Základní informace: Liberalizace cen, ochrana trhu, cenová stabilita a konkurence, perspektivy cenové regulace, cenová kontrola

 

Liberalizace cen

V roce 1990 se rozhodlo, jako o jednom z nejdůležitějších předpokladů pro nastolení tržní ekonomiky, o liberalizaci cen spočívající v opuštění modelu centrálně-byrokraticky určovaných cen jednotných na celém území republiky (pouze zhruba 10 % tehdejšího okruhu na maloobchodním trhu bylo v režimu tzv. cen sjednávaných dohodou) a v přechodu k cenám smluvním, výlučně dohadovaným mezi účastníky trhu. Tento proces neznamenal absolutní rezignaci státu v působení na oblast cen, ale zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vymezil velmi přísně možnosti, kdy stát může do cen formou cenové regulace zasahovat. Došlo k zásadnímu zvratu v poměru volných tržních cen a cen ovlivňovaných státem, kdy zpočátku se cenové zásahy dotýkaly zhruba 15 % HDP, tento ukazatel má trvale klesající tendenci.

Cenová regulace se postupně zužovala pouze na síťová odvětví, kde existuje tzv. přirozený monopol, a dále na segmenty zboží a služeb, kde existuje nevyvážený vztah mezi nabídkou a poptávkou na trhu a kde existuje reálné nebezpečí zneužití výhodnějšího hospodářského postavení zejména prodávajícího při současné potřebě ochránit slabšího účastníka trhu - konečného zákazníka.

Cenová regulace je uplatňována dále v omezeném okruhu případů, kdy jsou na nákup zboží vynakládány prostředky z veřejných rozpočtů a kdy existuje veřejný zájem na zajištění rovnovážného postavení na trhu (zdravotnictví, nájemné z pozemků veřejné infrastruktury apod.).

Samostatnou kapitolou, kde je nutno realizovat zásahy státu do oblasti cen, jsou případy, kdy toto vyžadují komunitární předpisy, zvláště pak tehdy, kdy do daného odvětví jsou směrovány dotační programy z prostředků EU. To byla např. oblast dodávek mléka a mléčných výrobků pro školáky, kde byla do 30. 6. 2021 uplatňována regulace formou úředně stanovených cen.

Jedním ze zákonných důvodů bylo uplatnění cenové regulace v těch případech, kdy je to potřebné pro účely výběru spotřební daně. Z tohoto důvodu byly do 31. 12. 2024 stanovovány pevné ceny cigaret Celním úřadem pro Středočeský kraj, který byl oprávněn k regulaci podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. Zákonem č. 462/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, došlo s účinností od 1. 1. 2025 ke zrušení cenové regulace podle zákona o cenách.

Při takto omezeném rozsahu cenové regulace platí, že ceny i v neregulovaných odvětvích jsou podrobeny trvalému monitoringu a signály o nepřiměřených výkyvech cen jsou předmětem analýz a následného posuzování odůvodněnosti uplatnění cenové regulace.

Nelze v žádném případě opomenout ani prvek tzv. nepřímé regulace cen zakotvený v § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, který znemožňuje zneužití výhodnějšího hospodářského postavení prodávajícího nebo kupujícího k tomu, aby vyžádal vyšší (nebo kupující nižší) cenu než cenu obvyklou. Tímto způsobem je postižitelné spekulativní jednání na trhu i v těch segmentech, které nepodléhají žádné formě cenové regulace.

V České republice jsou takto nastaveny podmínky pro uplatnění plnohodnotných tržních vztahů při zajištění podmínek pro podnikatele a při existující potřebné ochraně konečných zákazníků.

Informace o cenových předpisech

Informace o cenových předpisech naleznete v sekci: Právní rámce.

Ochrana trhu, cenová stabilita a konkurence

K udržování cenové hladiny a tím míry inflace v ekonomicky přijatelných mezích kromě monetární politiky ČNB, ochrany hospodářské soutěže prováděné ÚOHS a fiskální politiky vlády rovněž přispívá i Ministerstvo financí podporou soutěžního prostředí na jednotlivých trzích.

Ministerstvo financí posuzuje právní předpisy a návrhy jejich změn i návrhy opatření vlády, zejména z oblasti podnikání, hospodářské soutěže, státních podpor, ochrany spotřebitele a zadávání veřejných zakázek. Tyto právní předpisy posuzuje ve vzájemném kontextu z hlediska jejich důsledků pro tržní prostředí. Usiluje o to, aby podporovaly konkurenční prostředí v daném oboru, aby nepřispívaly k monopolním tendencím a aby nevytvářely podmínky pro uzavírání nepřípustných dohod o určení cen. Předkládá návrhy právních předpisů a dalších opatření s cílem liberalizace trhu.

Ministerstvo financí v rámci této činnosti dále hodnotí tržní situaci v jednotlivých oborech, posuzuje účinnost regulace cen, vyhodnocuje a zobecňuje zkušenosti v ochraně trhu v jiných zemích, a na základě toho přijímá opatření směřující k cenové deregulaci.

Cenová kontrola

Cenová kontrola je ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, činností, v rámci které se ověřuje, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, či cenových předpisů a zda jsou správně předkládány podklady pro potřeby cenových orgánů, resp. zda byla splněna opatření uložená k nápravě.

Předmětem cenové kontroly je dodržování veškerých ustanovení cenových předpisů s tím, že porušením cenových předpisů ze strany prodávajícího je:

• uplatňování, nabízení a prodej zboží v rozporu s úředně stanovenými cenami (prodej za vyšší cenu než maximální, jinou než pevnou cenu nebo nižší než minimální),
• nesplnění podmínek, na které bylo uplatnění maximální, minimální nebo pevné ceny omezeno,
• nerespektování pravidel věcného usměrňování cen,
• nesplnění evidenčních nebo informačních povinností nebo povinností v označování zboží cenami nebo předání nepravdivých údajů cenovému orgánu.

Ze strany kupujícího může dojít k porušení cenových předpisů tím, že:

• kupuje za cenu v rozporu s úředně stanovenými cenami
  nebo
• kupuje za cenu vyšší, než odpovídá regulaci cen, pokud na úhradu této ceny čerpá prostředky ze státního rozpočtu.

Porušením cenových předpisů ze strany prodávajícího nebo kupujícího je i zneužití jeho výhodnějšího hospodářského postavení při sjednávání ceny.

Cenové kontroly jsou prováděny především na základě ročních plánů cenových kontrol jednotlivých cenových orgánů, podle zadání Ministerstva financí, popř. vlády, a na základě podnětů a stížností občanů, právnických osob či podnikajících fyzických osob.

Perspektivy cenové regulace

Základní směry dalšího postupu:

• v závislosti na situaci na trhu adekvátně reagovat v souladu se zákonem o cenách, případně omezovat rozsah státních zásahů,
• zužovat seznam výrobků a služeb podléhajících regulaci formou úředně stanovených cen a u těchto přecházet na tržně konformnější formu regulace v podobě věcného usměrňování cen,
• regulaci cen uplatňovat tak, aby byla naplňována zásada umožnit plné promítnutí oprávněných nákladů a potřebného zisku do realizačních cen.