Stock picking: Cesta k desetinásobku, nebo rychlík do pekel?

Sestavování portfolia z konkrétních akcií, které výkonností (podle očekávání) překonají trh, je náročný úkol nejen pro začátečníky. Nejde totiž jen o načasování nákupu, ale i o schopnost tituly držet nehledě na krátkodobé kolísání jejich cen a také o schopnost prodat je v ten správný čas.

"Každý, kdo někdy vybíral do portfolia jednotlivé akciové tituly, zažil situaci, kdy buď prodal příliš brzy, nebo naopak příliš pozdě. Ať jde cena titulu nahoru, nebo dolů, bojují investoři ve svém nitru s dvěma protichůdnými silami - chamtivostí a strachem. Když cena akcie padá, na jednu stranu se bojí, že dno je ještě daleko, na druhou stranu ale v tu stejnou chvíli přesvědčují sami sebe, že když chvíli počkají, trend se určitě otočí. Podobně, když cena titulu roste, chamtivost jim velí vyčkat a prodat až na samotném vrcholu, zatímco strach radí vystoupit z pozice dříve, než se trend otočí a vrchol se stane minulostí," říká Michael Batnick z investiční společnosti Ritholtz Wealth Management.

Vysvětluje, že ačkoli je stock picking relativně rizikový a začínající investoři by se mu měli spíše vyhýbat, mohou to paradoxně být oni, kdo v této disciplíně bude úspěšný. "Profesionální investoři jsou limitovaní risk managementem a většinou si nemohou dovolit agresivní přístup. Naproti tomu začínající investoři nemají dost zkušeností na to, aby si uvědomili, jak málo pravděpodobné je, že na trhu najdou třeba novou Nvidii, a do stock pickingu tak jdou po hlavě. To zvyšuje jejich šance na úspěch, ale samozřejmě s tím roste i riziko fatálních ztrát," říká.

Sázky s nejistým výsledkem

Jak upozorňuje JPMorgan Asset Management ve studii The Agony & The Ecstasy, téměř polovina amerických akcií od roku 1980 ztratila více než 70 % a nikdy se z propadů plně nezotavila. Další zhruba čtvrtina cenných papírů pak podala horší výkon než trh jako celek. Jinými slovy, za poslední čtyři a půl dekády téměř osm z deseti akcií v USA investorům přineslo buď ztrátu, nebo výnos, který zaostal za výkonností indexu. JPMorgan Asset Management navíc varuje, že hluboké propady cen akciových titulů bývají nezřídka velice rychlé a k obratům v cenovém vývoji zpravidla dochází, když je trh přesvědčený o nevyhnutelnosti dalšího růstu.

Celkovou silnou výkonnost akcií JPMorgan vysvětluje přítomností takzvaných supervítězů ve srovnávacích indexech. To jsou tituly, které se zhodnocují o stovky až tisíce procent. Nicméně ani identifikace supervítězů není sama o sobě zárukou úspěchu. Jak totiž odborníci z JPMorgan zdůrazňují, až na pár výjimek tyto tituly v uplynulých dekádách během své cesty vzhůru prošly řadou dílčích korekcí, případně rovnou medvědích trendů. Třeba akcie Applu, které za posledních deset let přidávají kolem 750 %, od roku 2015 prodělaly jeden téměř 40% propad ceny, několik poklesů o 30 % a řadu 10% korekcí. Otázkou je, kolik investorů mělo po celých deset let dost silné nervy na to, aby neprodali.

Vděčí úspěšní stock pickeři za své výsledky zkušenostem, nebo štěstí? Na to si musí odpovědět každý sám. Stejně jako si každý za sebe musí rozhodnout, jestli je pro něj lákavější potenciál desetinásobku, ale s rizikem výrazných ztrát, nebo "jistota" 12% ročního zhodnocení, které index S&P 500 v průměru vykazuje od roku 1980 (při reinvestování dividend).

Další články a videa najdete na www.investicniweb.cz