Koncem září 2024 ve Středočeském kraji žilo celkem 1 462 612 obyvatel - Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2024

2. ledna 2025

Počet obyvatel Středočeského kraje se během prvních devíti měsíců roku 2024 zvýšil o 6 672 osob, koncem září 2024 v něm žilo celkem 1 462 612 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. Druhý nejvyšší mezi kraji (po hl. m. Praze s přírůstkem o 7 393 osob) byl celkový přírůstek obyvatel, nárůst počtu obyvatel zaznamenal kromě Středočeského kraje a Prahy ještě Jihomoravský kraj. Celkový nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje byl meziročně o polovinu nižší (o 51,8 %) a nejnižší od roku 2005.

Za zvýšením počtu obyvatel během ledna až září 2024 stál pouze přírůstek stěhováním (8 265 osob), přirozenou měnou ubylo 1 593 obyvatel. Meziročně se o 11,2 % snížil počet živě narozených dětí, počet zemřelých osob pokles velmi nepatrně (-0,5 %). Následkem toho se prohloubil přirozený úbytek. Během ledna až září 2024 zemřelo o 1 593 osob více, než kolik se živě narodilo dětí, přičemž o rok dříve dosáhl za prvních devět měsíců přirozený úbytek hodnoty 581. Snížil se počet sňatků (o 10,2 %), počet rozvodů zůstal stejný (o 0,1 % vyšší). Významně, o 42,7 %, poklesl meziročně přírůstek stěhováním. Na tomto snížení se podílelo pouze saldo stěhování ze zahraničí (během ledna až září loňského roku přibylo stěhováním ze zahraničí 9 050 obyvatel, zatímco během devíti měsíců roku 2024 to bylo 2 088 osob), stěhováním z ostatních krajů Česka získal Středočeský kraj meziročně obyvatel více (během loňského ledna až září to bylo 5 369 osob, přičemž během prvních devíti měsíců 2024 získal Středočeský kraj vnitřním stěhováním 6 177 obyvatel). Celkově se do Středočeského kraje přistěhovalo meziročně o 1,9 % osob méně, zatímco vystěhovalých bylo více o 23,8 %.

Největší nárůst počtu obyvatel v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly správní obvody ORP Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Nymburk a Říčany, ve čtyřech správních obvodech ORP se počet obyvatel snížil, nejvíce v ORP Čáslav, Mělník, Sedlčany a Příbram.

K 30. září 2024 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné demografické bilance 1 462 612 obyvatel. Během prvních devíti měsíců roku 2024 se počet obyvatel kraje zvýšil o 6 672 osob (mužů přibylo 4 252, žen 2 420), což byl o 51,8 % menší celkový přírůstek než ve stejném období předchozího roku.

K nárůstu počtu obyvatel během prvních devíti měsíců roku 2024 došlo ve třech krajích republiky. Největší nárůst jak v absolutním vyjádření (7 393 obyvatel), tak i v přepočtu na tisíc obyvatel (7,1 ‰) zaznamenala Praha, za níž následovaly kraje Středočeský (6 672 osob) a Jihomoravský (754 obyvatel). Ostatních jedenáct krajů zaznamenalo pokles; nejmenší byl v krajích Plzeňském (-265 osob), Vysočina (-296 obyvatel), Pardubickém (-560 osob) a Královéhradeckém (-1 099 obyvatel). Kraje, v nichž se počet obyvatel v 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 snížil nejvíce, byly Moravskoslezský (-5 730), Ústecký (-2 962) a Karlovarský (-1 859). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce obyvatel v Praze (7,1 ‰) a ve Středočeském kraji (6,1 ‰); největší relativní pokles zaznamenaly kraje Karlovarský (-8,5 ‰), Moravskoslezský (-6,5 ‰) a Ústecký (-4,9 ‰).

