Ukončit nezávislost Fedu značí posunout Ameriku mezi emerging markets - Rozbřesk

Jestli je na hospodářské politice Trumpovy administrativy něco iritujícího, tak je to snaha skrze kriminalizaci vybraných centrálních bankéřů změnit personální složení vedení Fedu a tím ohnout jeho rozhodování. Nejde přitom ani tak o to, že ekonomové v Bílém domě mají na rozhodování centrální banky odlišný názor a ten veřejně artikulují a vůči rozhodnutím Fedu se vymezují. Tak tomu bylo v podstatě vždy, a zvláště pak v situaci, kdy inflace je volatilní, a navíc v ekonomice probíhají velké technologické změny, které mají (pozitivní) dopad na produktivitu.

Koneckonců USA mají nejlepší univerzity na světě s plejádou skvělých ekonomů na obou stranách politického spektra, takže debata o makroekonomické (měnové) politice, jež se zde vede či vedla, byla vždy na úrovni. To ostatně byla i jedna z věcí, která americkou ekonomiku řadí mezi vyspělé země, a nikoliv do pelotonu emerging markets, kde se s příchodem nové vlády rychle a nestandardně personálně obmění vedení klíčových institucí a tím se docílí i změny v jejich rozhodování.

Poslední personální atak na Fed, který odstartovalo americké ministerstvo spravedlnosti, jenž šéfa centrální banky hodlá kriminalizovat za nedostatky v řízení rekonstrukce budov této instituce, bohužel zapadá do divokého světa emerging markets. Bílý dům by rád rychle docílil nižších úrokových sazeb, přičemž to nebyl již jen prezident Donald Trump, ale v poslední době i ministr financí Scott Bessent, který uvedl, že si Fed zde musí “splnit svoji úlohu”.

Do toho přicházejí dva personální útoky, kdy je jasné, že pokud by se podařilo odvolat jak Jeroma Powella, tak guvernérku Lisu Cookovou, jež je také na mušce ministerstva spravedlnosti, tak se otevírá cesta k tomu, aby “Trumpovi” lidé personálně ovládli osmičlennou Radu guvernérů (zatím jsou zde tři). Ta by pak mohla odhlasovat to, že o úrokových sazbách nebude rozhodovat výbor FOMC, kde jsou i čtyři rotující zástupci regionálních centrálních bank, ale čistě Rada guvernérů. Ta je složena ze sedmi centrálních bankéřů sedících ve washingtonské centrále a šéfa newyorského Fedu). Tím by se pak konečně otevřela cesta k nižším hypotečním sazbám, ale zároveň ukončila éra nezávislosti americké centrální banky.

Jak reálný je výše popsaný scénář? Jeho pravděpodobnost sice není vyšší než 50 procent, ale také není nulová. Na cestě k tomu, aby se tak stalo, v tuto chvíli stojí americký Nejvyšší soud, Senát a stavovská čest makroekonomů, jež budou eventuálně Trumpem nominováni na uvolněně posty v centrální bance. To jsou doufejme dostatečně robustní překážky, které zabrání tomu, aby americká ekonomika institucionálně sklouzla mezi emerging markets.

TRHY

Koruna

Korunový trh vykazuje jen minimální volatilitu, a tak česká měna setrvává těsně pod hranicí 24,30 EUR/CZK. Jediným letošním impulsem, který korunu výrazněji rozkolísal byla nižší než očekávaná inflace za prosinec, jejíž ostře sledované detaily dnes zveřejní statistický úřad. Připomeňme, že bleskový odhad činil meziročních 2,1 %, zejména kvůli levnějším potravinám. Na druhou stranu, ceny služeb dále zdražují více než 4% tempem, což tlumí očekávání o poklesu úrokových sazeb ze strany ČNB.

Eurodolar

Dolar včera ustál další atak na nezávislost Fedu mimo jiné i proto, že se za šéfa centrální banky postavili dva republikánští senátoři.

Dnes by se pozornost mohla posunout zpátky k makroekonomickým datům, a to konkrétně k americké prosincové inflaci. Po nečekaném propadu v listopadu, který koreloval s uzavírkou americké vlády, se dá očekávat, že ceny přece jenom meziměsíčně vzrostou. My nicméně zůstáváme opatrnější než trh, který odhaduje, že meziroční inflace minulý měsíc stagnovala. Pokud by pak došlo na naše slova a (meziroční jádrová i celková) inflace opět zpomalila, tak to může eurodolar povzbudit ke krátkodobým ziskům.

Forint

Prosincová inflace v Maďarsku skončila mírně nad odhady trhu, což značí jistou úlevu pro forint, který před jejím zveřejněním viditelně oslaboval. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 %, což v meziročním srovnání značí 3,3 %, respektive 3,8 % pro jádrovou inflaci. Pro MNB to zřejmě bude signál, aby odložila uvažované snížení sazeb minimálně na březen. Jinak řečeno pro centrální banku bude dobré si počkat, kam se posune inflace v lednu, kdy se projeví tradiční úpravy ceníků na začátku roku.