Reflexní újma a její náhrada: při usmrcení nebo ublížení na zdraví, způsobená trestným činem nebo i neúmyslně
V tomto článku bychom se zaměřili na problematiku náhrady tzv. reflexní újmy při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví člověku, a to nejen v důsledku trestné činnosti, ale i v důsledku neúmyslného jednání (např. dopravní nehody). Problematika reflexní újmy v případě ublížení na zdraví se týká náhrady újmy tzv. sekundární oběti, tedy nikoliv přímo poškozeného, ale osob jemu blízkým. Pojďme si vysvětlit základní principy poskytování náhrady reflexní újmy.
Odčinění duševních útrap
Základní podmínky pro náhradu reflexní újmy při ublížení na zdraví najdeme v § 2956 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Reflexní újma je odvozena od újmy primární oběti (poškozeného) a nárok na ni vzniká tzv. sekundárním obětem v případě, kdy dojde k usmrcení nebo zvlášť závažnému ublížení na zdraví primární oběti. Škůdce je v takovém případě v prvé řadě povinen odčinit duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké primární oběti, a to formou peněžité náhrady v rozsahu plně vyvažující jejich utrpení. Kdo je osobou blízkou pak občanský zákoník definuje v § 22, podle něhož se jedná o osobu příbuznou v linii přímé, sourozence, manžela, registrovaného partnera a dále o osoby v poměru rodinném, které by újmu utrpěnou ze strany primární oběti důvodně pociťovali jako újmu vlastní.
Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy by došlo k dopravní nehodě dvou automobilů, v níž by zemřel nebo byl vážně zraněn jeden z řidičů, který je současně manželem a otcem tří dětí. Duševní útrapy vzniklé druhému manželovi a dětem (jako sekundárním obětem) by tak bylo možné považovat za typický příklad reflexní újmy. Tuto by řidič, který nehodu způsobil neúmyslným opomenutím dát přednost v jízdě, musel sekundárním obětem nahradit, a to pokud možno v penězích. Obdobně by povinnost nahradit reflexní újmu vznikla i v případě nehody dopravního prostředku (např. tramvaje či linkového autobusu). V takovém případě by pak škůdci mohla vzniknout nejen povinnost nahradit újmu samotným cestujícím, jakožto primárním obětem (pokud by nedošlo k jejich úmrtí), ale současně i reflexní újmu jejich příbuzným, jako sekundárním obětem.
Rozsah náhrady za odčinění duševních útrap
Přiznání náhrady by mělo splňovat požadavek „slušného“ odškodnění, založeného na vyváženosti mezi výší přiznané částky a rozsahem újmy, po zohlednění všech relevantních okolností daného případu. Jakkoliv o výši náhrady reflexní újmy bude vždy rozhodovat soud zcela individuálně, zformuloval Nejvyšší soud základní kritéria, která by měla být splněna k tomu, aby sekundární oběti vznikl nárok na náhradu reflexní újmy. Tato kritéria jsou rozdělena na okolnosti na straně škůdce a sekundární oběti.
Na straně sekundární oběti bude při rozhodování o nároku soud přihlížet zejména k (a) intenzitě vztahu sekundární oběti se zemřelým/zraněným, (b) věku zemřelého/zraněného a jeho rodiny, (c) otázce hmotné závislosti sekundární oběti na osobě zemřelého/zraněného, jakož i k (d) jiným možnostem satisfakce. Na straně škůdce bude naopak přihlížet k (a) postoji škůdce (např. zda vyjádřil lítost nad svým činem, omluvil se, poskytl určitou náhradu škody apod.), (b) dopadu události do duševní sféry škůdce, (c) jeho majetkovým poměrům nebo (d) míře zavinění.
Další způsoby náhrad reflexní újmy
Pokud v důsledku škodní události dojde k usmrcení primární oběti, vzniká škůdci dále také povinnost hradit (formou peněžitého důchodu) náklady na výživu pozůstalým, kterým zesnulý ke dni své smrti poskytoval nebo byl podle zákona povinen poskytovat výživu. V tomto případě půjde opět většinou o manžela, děti nebo rodiče zesnulého. Náhrada pak pozůstalým náleží ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu a tím, co by zesnulý podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na těchto nákladech poskytovat, pokud by k jeho úmrtí nedošlo.
