Baby Boomers online: Digitální sebevědomí a kyberhrozby

Generace Boomers (60–79 let) za mladšími generacemi již dávno v online prostoru nezaostává. Technologie jim nejsou cizí a ačkoli se mnoho z nich cítí digitálně zdatní, zůstávají zranitelní vůči stále sofistikovanějším podvodům. Podle průzkumu projektu Neviditelní se s některou formou online podvodu setkala téměř polovina respondentů starších 65 let, téměř 4 % oslovených také na nějaký druh podvodu naletěla. V testu, v němž měli senioři rozpoznat online podvod od pravdivé informace, v některých případech obstála jen necelá třetina.

Senioři v digitální éře: časté používání, různé sebevědomí

Podle studie společnosti AMI Digital už zástupci generace Baby Boomers (60–79 let) dávno nejsou jen pasivními uživateli technologií. Mobil, notebook nebo tablet jsou pro ně každodenní samozřejmostí – mobil pro přístup na sociální sítě používá 72 % seniorů, 61 % využívá notebook, více než polovina klasické PC a čtvrtina se na sítě hlásí z tabletu. Podle analytika Evropy v datech Tomáše Odstrčila je také 17 % seniorů i na sociálních sítích. „Mobilní telefon vlastní podle dat z roku 2024 97 % českých seniorů, bezmála polovina z nich už dokonce zanevřela na tlačítkové mobily ve prospěch těch dotykových a internetem v mobilu se v této populaci vybavili 2 z 5 Čechů,“ vysvětluje.

S rostoucím zapojením do digitálního světa ale přibývá i příležitostí stát se obětí online podvodníků. Podle průzkumu Neviditelných si přesto mnozí senioři v technologiích věří: 12 % respondentů nad 65 let se považuje za zkušené uživatele, kteří ovládají pokročilé funkce a aplikace a umí si poradit s nastavením i běžnými technickými problémy. Dalších 37 %, převážně mužů a vysokoškoláků, se označuje za pokročilé začátečníky – umí pracovat s aplikacemi, instalovat software a řešit základní potíže. Největší skupinu (48 %) tvoří ti, kteří se vnímají jako základní uživatelé, kteří využívají telefon pro jednoduché úkony, s velkou převahou se takto hodnotí především ženy. Data vykreslující vnímání sebe sama při používání mobilního telefonu se příliš neliší ani u ovládání počítače či internetu obecně.

Podle zprávy Evropy v datech mají čeští senioři pro využívání technologií předpoklady – pětina z nich totiž skutečně ovládá technologie na základní úrovni, což mírně převyšuje unijní průměr. „Generace Baby Boomers vyrůstala v analogovém světě, ale s digitálními technologiemi se sžívá stále přirozeněji. Vnímání sebe sama jako technologicky zdatného uživatele nemusí být jen otázkou reálných dovedností, ale i generační identity – zatímco mladší generace berou digitální svět jako přirozenost, senioři si technologickou gramotnost častěji vnímají jako dovednost, kterou aktivně získali. To vysvětluje, proč jsou muži a vzdělanější jedinci ve vnímání svých schopností sebevědomější,“ říká Jiří Remr, výzkumný ředitel INESAN.

Senioři a kyberhrozby: Připraveni, ale stále zranitelní

Podle údajů České bankovní asociace (ČBA) bylo v loňském roce napadeno 87 407 bankovních klientů, což je o 18 tisíc více než v roce 2023. Přestože se senioři v průzkumu projektu Neviditelní cítí v digitálním prostředí poměrně jistě, připouštějí, že je některé hrozby stále mohou zaskočit – uvedlo to 45 % dotázaných, podobně jako v loňském roce. Muži a lidé s minimálně středoškolským vzděláním si věří více. Skálopevné přesvědčení o schopnosti rozpoznat a identifikovat digitální podvod má jen 8 % respondentů. Nejistotu vyjádřilo 31 % dotázaných, především ženy a osoby s nižším vzděláním, a 12 % seniorů označilo rozpoznání digitálních hrozeb za problém.

