Britská ekonomika narostla po Brexitu dvakrát více než česká. A z mezinárodního pohledu rostla rychleji než eurozóna

Srovnání vývoje velikosti ekonomik vždy naráží na to, jestli se zohlední vývoj jejich měn (směnného kurzu). Pokud jej ignorujeme, pak ze srovnatelných EU zemí od Brexitu narostl HDP Británie (3 %) o něco méně než Francie (4 %), ale více než Německa (0 %). Méně než celé eurozóny, ale dvakrát více než Česka. Žádná ekonomika ale není uzavřená. Moderní ekonomika prodává svoje výrobky do zahraničí, a z něho si zase jiné věci kupuje. Po zohlednění kurzu (což je přesně to, jak se ilustruje zaostávání EU za USA) ale naopak vzrostla britská ekonomika od Brexitu více než eurozóna. A v Česku Brexit snížil konkurenci na klíčovém trhu potravin a přispěl tak ke snížení jejich průměrné kvality v Česku.

Pátečních pět let od Brexitu nutí k bilancování. Vývoj britské ekonomiky od té doby není ani zdaleka tak katastrofický, jak jí bylo předvídáno. Přesto ale dnes mnozí tvrdí, že je na tom hůř, než by byla bez Brexitu. To bohužel nelze na datech rozhodnout ani tak, ani tak. Co by bylo kdyby nebylo… Co ale rozhodnout můžeme je, jaký byl skutečný vývoj HDP oproti ostatním zemím.

Rozdíl UK vs. CZ

Poslední údaje o výšce (reálného) HDP před Brexitem jsou za poslední čtvrtletí roku 2019. Nejnovější (spolehlivé) za třetí kvartál roku 2024 (navzdory dnešním prvním odhadům čtvrtého kvartálu pro CZ). Když si velikost obou ekonomik srovnáme na stejnou úroveň na startovní čáře, vidíme, že od Brexitu narostl (kumulativně) HDP o 1,5 %, zatímco britský téměř dvojnásobně, o 2,9 % HDP.

A to přitom britská ekonomika uzavřela svou ekonomiku za Covidu ještě více než česká. V podstatě nejvíce (a nejdéle) na kontinentu. I po druhé vlně otevírala zařízení v Česku a zbytku Evropy mnohem dříve než v Británii. O to je celkový lepší výsledek zásadnější.

Rozdíl UK vs. G7

Spojené království, zejména po odchodu z EU, samo sebe srovnává především se zeměmi G7. V tomto srovnání kumulativní růst není, pravda nijak oslnivý.

Toto však není jediné možné srovnání. Otázkou při porovnávání různých zemí vždy je, v jaké měně HDP srovnáváme. Například všechna ta slavná srovnání o tom, jak ekonomika EU či EZ (eurozóny) zaostává v růstu za USA převádějí HDP na nějakou stejnou měnu, buď dolar, nebo euro. To můžeme udělat také.

Rozdíl UK vs. EZ

Srovnání HDP v nějaké stejné měně dovoluje srovnat, jak se proměnil mezinárodní význam ekonomiky. Je to něco jako „kolik si toho ekonomika může dovolit mezinárodně”. A to je pro ekonomiku UK mnohem důležitější ukazatel než třeba pro ekonomiku EZ. UK je mezinárodně mnohem otevřenější ekonomikou než EZ, nejen v důležitosti vývozu a dovozu ale i v jiných parametrech. (Obchod v rámci eurozóny o mezinárodní otevřenosti nic neříká, stejně jako obchod mezi Anglií a Skotskem, kupříkladu.)

Pokud srovnáme (například podle dat Světové banky) vývoj HDP v UK a Eurozóně ve stejné měně, zjistíme, že navzdory hlubšímu poklesu za Covidu narostla do roku 2023 ekonomika UK více než ekonomika EZ. (Přepočítaná data za rok 2024 ještě nejsou k dispozici, ale vývoj se podle předběžných propočtů nijak nezmění.)

Shrnutí

Britská ekonomika samozřejmě čelí významným problémům (možno ilustrovat na vyžádání). Stejně jako EU nebo EZ. Ale tvrzení, že bude po odchodu z EU paralyzována, protože přijde o obchodní vztahy, se nepotvrdila. Ani nemohla. Cla mezi EU a UK neznamenají zastavení vzájemného obchodu. Jen jej prodražují o několik procent. Pokud na obchodu vývozce vydělá 20 procent, pak ani 10 % clo jej nezastaví.

Na českém trhu se tak nakonec Brexit projevil možná hlavně tím, že obchody M&S a Iceland přestaly dovážet britské potraviny (prvně jmenovaný zatím jen čerstvé). To znamená, že to pro ně (celkem pochopitelně, vzhledem k vysokým transportním nákladům) nebyl moc výhodný obchod ani před Brexitem.

Hlavně to ale znamená, že v Česku je nyní, kvůli tomu, že EU zavedla po Brexitu proti Británii cla, se teď snížila průměrná kvalita potravin v Česku (ty britské patřily k těm jednoznačně kvalitnější). A to zrovna pro Česko, které je v tomto na štíru ve srovnání s ostatními, je velkou nevýhodou. I Brexit tak ukazuje, že cla nakonec působí proti těm, kteří je zavádějí, ne nutně proti těm, na které jsou uvalena. Podle všeho tomuto začíná rozumět i prezident Trump, jehož cel se nyní Evropa obává.

Petr Bartoň, datový ekonom, Datarun

Dodatek pro pobavení:

V reakci na nižší růst v ČR než v UK už se vyrojily bizarní úsudky o vládní neschopnosti, „když nedokáže ani ten tristní britský pobrexitový růst“. Dělat takto zjednodušující srovnání je samozřejmě absolutní abdikací logického úsudku (ať už by přišlo od kohokoli o komkoli), a zneužití zdánlivých dat pro populistický boj. Nicméně protože lze i tuto nesmyslnou myšlenku lehce vyvrátit daty, uvádím spíše pro zajímavost (a ne pro jakýkoli argument) následující graf o tom, jak pobrexitová Británie a pobrexitové Česko rostly během které vlády. I když jsou to reálná data, nelze z nich vyvozovat reálný argument. Ani pro ani proti.

Okomentovat na Facebooku