Další povzbudivá data z amerického trhu práce (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Závěr týdne přinese klíčová data z amerického trhu práce za prosinec, která by měla potvrdit přetrvávající robustnost. Naopak evropské předstihové indikátory sentimentu i data z německého průmyslu nejspíše potvrdí pokračující slabost. Inflace v Německu i eurozóně jako celku v závěru loňského roku stoupla, ta jádrová by v případě eurozóny měla stagnovat na 2,7 % y/y. Z domova se dočkáme vzestupu podílu nezaměstnaných nad 4 %, a to hlavně kvůli sezónnosti. Data z reálné ekonomiky ukáží na stále slabou tuzemskou průmyslovou produkci v listopadu.

Výstup české průmyslové produkce zůstává slabý

Ekonomický kalendář tohoto týdne by měl opět nahrávat americké měně na úkor eura. Evropské předstihové indikátory (Sentix důvěra investorů, průzkum Evropské komise) potvrdí přetrvávající obavy investorů, firem i spotřebitelů ohledně aktuálního a očekávaného vývoje v Evropě, zejména ve světle současných politických problémů ve Francii či v Německu a na pozadí obav z nástupu D. Trumpa do prezidentského křesla a s tím souvisejícím nárůstem protekcionistických opatření. Dlouhodobé potíže německého průmyslu potvrdí listopadová čísla podnikových objednávek i samotné produkce. Naproti tomu závěr týdne zřejmě přinese další ze série povzbudivých dat z amerického trhu práce v podobě tvorby nových pracovních míst v nezemědělském sektoru (NFP report).

Z pohledu české koruny se v tomto týdnu důvody pro výraznější posilování budou hledat obtížně. Proti měnám rozvíjejících se trhů včetně české koruny stojí silný dolar, zároveň však ani domácí data v tomto týdnu nenadchnou. Z trhu práce přijde zvýšení podílu nezaměstnaných na 4,1 %. I když půjde primárně o vliv sezónních faktorů, mírné zhoršování je patrné i na sezónně očištěné časové řadě. Další slabé číslo pak přinese listopadová průmyslová výroba. Očekáváme sice meziměsíční vzestup o 0,4 % m/m po sezónním očištění, v podstatě ale výlučně kvůli vyšší produkci energetického průmyslu. U toho zpracovatelského se ale obáváme v podstatě meziměsíční stagnace. U listopadového zahraničního obchodu předpokládáme snížení přebytku oproti říjnu, což je tradiční listopadový sezonní efekt. Přes slabou průmyslovou produkci ale stále zůstávají přebytky zahraničního obchodu relativně vysoké, když se vyváží zejména dříve vyrobená a dokončená produkce.

Dolar kraluje i na počátku roku 2025

Dolar zůstává silný i na počátku roku 2025. Při pohledu na dolarový index (DXY) i kurz dolaru vůči euru je zřejmé, že dolar odstartoval posilující trend po loňských letních prázdninách, kdy se začaly objevovat ve větší míře sázky na vítězství D. Trumpa v prezidentských volbách, což se nakonec potvrdilo. Obavy z protekcionistické politiky zvýrazňují předstih růstu americké ekonomiky oproti té evropské, a to i s výhledem do letošního roku. Vyšší ale bude i americká inflace a z pohledu dolaru bude atraktivnější i úrokový diferenciál.

Tento velký obrázek doplnila i ve druhé polovině minulého týdne zveřejněná data. Začněme nejprve těmi evropskými. Finální výsledek indexu průmyslové aktivity PMI z Německa i eurozóny jako celku byl potvrzen na předchozích předběžných odhadech a znamená tedy poukázání na výrazně se snižující aktivitu v tomto sektoru. Co ale mírně potěšilo, byl listopadový měnový přehled z eurozóny, kde peněžní zásoba měřená peněžním agregátem M3 zrychlila z říjnových 3,4 % na 3,8 % v listopadu, zatímco trh čekal zrychlení pouze na 3,5 %. Podstatné je, že kreditní aktivita není překážkou hospodářskému růstu v eurozóně, ale naopak, když kreditní impuls je pozitivní. Očekávané zhoršení nenastalo u německé míry nezaměstnanosti, která v prosinci stagnovala na listopadových 6,1 %, pod konsensem skončil i nárůst počtu nezaměstnaných.

