Globální oteplování zasáhne světovou ekonomiku, nikoli však letošní prázdninovou sezónu

Lesní požáry v Řecku a ve Spojených státech, teploty nad 50 stupňů, prudké bouře, krupobití, to je jen několik projevů globálního oteplování, jež lze dnes pozorovat. Nedávná studie navíc odhaduje, že v budoucnu může nárůst globálních teplot způsobit velkou ránu světovému HDP a nakonec i vaší peněžence. Letos však extrémní počasí prozatím turisty od cestování neodrazuje. V Evropě to letos v létě vypadá na silný turistický ruch, a to navzdory vlnám veder a bouřím, které kontinent zasáhly a narušily leteckou dopravu na začátku letošní letní sezóny. 

Podle nové studie mohou změny klimatu vyvolané emisemi CO2, které se již nyní nacházejí v atmosféře, snížit do roku 2050 celosvětové HDP přibližně o 38 bilionů dolarů, tedy téměř o pětinu, a to bez ohledu na to, jak razantně bude lidstvo snižovat znečištění oxidem uhličitým. Tyto škody jsou šestkrát vyšší než náklady na zmírnění dopadů, které jsou potřebné k omezení globálního oteplování o dva stupně. V důsledku toho se průměrný příjem na obyvatele během příštích 25 let sníží o 19 %, tvrdí výzkumníci z německého Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu (PIK).

Bohužel toho nebude ušetřena jediná země, ale „předpokládá se, že země, které jsou za změnu klimatu nejméně odpovědné, utrpí ztrátu příjmů o 60 % vyšší než země s vyššími příjmy, a o 40 % větší než ty, které produkují větší množství emisí,“ uvedl agentuře AFP vědec z PIK Anders Levermann. Ušetřeny nebudou ani bohaté země: Podle prognóz se příjmy Německa a Spojených států do roku 2050 sníží o 11 % a Francie o 13 %.

Předpokládá se, že bude ovlivněn i cestovní ruch, který tvoří více než 7 % celosvětového HDP. Od oblíbených destinací, kde dochází k prudkému nárůstu letních teplot, až po zimní sportovní střediska, kde se začíná zkracovat sezóna s menším množstvím sněhu oproti dřívějšku, a turisté tudíž přehodnotí svou dovolenou. Studie Společného výzkumného střediska Evropské komise předpovídá, že evropský cestovní ruch poroste, ale změní se sezónnost, kterou pozorujeme nyní. V severoevropských přímořských oblastech se očekává více než 5% nárůst poptávky v letních a časných podzimních měsících. Naopak v jižních pobřežních regionech se předpokládá úbytek letních turistů o téměř 10 % oproti současnosti, a to zejména v případě teplejších klimatických scénářů (3 °C a 4 °C). V těchto regionech je pokles letní poptávky částečně kompenzován vyšší návštěvností turistů na jaře, na podzim a v zimě. Z agregovaného hlediska se očekává, že v dubnu dojde k nejvyššímu nárůstu turistických toků, který ve srovnání se současností dosáhne +8,89 % v případě scénáře 4 °C. Největší pokles evropské turistické poptávky se předpokládá v červenci, a to od -0,06 % ve scénáři s 1,5 °C do -5,72 % podle klimaticky nejteplejšího scénáře. 

Navzdory tomu, že v Evropě začaly na přelomu roku panovat vysoké teploty, vyhlídky na letošní léto jsou příznivé. Turisté plánují letní dovolenou a podle cestovních kanceláří je poptávka silná. Generální ředitel skupiny TUI Sebastian Ebel v květnu varoval, že v létě může být nedostatek míst na turisty oblíbené Mallorce, ale také na oblíbených řeckých ostrovech. Podle odhadů společnosti Booking.com více než třetina cestovatelů (36 %) hledá v souvislosti s teplejším počasím rychlé řešení v podobě dovolené u vody. Také 75 % cestujících deklarovalo, že naleznou okamžitý odpočinek u vody. Díky tomu se země Středomoří stávají oblíbenou destinací letošního léta pro Evropany, včetně Rumunů.

Bogdan Maioreanu, analytik společnosti eToro pro Rumunsko