V testu, který byl součástí průzkumu, většina seniorů dosáhla dobrých výsledků. Deep fake od pravdy dokázaly bezpečně rozpoznat v průměru tři čtvrtiny z nich. Největší potíže seniorům způsobily pravdivé ukázky Jackpotu Sportky a promo akce čerpací stanice, které v průměru každý čtvrtý senior považoval za podvod. Nejhůře dopadl test, v němž senioři považovali deepfake video se slavnou sportovkyní Barborou Špotákovou za pravdivé – tento podvod označil za pravdu každý pátý senior. „Podvody v online prostředí jsou stále sofistikovanější a pachatelé využívají nejnovější technologie, jako je deepfake, falšování telefonních čísel nebo nástroje umělé inteligence. Podvodné legendy se neustále zdokonalují a často kombinují falešné telefonáty, e-maily a SMS zprávy, aby působily důvěryhodně. Klíčové je umět včas rozpoznat varovné signály a na podezřelé výzvy nereagovat,“ říká mjr. Bc Andrea Jarůšková z Oddělení prevence, KŘP hl. m. Prahy.

Na tuto potřebu reaguje Kurz rozpoznání moderních podvodů, který projekt Neviditelní v rámci Global Money Week pořádá spolu se značkou Creditea spadající pod společnost Provident Financial. Akce pod záštitou Policie ČR a Městské části Praha 1 proběhne dne 20. 3. v sídle neziskové organizace ŽIVOT 90.

Když se senior setká s podvodníkem, kontaktuje nejdříve banku

Senioři se nejčastěji setkali s podvodnými zprávami o doručení balíčku nebo falešnou výzvou k úhradě cla, jejichž cílem bylo vylákat platbu či přístupové údaje ke kartě – uvedlo to 47 % respondentů. Tomuto podvodu podlehla necelá 3 %. Další častou hrozbou byla falešná oznámení o výhře, která měla oběti přimět k poskytnutí platebních údajů nebo přístupu k účtu (38 %). Téměř třetina seniorů se setkala i s nabídkami podvodných investic, ať už v oblasti kryptoměn, nebo slibujícího nadstandardní zhodnocení peněz. Nejvíce lidí však naletělo falešným webovým stránkám, které se vydávají za známé e-shopy nebo nabízejí podezřele levné zboží, které ani po úhradě nedorazí – zkušenost s tímto podvodem přiznala 4 % respondentů.

Na otázku, jak by senioři postupovali, pokud by zjistili, že naletěli podvodníkovi a hrozí jim ztráta peněz, nejčastěji odpovídali, že by kontaktovali svou banku a situaci nahlásili (63 %). Pro 14 % dotazovaných by prvním krokem bylo kontaktování Policie ČR a zjištění, jak mají postupovat. 12 % by nejprve zajistilo své peníze v internetovém bankovnictví, například snížením limitů pro platby či převodu peněz jinam.

„Kontaktování banky je rozhodně správný první krok, pokud se člověk domnívá, že se stal obětí podvodu. Banky mají k dispozici nástroje a zkušenosti, jak včas zachytit neautorizované transakce a pomoci tak minimalizovat škody,“ říká Marek Sabaka, obchodní ředitel pro sekci Creditea.

O průzkumu: Projekt Neviditelní realizoval průzkum ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v únoru 2025. Celkem bylo dotazováno 525 lidí ve věkové kategorii 65-99 let napříč celou Českou republikou. 

O projektu Neviditelní: Projekt vznikl v roce 2020 s cílem zvýšit povědomí o znevýhodněných skupinách lidí, kteří propadají systémem státní pomoci. Stojí na pevných základech analytických studií a zkušeností mnoha neziskových organizací, které s projektem spolupracují. Doposud jsme definovali 10 skupin "Neviditelných" (např. senioři, samoživitelé, neformálně pečující, mladí dospělí na odchodu z dětského domova, nízkopříjmové domácnosti a další) a pravidelně upozorňujeme na jejich problémy v médiích. Díky rozsáhlé síti partnerských organizací nabízíme konkrétní pomoc těm, kdo ji potřebují. Pro každou z těchto skupin byly připraveny odborné sady doporučení, které mohou pomoci přerušit cyklus neviditelnosti. Projekt Neviditelní realizují společnosti Provident Financial, Spotřebitelské fórum a Centrum ekonomických a tržních analýz CETA. Hloubkové rozhovory se zástupci Neviditelných realizovala společnost Confess.