Auta pomohla zahraničnímu obchodu, průmysl potopila (Analýza makroindikátorů)

Zatímco českému zahraničnímu obchodu export automobilů (společně s vývojem cen na světových komoditních trzích) pomohl k solidnímu přebytku v listopadu, jejich výroba meziměsíčně výrazně propadla a vedla k poklesu průmyslové produkce, a to již třetí měsíc v řadě. Vyhlídky českého průmyslu tak stále i s ohledem na vývoj v zahraničí zůstávají nejisté a spíše pesimistické. Dobré zprávy přišly ze stavebnictví, kde produkce již po druhé v řadě meziměsíčně rostla. Zároveň se však stále jedná pouze o dílčí úspěch, když sektor zaostává šest procent za předpandemickou úrovní. Oživení by zde však mělo pokračovat.

Průmyslová produkce se v listopadu dále snižovala a zaznamenala tak již třetí meziměsíční pokles v řadě. Poklesla o 1,5 % a meziročně byla nižší o 2,7 %. To byl výrazně horší výsledek oproti tržnímu konsensu, který předpovídal pokles o 0,5 % y/y, a to včetně našeho odhadu ve výši -0,3 %. Meziměsíční snížení produkce zaznamenala většina odvětví. Slabý listopadový výkon potvrzuje pokračující trápení domácího průmyslu, míra kontrakce byla ovšem překvapivě silná. Celkově průmyslová výroba v loňském závěrečném čtvrtletí směřuje k citelnému snížení oproti tomu třetímu, kdy mezičtvrtletně stagnovala.

Na celkovém výsledku se podepsal výrazný pokles zpracovatelské výroby o 1,8 % m/m. Z velké části se na tom podílel samotný automobilový průmysl a podle komentáře ČSÚ i ostatní jemu přidružená odvětví. Výroba aut (včetně dílů) meziměsíčně klesla o 7,8 %. Nižší výrobu přitom předznamenávaly rovněž údaje ze Sdružení automobilového průmyslu. (AutoSAP). Na slabém listopadovém výsledku se dále významně podílel meziměsíční pokles výroby ostatních dopravních prostředků o více jak pětinu a snížení produkce plastu a plastových výrobků o 4,2 % oproti říjnu. Pokračoval také negativní trend ve strojírenství (-0,9 % m/m). Pokles ve zpracovatelských odvětvích byl v listopadu více plošný oproti předchozím dvěma měsícům, když nižší výrobu zaznamenalo téměř 68 % odvětví z pohledu zastoupení v indexu průmyslové výroby. Toto přitom nedokázaly kompenzovat citelné nárůsty ve vybraných odvětvích, která kompenzovala ostrý říjnový pokles. To byl rovněž jeden z důvodů, proč byl náš odhad oproti skutečnosti daleko optimističtější.

K zachránění listopadového výsledku nepomohlo ani navýšení produkce energetického sektoru o 2,7 % m/m, což ale zase částečně korigoval pokles těžby a dobývání o více jak 6 %.

Hodnota nových zakázek meziměsíčně klesla o 1,5 %, na čemž se výrazně podílel automobilový průmysl, kde se nominální objem zakázek meziměsíčně snížil o 4,2 % po růstu o 2,5 % v říjnu. Nadále však platí, že z pohledu úrovně vývoj produkce i zakázek v automobilovém převyšuje vývoj v ostatních zpracovatelských odvětvích.

Současný vývoj v domácím průmyslu nevybízí k přílišnému optimismu ohledně růstových vyhlídek české ekonomiky. Výhled je navíc spjatý se značnými nejistotami, což také odráží nízké úrovně předstihových indikátorů sentimentu v průmyslu. K tomu nepomáhá ani slabý výkon německého průmyslu, byť ten v listopadu svým výkonem pozitivně překvapil, či obavy plynoucí z hrozby zavedení nebo zvýšení cel na evropské produkty ze strany USA. Přestože výrobní statistiky vypadají velmi slabě, tak údaje ze zahraničního obchodu v říjnu i listopadu ukazují na relativně vysoké přebytky obchodní bilance, které jsou ze značné části taženy automobilovým průmyslem. Tento časový nesoulad může reflektovat export dříve nedokončené výroby a zároveň nižší dovoz součástek, které se mohly na skladech hromadit.

Auta pomohla zahraničnímu obchodu

Bilance zahraničního obchodu skončila v listopadu v přebytku 23,6 mld. CZK. Výsledek příznivě ovlivnil zejména meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, a to o 2,2 mld. CZK. Díky poklesu cen na světových komoditních trzích se o stejnou částku naopak zmenšil deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Kladné saldo bilance s elektrickými zařízeními meziročně vzrostlo o 2 mld. CZK. Celkový vývoz v listopadu meziročně vzrostl o 4,4 %, dovoz pak o 5,8 %.