Nad rámec uvedeného je škůdce v případě úmrtí primární oběti povinen uhradit také náklady pohřbu, a to osobě, která tyto náklady vynaložila. Pokud by k úmrtí nedošlo, vznikla by v takovém případě škůdci povinnost uhradit účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví a o osobu oběti, nebo s péčí o její domácnost, a to rovněž tomu, kdo uvedené náklady vynaložil.
Závěr
Reflexní újma otevírá možnosti širší ochrany práv jednotlivců, kteří jsou sice nepřímo, ale citelně ovlivněni škodlivým jednáním třetích osob. Tento právní nástroj jasně ukazuje, jak důležité je tyto širší dopady brát v úvahu a sanovat, jelikož v konečném důsledku ovlivňují široké okruhy osob a mohou mít zásadní celospolečenské důsledky. Reflexní újma tak představuje významný prvek v právní ochraně jednotlivců a její aplikace se i v budoucnu pravděpodobně bude rozšiřovat v reakci na nové výzvy a potřeby moderní společnosti.
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek
Matzner & Vítek
Advokátní kancelář Matzner & Vítek se sídlem v Praze byla založena v roce 2024 spojením advokátní kanceláře Matzner Legal JUDr. Jiřího Matznera, Ph.D., LL.M. a advokátního týmu JUDr. Jindřicha Vítka, Ph.D. Tým 40 odborníků se specializuje především na poskytování komplexních služeb v oblasti práva v IT, trestního práva, autorského práva, fúzí a akvizic, veřejných zakázek a práva ve stavebnictví a logistice. Dále se věnuje také právu realit, právnímu poradenství start-upům a dalším právním oblastem.
Mnohaleté zkušenosti a expertíza kanceláří obou zakladatelů Matzner & Vítek byly opakovaně oceňovány v prestižních oborových soutěžích. Advokátní kancelář Matzner Legal se roce 2022 i 2023 umístila mezi velmi doporučovanými či doporučovanými právními kancelářemi v prestižní soutěži Právnická firma roku, a to v kategoriích: Právo informačních technologií, Autorské právo, Logistika a dopravní stavby, Trestní právo, Zdravotní právo. V roce 2022, 2023, 2024 byla advokátní kancelář vyhodnocena rovněž v prestižním žebříčku Lawyers & Business a časopise EURO. V červnu 2024 byla oceněna zvláštní cenou Management Excellence Award na Galavečeru CZECH TOP 100 žebříčku nejvýznamnějších firem ČR za rok 2023. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D. se svým týmem advokátní kanceláře GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS se v roce 2022 a 2023 umístil v prestižní soutěži Právnická firma roku mezi velmi doporučovanými či doporučovanými kancelářemi v kategoriích: Veřejné zakázky, Logistika a dopravní stavby a Právo informačních technologií.
Více informaci na: www.matznervitek.legal
Poslední zprávy z rubriky Zákony a právo:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Náhrada mzdy za karanténu nebo nemoc v roce 2020 - Kolik peněz dostanete za prvních 14 dnů?
- Inflace - 2020, míra inflace a její vývoj v ČR , Meziroční inflace v %
- Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- § 209 paragraf 209 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.
- Příspěvek při pěstounské péči 2022 - kalkulačka
- Ošetřovné 2024 - kalkulačka: celkem 6.399 Kč za 9 dnů ošetřovného při příjmu 40.000 Kč. O 27 Kč více než vloni.
- Reálná mzda - mzda se započtením vlivu zdražení nebo zlevnění
- Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2019 a v roce 2020, změny při podání daňového přiznání za rok 2019 kvůli koronaviru
- Sleva na manželku 2023 - 24.840 Kč. Slevu na manžela nebo manželku můžete uplatnit, pokud manželka / manžel nemá příjmy vyšší než 68.000 Kč.
- Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení, § 2958 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
- Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení, § 2958 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
- Ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví, § 122 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.