Dva roky rekordních poklesů skončily, kontinuální a plošný propad spotřeby energie se zastavil. Většina kategorií odběratelů v loňském roce spotřebovala meziročně více elektřiny a plynu. Naopak výroba elektřiny se loni snížila.
„Období rekordních poklesů spotřeby elektřiny a plynu skončilo. V minulém roce zvýšily svou spotřebu elektřiny téměř všechny kategorie odběratelů. Nejvýraznější nárůst jsme zaznamenali na hladině velmi vysokého napětí, více meziročně spotřebovaly i domácnosti. Rostla také celková spotřeba plynu zejména po přepočtení na teplotní normál. To je velký rozdíl proti předchozím letům, kdy byla spotřeba rekordně nízká. Jedním z důvodů byly i ceny energie, které postupně klesaly,“ říká Jan Šefránek, předseda Rady ERÚ.
Elektřina
Celková netto spotřeba [1] elektřiny v roce 2024 činila 58 TWh, což je sice mírný meziroční pokles o 0,6 %, ten byl ale způsobený výhradně snížením lokální spotřeby několika velkých podniků, které v průběhu roku přerušily provoz. Jinak spotřeba převážně rostla – u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí o 5,6 %, u domácností o 1,1 % a u podnikatelů o 0,2 %. U velkoodběratelů na hladině vysokého napětí meziročně ke změně nedošlo.
Loňská výroba naopak klesla o 3,9 % na 69 TWh, i přesto nadále převažoval export elektřiny z Česka nad importem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi exportem a importem, však meziročně klesl z 9,2 TWh na 6,7 TWh. Výrobu loni snížily především přečerpávací vodní elektrárny (meziročně -13,3 %) a parní elektrárny (- 9,8 %), u paroplynových poklesla o 2,6 % a u jaderných o 2,4 %. Více vyrobily plynové a spalovací elektrárny (+ 1,7 %), vodní elektrárny (+ 12,4 %) a především elektrárny fotovoltaické (+ 24,2 %). Jak dále vyplývá ze zprávy ERÚ o provozu elektrizační soustavy , výrazně se zvýšil také instalovaný výkon fotovoltaických elektráren [2] . Zatímco na konci roku 2023 činil 3,3 GWe, o rok později to byly 4 GWe.
Zastavil se také propad spotřeby zemního plynu. Celková spotřeba plynu loni mírně vzrostla o desetinu procenta na 6,7 7 mld. m3 (73,8 TWh). Pokud ji ovšem přepočteme na teplotní normál, jedná se o meziroční nárůst o 1,8 %.
Zatímco domácnosti loni využily o 1,7 % méně plynu, u ostatních kategorií odběratelů spotřeba meziročně stoupala. Konkrétně u velkoodběratelů (+ 1,4 %), středních odběratelů (+ 1,1 %) i maloodběratelů z řad podnikatelů (+ 0,5 %).
Třetí rok po sobě je, vlivem geopolitické situace, významně nižší tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. V loňském roce do ní přiteklo 6,06 mld. m3, odteklo pak pouze 0,34 mld. m3 plynu. V roce 2021 to přitom bylo 45,7 mld. m3 (ze zahraničí) a 37 mld. m3 (do zahraničí). Zásobníky byly na konci roku 2024 naplněné z 61,6 %, bylo v nich 2,2 mld. m3 .
Kompletní zprávu o provozu plynárenské soustavy ERÚ aktuálně zveřejnil na svém webu.
„Průběh spotřeby plynu v roce 2024 výrazně kolísal, především s ohledem na počasí, respektive využívání plynu na vytápění. Například v dubnu se spotřeba meziročně snížila o takřka dvaadvacet procent, v říjnu se naopak o více než devatenáct procent zvýšila,“ doplňuje Jan Šefránek s tím, že v první polovině roku byla spotřeba meziročně o 7,9 % nižší, ve druhé pak o 10,5 % vyšší.
[1] Čistá spotřeba očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání. Také v případě výroby jsou uváděné hodnoty netto, bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě.
RSS
Přebírání zpráv