V lednu až listopadu 2024 dosáhl přebytek obchodní bilance 219,1 mld. CZK, což představovalo meziroční přírůstek o 101,2 mld. CZK. Za loňský rok náš odhad počítal s přebytkem ve výši 222 mld. CZK. Výsledek tak vzhledem k již zveřejněným datům může být nakonec mírně vyšší.

V letošním roce očekáváme nižší kladné saldo (+170 mld. CZK). Importní strana bude ovlivněna vyšší investiční aktivitou, která je dovozně náročná, zároveň k vyšším dovozům povede i oživená domácí poptávka. Na straně exportů se bude naopak negativně podepisovat vyčerpávání efektu vývozů dříve rozpracované výroby či přetrvávající globálně nižší poptávka po průmyslovém zboží.

Stavebnictví roste, na dosažení předpandemické úrovně to ale zdaleka nestačí

Tuzemská stavební produkce v listopadu meziměsíčně vzrostla o 1,8 %. Navázala tak na silný říjnový nárůst o 3,7 % m/m. V meziročním srovnání byla vlivem dobrých výsledků z posledních měsíců a nízké statistické základny (listopad roku 2023 byl ovlivněn vysokým úhrnem srážek) stavební produkce v listopadu vyšší o 2,5 %. Stále se ovšem jedná o pouze dílčí oživení, když za předpandemickou úrovní z února 2020 zaostávala o výrazných 6 %.

Lépe se vede inženýrskému než pozemnímu stavitelství, obě odvětví však v listopadu rostly. Produkce inženýrského stavitelství byla meziměsíčně vyšší o 3,3 % a toho pozemního o 1 % (po říjnových +5,7 % m/m, respektive +2,7 % m/m). V meziročním srovnání produkce inženýrského stavebnictví vzrostla o 3,4 %, zatímco u pozemního stavitelství o 1,9 %. Výrazný je pak i rozdíl oproti předpandemickému únoru 2020. Vůči tomu inženýrské stavitelství v listopadu zaostávalo o 3 %, produkce pozemního stavitelství pak byla nižší o výrazných 7,7 %. Inženýrskému stavitelství pravděpodobně pomáhá především zvýšená investiční aktivita státu v oblasti infrastruktury. Na pozemní stavitelství naproti tomu nejspíše negativně dopadají nadále vysoké sazby hypotečních úvěrů, předchozí výrazný propad kupní síly domácností, vysoké ceny nemovitostní a možná i vyšší nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky. První tři zmíněné faktory přispívají k tomu, že vlastní bydlení je pro řadu českých domácností cenově nedostupné.

Počet vydaných stavebních povolení moc šancí na zlepšení dostupnosti vlastnického bydlení v ČR nedává. Ten se totiž v listopadu meziměsíčně snížil o 12,3 % a meziročně byl nižší o 12,5 %. Samotný listopadový počet 5 338 vydaných stavebních povolení byl nejen nejnižší údaj za poslední rok, ale i za posledních zhruba devět let. Nižší za tuto dobu byl jen v lednu 2016, kdy dosáhl 5 325. To je výrazně pod průměrem post-pandemického období, když v letech 2020-2024 stavební úřady za měsíc vydaly v průměru necelých 7 tisíc stavebních povolení. V první dekádě 21. století přitom tento počet často překračoval hranici 10 tisíc. K dlouhodobému negativnímu trendu z hlediska počtu povolovaných staveb se v loni v listopadu pravděpodobně přidaly problémy spojené s digitalizací stavebního řízení. Je možné, že ty budou do statistik promlouvat se zpožděním. Orientační hodnota staveb, na které bylo vydáno stavební povolení loni v listopadu, meziměsíčně klesla o 1,1 %, meziročně byla ovšem vyšší o 2,6 %. Tato statistika ale bývá tradičně volatilnější, když jí dokáží ovlivnit velké stavby, jako například ty infrastrukturní.

Dynamika počtu nově zahájených bytů je příznivá, ale samotná úroveň je stále nízká. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku bylo v ČR zahájeno 33 487 nových bytů. To je sice meziročně o 2,9 % více, rok 2023 byl ale rokem, kdy řada developerů výstavbu utlumila, když zájem o byty kvůli vysokým sazbám hypotečních úvěrů výrazně propadl. Například oproti prvním jedenácti měsícům předpandemického roku 2019 byl loni počet zahájených bytů nižší o necelých 5 %.

Příznivý trend vývoje stavební produkce by mohl v příštích měsících pokračovat. Produkce pozemního stavitelství by měla být podpořena dalším poklesem hypotečních sazeb a pokračujícím růstem reálných příjmů domácností. Ceny nemovitostí však opět silně rostou a nedostupnost vlastního bydlení pro velkou část domácností tak pravděpodobně nadále bude významnou brzdou růstu v tomto sektoru. Inženýrské stavitelství by pak mělo nadále těžit z vyšší investiční aktivity vlády, jak předznamená i struktura státního rozpočtu pro letošní rok.