Finanční prostředky z fondu kulturních a sociálních potřeb lze nově použít výrazně flexibilněji

Fond kulturních a sociálních potřeb měl ještě loni striktně dané, že polovina prostředků musí směřovat na produkty na stáří. Nyní je ale vše jinak, tato povinnost padla. A státní organizace tak s přídělem na FKSP mohou zacházet mnohem volněji.

Zatímco v soukromém sektoru mají firmy benefitní systémy, kterými si hýčkají své zaměstnance, ty státní a také příspěvkové organizace mají Fond kulturních a sociálních potřeb, tzv. FKSP. Benefity zaměstnancům se platí právě z něj. Základní příděl do FKSP pro rok 2025 zůstává ve stejné výši jako v loňském roce, tedy ve výši 1 % z ročního objemu platů (dříve to byla 2 %).

Na jaké benefity mohou být tyto prostředky konkrétně využity, vždy stanovuje kolektivní smlouva či vnitřní předpis. V loňském roce stát určil, že polovina prostředků z FKSP (0,5 % z ročního objemu platů) musí být využita jako příspěvky zaměstnavatele na spoření na stáří.

„Cíl byl jasný, motivovat zaměstnance, aby se na důchod připravovali včas a průběžně. Příspěvek bylo možné uplatnit i na životní pojištění a tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP),“ popisuje Martina Machová ze společnosti Pluxee, největšího poskytovatele benefitních systémů na českém pracovním trhu. „Druhou polovinu bylo možno využít na další benefity, jako jsou například volnočasové aktivity nebo příspěvek na stravování.“

Povinný příspěvek na produkty na stáří „padá“

Tento povinný příspěvek na penzijní produkty se ovšem u zaměstnanců ani odborových svazů, které vyjednávají kolektivní smlouvy, nesetkal s úspěchem. A zákonodárci toto volání vyslyšeli. Na konci ledna tak byla schválená očekávaná novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, které toto pravidlo po roce opět ruší. Státní a příspěvkové organizace tak opět s prostředky mohou zacházet flexibilněji, směřovat je na benefity, o které je mezi zaměstnanci zájem. Novela nabyla účinnosti od 19. února 2025.

Na co mohou státní organizace FKSP využít

„V rámci volnočasových benefitů přitom platí stejná pravidla jako u komerčního sektoru. U nich pro letošní rok vzrostl limit pro daňové osvobození na 23 278,50 korun na jednoho zaměstnance. A navíc byl zaveden dodatečný limit na položky související se zdravím v hodnotě 46 557 korun ročně na zaměstnance,“ popisuje Martina Machová z Pluxee. I státní organizace tak mohou přispívat svým zaměstnancům například na kulturní a sportovní akce, na sportovní aktivity, rekreaci, odpočinek nebo knihy. Ze zdravotních benefitů se může jednat o úhradu očkování, fyzioterapie, brýlí, kontaktních čoček nebo psychoterapie a podobně. „Zaměstnavatelé hrají klíčovou roli v podpoře zdraví svých zaměstnanců a měli by aktivně iniciovat péči o jejich fyzickou i duševní pohodu. Benefity zaměřené na zdraví jsou efektivním nástrojem, jak zaměstnance motivovat k zdravějšímu životnímu stylu a zároveň přispět k jejich spokojenosti a produktivitě,“ uzavírá Martina Machová.