Hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu odpovídajícímu úrovni 1,7 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2024

Hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu

Datum vydání: 03. 01. 2025

Kód: 050061-24

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2024 v deficitu odpovídajícímu úrovni 1,7 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,6 % HDP.

Schodek hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2024 dosáhl 34,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 12,9 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 27,4 mld. Kč, který se meziročně zlepšil o 30,9 mld. Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v deficitu ve výši 5,9 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 13,5 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v deficitu 1,1 mld. Kč.

„Ve třetím čtvrtletí roku 2024 vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 34,4 mld. Kč, což v relativním vyjádření představovalo 1,7 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně zvýšila na úroveň 43,6 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2022 – 3. čtvrtletí 2024

Období	3.Q 2022	4.Q 2022	1.Q 2023	2.Q 2023	3.Q 2023	4.Q 2023	1.Q 2024	2.Q 2024	3.Q 2024
mld. Kč	-55,6	-99,0	-112,5	-17,5	-47,3	-110,8	-61,9	1,1	-34,4
% HDP	-3,1	-5,3	-6,3	-0,9	-2,4	-5,6	-3,4	0,1	-1,7

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6,0 % a dosáhly 39,4 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z výroby a dovozu. Pokles byl zaznamenán u přijatých důchodů z vlastnictví. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 4,1 % a dosáhly 41,1 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 235,9 mld. Kč na 3 449,9 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,8 % na 43,6 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 2,9 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 2,1 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 128,6 mld. Kč, nominální změna dluhu činila + 1,5 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 0,6 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o 0,9 p. b.

Ve třetím čtvrtletí roku 2024 byla mezičtvrtletní změna dluhu (nárůst 128,6 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 34,4 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 94,2 mld. Kč více, než byl jejich výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+ 230,2 mld. Kč).

Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2022 – 3. čtvrtletí 2024

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 54,2 mld. Kč, který odpovídal 2,7% HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zhoršilo o 2,4 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2022 – 3. čtvrtletí 2024

Poznámky

Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného schodku (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Podrobné údaje v časových řadách o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.(Sektor vládních institucí). Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy. Časová řada sezónně očištěného salda vládních institucí (položka Čisté půjčky/ výpůjčky) Časová řada sezónně očištěných účtů za S.13 .

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@csu.gov.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@csu.gov.cz
Termín zveřejnění další RI: 2. 4. 2025