Pokud jde o americká data, ve prospěch dolaru vyzněla ve čtvrtek zveřejněná týdenní data počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Jejich nízká hodnota podtrhuje nadále přetrvávající robustnost tamního trhu práce. Potěšila i vzestupná revize prosincového PMI z amerického průmyslu i lepší výsledek ISM průmyslové aktivity.

Všechny tyto faktory vedly k tomu, že dolar ve čtvrtek, tedy první pracovní den tohoto roku, proti euru posílil až k 1,023 USD/EUR a dosáhl tak své nejsilnější hodnoty od listopadu 2022. Páteční seance znamenala pouze nepatrnou korekci díky výše zmíněným ve srovnání s očekáváním lepším číslům z německého trhu práce.

Z pohledu vývoje české koruny vůči euru byly první dva pracovní dny tohoto roku nezajímavé. Kurz v podstatě stagnoval v pásmu mezi 25,13 až 25,21 CZK/EUR. Kvůli silnému dolaru na globálním trhu ale byly zelené bankovky pro našince nejdražší za poslední více než dva roky, když se se kurz během čtvrteční seance dostal až téměř k 24,60 CZK/USD. Během páteční seance koruna své ztráty pouze nepatrně korigovala pod 24,45 CZK/USD.

Hned první lednové dny přinesly zajímavá tuzemská data. Ve světle potíží průmyslníků v Německu i dále v Evropě, jak ukázaly tamní PMI, tak asi není velkým překvapením pokles tuzemského PMI ze zpracovatelského průmyslu za prosinec. České výrobce tížily především slabé ekonomické výhledy, nižší objem nových zakázek a náročné podmínky v automobilovém sektoru. Klesal objem jak nových domácích zakázek, tak i těch zahraničních. Ty trpěly zejména v důsledku nižší poptávky ze strany německých odběratelů. Více k těmto statistikám zde https://bit.ly/40h2q2z. Na první pohled při zveřejnění sektorových účtů za Q3 24 potěšila vzestupná revize růstu tuzemského HDP o 0,1 pb na +0,5 % q/q, respektive 1,4 % y/y. Struktura ale úplně povzbudivá nebyla. Mezičtvrtletní růst ekonomiky byl ve třetím kvartále tažen zejména změnou stavu zásob. Její příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP činil výrazných +1,2 pb. Zásoby jsou přitom v rámci struktury HDP nejvíce volatilní, často revidovanou a pro předvídání dalšího vývoje ekonomiky tedy nejméně spolehlivou položkou. K mezičtvrtletnímu růstu HDP v menším rozsahu pomohla i spotřeba domácností (s příspěvkem +0,3 pb). Fixní investice a čisté vývozy naopak mezičtvrtletní růst ekonomiky brzdily. Podrobně jsme výsledky sektorových účtů za Q3 24 komentovali zde https://bit.ly/CZGDPQ324.

V pátek byl zveřejněn také záznam z prosincového jednání ČNB. Na něm došlo k ponechání repo sazby na 4 %, a tím i k pozastavení rok trvajícího procesu snižování úrokových sazeb. Podle zápisu se radní obávají hlavně zvýšené dynamiky cen služeb a nemovitostí, zatímco vývoj v zahraničí je podle nich naopak mírně protiinflačním rizikem. Celkově bankovní rada hodnotí rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle jako mírně proinflační, a preferuje proto udržovat úrokové sazby spíše na vyšší hladině. Podrobněji jsme „minutes“ rozebírali v komentáři zde https://t.co/UBDGb9Hcvs. Ve svém nedělním televizním vystoupení guvernér ČNB A. Michl k úrokovým sazbám uvedl, že „deset let před covidem jsme tu měli sazby kolem nuly, což byla chyba. Úrokové sazby budou muset být vyšší, než byly dříve.“ K výhledu pak uvedl: „Teď máme vyčkávací období, pauzu, děláme si analýzy a uvidíme, jak dál.“