taktický tah s vnitřními přesuny v rámci sazeb sociálního pojištění. V posledních letech pasivní důchodový účet se tak může na určitou dobu zotavit.

Chválit ovšem nelze aktivity ministra práce, potažmo jeho úředníků. Dávno pryč jsou jeho sliby o lécích pro starší důchodce zadarmo, teď v sociální oblasti bere kdekomu. Krátce po úpravě režimu nemocenského navrhuje jeho další restriktivní modifikaci. Nejsmutnější je styl zdůvodnění. Argument je totiž naprosto lichý. Dochází-li ke zneužívání tohoto institutu, což ovšem nikdo ve větší míře nedokázal, tak tomu není zdaleka tak v počátečním období, ale spíše pozdějším, kdy dávka je vyšší (propuštění, zejména starší zaměstnanci, tak mohou řešit svoji sociální situaci).

Spíše tudíž jde o rezignaci na účinnou kontrolu a přenesení značné části výdajů na zaměstnavatele. Technicky by během prvních dvou týdnů nemoci měli  vyplácet nemocenské zaměstnavatelé. Stát by toto opatření chtěl (jistě nedostatečně)  kompenzovat snížením pojistného placeného firmami.

Nastoluje se ale otázka, zda platit státu daně na to, aby stát své tradiční povinnosti přesouval na soukromé subjekty?

    Další nejrůznější informace   na:  http://www.geocities.com/Nocoment2001/index.htm,  v řadě rubrik.