Greenmailer = ďábel v rouše beránka?

Co pro jednoho účastníka finančního trhu může být noční můrou, zpravidla pro druhého hráče představuje výnosný business. Pro ilustraci nemusíme chodit daleko – stačí se podívat na boje, které mezi sebou v mnoha českých firmách svádějí majoritní a minoritní akcionáři a ve kterých se ne vždy hraje s čistými kartami. V zahraničí se pro toto jednání zažil pojem greenmailing. Jedná se o skoupení dostatečně velkého množství akcií jedné společnosti určitou skupinou, které umožňuje kupci ovlivnit rozhodování jejího představenstva se záměrem přimět tuto společnost k odkoupení vlastních akcií s významnou prémií nad tržní cenu. Nejjednodušším způsobem, jak se greenmailer připravuje na „útok ze zálohy“, je skupování akcií na burze (zde totiž může nabýt významný podíl bez toho, aby to vedení vytipované společnosti včas zpozorovalo – greenmailer má tak výhodu momentu překvapení). Aby se zabránilo podobným situacím, mnoho zemí přijalo opatření, která výrazně omezují manévrování při překvapivých koupích. Například v USA je ohlašovací povinnost stanovena již od nabytí 5 % podílu, zatímco v Německu je to až od 20 % (v ČR tyto náležitosti upravuje §183d Obchodního zákoníku, minimální hranice je stanovena na 5 % podíl na hlasovacích právech). Navzdory tomu se greemailning, jehož začátky se v USA datují do 80tých let minulého století, nepodařilo vymítit...

Více informací na I-POINT: http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=28315