Tab. 1 Obyvatelstvo Středočeského kraje v 1. až 3. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Graf 1: Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2002 až 2024

Celkový populační přírůstek Středočeského kraje zajistilo v 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 pouze stěhování, v důsledku něhož přibylo v kraji 8 265 obyvatel, což však bylo meziročně o 6 154 méně, tj. o 42,7 %. Na tomto snížení se však podílelo pouze saldo stěhování ze zahraničí (během ledna až září 2023 přibylo stěhováním ze zahraničí 9 050 osob, zatímco během prvních devět měsíců roku 2024 to bylo 2 088 osob, tj. o 76,9 % méně), stěhováním z ostatních krajů republiky získal Středočeský kraj obyvatel více (během ledna až září 2023 to bylo 5 369 osob, přičemž v 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 získal Středočeský kraj vnitřním stěhováním celkem 6 177 osob). Během ledna až září 2024 se do Středočeského kraje přistěhovalo celkem 36 568 osob, což bylo o 1,9 % méně než ve stejném období loňského roku. U vystěhovalých (28 303 osob) došlo naopak k nárůstu, meziročně jich bylo o 23,8 % více.

Přirozenou měnou se během ledna až září 2024 počet obyvatel Středočeského kraje snížil o 1 593 osob, ve stejném období roku 2023 dosáhl přirozený úbytek výše 581 osob, přičemž v prvních devíti měsících roku 2022 byl počet zemřelých osob oproti živě narozeným dětem ve Středočeském kraji vyšší o 146. Na tomto více než 2,7násobně vyšším přirozeném úbytku za leden až září roku 2024 v porovnání s prvními devíti měsíci roku 2023 měl hlavní podíl meziroční pokles počtu živě narozených dětí o 11,2 %, od ledna do září 2024 přišlo na svět celkem 8 437 dětí (ve stejném období předchozího roku to bylo 9 503 dětí). Během prvních devíti měsíců roku 2024 zemřelo celkem 10 030 osob, což bylo meziročně o 0,5 % méně (tj. o 54 zemřelých osob).

Při relativním vyjádření složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Středočeský kraj zařadil v 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 na přední pozice mezi kraji republiky. Na tisíc obyvatel vykázal nejvyšší přírůstek obyvatel stěhováním, druhý nejvyšší byl celkový nárůst počtu obyvatel a počet přistěhovalých osob, a to po hl. m. Praze. Kromě toho zaznamenal Středočeský kraj i nejnižší přirozený úbytek (pouze v Praze se z krajů narodilo více dětí, než kolik zemřelo osob) a druhý nejnižší počet zemřelých osob (po Praze). Počet sňatků v přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji čtvrtý nejnižší, v případě rozvodů a živě narozených byla naopak středočeská hodnota průměrná (sedmá, resp. osmá nejvyšší).

Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2002 až 2024

Graf 3: Sňatky, rozvody, živě narození, zemřelí a přirozený přírůstek (úbytek) ve Středočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2002 až 2024

Počet sňatků (4 899) se ve Středočeském kraji snížil během prvních devíti měsíců roku 2024 oproti stejnému období roku 2023 o 10,2 %. Počet rozvodů ve Středočeském kraji dosáhl během ledna až září roku 2024 celkem 2 068, meziročně o tři rozvody více (tj. 0,1 % více).

Podíl dětí narozených mimo manželství meziročně zvýšil o 1,1 procentního bodu na 46,5 %, stále tak zůstal pod celorepublikovým průměrem (46,8 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí, nadpoloviční podíl, se narodil mimo manželství v krajích Ústeckém (62,7 %), Karlovarském (61,0 %) a Libereckém (51,8 %), nejméně naopak v Praze (37,9 %), v Jihomoravském (40,8 %) a Zlínském kraji (41,3 %). Z hlediska pořadí narození tvořily ve Středočeském kraji prvorozené děti 44,5 % všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 41,5 % a třetích a vyšších pořadí 14,0 %.

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl k 30. září 2024 okres Praha-východ se 203 802 obyvateli, kde zároveň došlo během prvních devíti měsíců roku 2024 k největšímu celkovému nárůstu počtu obyvatel o 1 735 osob, a to nejen mezi středočeskými okresy, ale i v celé republice. Z pohledu lidnatosti následovaly ve Středočeském kraji okresy Kladno (170 995 obyvatel), Praha-západ (161 483 osob), Mladá Boleslav (137 156 obyvatel), Příbram (118 239 osob), Mělník (114 568 obyvatel), Kolín (108 163 osob), Nymburk (107 136 obyvatel), Benešov (103 766 osob) a Beroun (102 320 obyvatel). Nejméně lidnatým okresem byl okres Rakovník (56 434 obyvatel k 30. září 2024). Kromě Rakovníka stotisícovou hranici počtu obyvatel nepřekročil ještě okres Kutná Hora (78 550 osob).

Ze 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenaly během 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 pokles počtu obyvatel čtyři správní obvody ORP. V přepočtu na tisíc obyvatel ubylo nejvíce obyvatel ve správních obvodech ORP Čáslav (-3,2 ‰), Mělník (-2,8 ‰), Sedlčany (-1,7 ‰) a Příbram (-0,1 ‰). Na opačné straně se nacházely s největšími nárůsty počtu obyvatel správní obvody ORP Neratovice (15,2 ‰), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (12,3 ‰), Nymburk a Říčany (shodně 10,0 ‰).

Graf 4: Celkový, přirozený a migrační přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2024

Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v lednu až září 2024 (absolutní údaje)

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se v prvních devíti měsících roku 2024 podílely okresy Praha-východ a Praha-západ (nárůst o 1 735, resp. o 857 osob). Jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatelstva Středočeského kraje činil v prvních devíti měsících roku 2024 celkem 38,8 % (za stejné období roku 2023 to bylo 38,2 %). Okresy Praha-východ a Praha-západ zaznamenaly během 1. až 3. čtvrtletí 2024 společně s hl. m. Prahou jako jediné v republice přirozený přírůstek (v okrese Praha-východ se narodilo o 138 dětí více, než kolik zemřelo osob, v okrese Praha-západ to bylo o 20 více, v hl. m. Praze o 378). Kromě toho okresy Praha-západ a Praha-východ během prvních devíti měsíců roku 2024 zaznamenaly následkem relativně příznivé věkové struktury obyvatelstva v přepočtu na tisíc obyvatel nejnižší hodnoty počtu zemřelých osob mezi všemi okresy ČR (v okrese Praha-východ to bylo 6,8 ‰, v okrese Praha-západ pak 7,6 ‰).

Až na okresy Praha-východ a Praha-západ zaznamenaly všechny okresy Středočeského kraje v prvních devíti měsících roku 2024 převahu počtu zemřelých osob nad živě narozenými dětmi. To znamená, že přirozenou měnou obyvatel ubylo, naopak stěhováním všechny okresy Středočeského kraje nové obyvatele získaly. Nárůst počtu obyvatel o více než tisíc osob zaznamenal okres Praha-východ (o 1 735 obyvatel), o více než 500 osob to bylo v okresech Praha-západ (o 857 obyvatel), Kladno (o 723 osob), Mladá Boleslav (o 676 obyvatel), Nymburk (o 585 osob) a Beroun (o 572 obyvatel). O více než 400 osob to bylo v okresech Mělník (o 453 obyvatel), Kolín (o 432 osob) a Benešov (o 407 obyvatel), zatímco nejméně se zvýšil počet obyvatel v okresech Rakovník (o 24), Příbram (o 89) a Kutná Hora (o 119).

Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v lednu až září 2024

Nejvíce živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel přišlo během ledna až září 2024 na svět v okresech Nymburk (8,9 ‰), Benešov, Kolín a Praha-západ (shodně 7,8 ‰), nejméně v okresech Beroun (7,2 ‰), Mladá Boleslav (7,5 ‰), Rakovník, Mělník a Kladno (shodně 7,6 ‰). Hodnoty úmrtnosti se pohybovaly mezi 6,8 ‰ v okrese Praha-východ a 11,0 ‰ v okrese Rakovník. Nejvyšší přírůstek stěhováním (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 zaznamenán v okresech Praha-východ (10,5 ‰) a Beroun (9,5 ‰), nejnižší v okresech Příbram (3,5 ‰) a Rakovník (4,1 ‰). Nadpoloviční zastoupení dětí narozených mimo manželství zaznamenaly okresy Mělník (53,2 %), Rakovník (53,0 %) a Příbram (51,8 %), nejméně dětí neprovdaným ženám přišlo na svět v okresech Praha-západ (38,6 %), což byla mezi všemi okresy ČR pátá nejnižší hodnota, Praha-východ (39,2 %) a Benešov (45,2 %).

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.

 

Další informace obsahuje:

Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. až 3. čtvrtletí 2024

Rychlá informace
Přirozený úbytek populace byl rekordní

 

Kontakt:

Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Tel.: +420 274 052 632, +420 735 711 795
E-mail: pavel.hajek@csu.gov.cz