Obyvatelstvo v Olomouckém kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2024

K 30. září 2024 žilo v Olomouckém kraji 631,7 tis. obyvatel. Od počátku roku se jejich počet snížil o 1 176 osob. Populační úbytek zapříčinila záporná přirozená měna, která převážila mírný přírůstek obyvatel stěhováním. Meziročně se opět snížil počet živě narozených dětí, mírný pokles charakterizoval i statistiku zemřelých. Meziročně nižší, přesto stále výrazně nadprůměrný zůstal počet přistěhovalých. Rekordně vysoký byl počet vystěhovalých.

Podle předběžných údajů ČSÚ žilo k 30. 9. 2024 v Olomouckém kraji 631 688 obyvatel. V porovnání se stavem k 1. 1. 2024 byl jejich počet nižší o 1 176 osob, tj. o 2,5 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Olomoucký kraj se tím zařadil k většině krajů České republiky, ve kterých během 1. až 3. čtvrtletí 2024 počet obyvatel poklesl. Opačný trend zaznamenala pouze Praha a kraje Středočeský a Jihomoravský. V rámci Olomouckého kraje se počet obyvatel zvýšil v okresech Olomouc (o 441 osob na 239,3 tis.) a Prostějov (o 78 osob na 109,0 tis.). K poklesu počtu obyvatel došlo v okresech Přerov (o 914 osob na 127,4 tis.), Jeseník (o 397 osob na 36,6 tis.) a Šumperk (o 384 osob na 119,5 tis.). Všechny okresy Olomouckého kraje charakterizoval ve sledovaném období úbytek populace přirozenou měnou, přičemž kladné migrační saldo bylo pouze v okresech Olomouc a Prostějov.

Tabulka: Počet obyvatel k 30. 9. 2024 a pohyb obyvatel v 1. až 3. čtvrtletí 2024 podle krajů ČR

K poslednímu zářijovému dni roku 2024 žilo v kraji 308 996 mužů (tj. 48,9 %) a 322 692 žen (tj. 51,1 %). Nejvyšší zastoupení žen charakterizovalo populaci okresu Olomouc (51,4 %). Jejich nejnižší podíl byl naopak v okrese Jeseník (50,3 %).

Graf: Přírůstky a úbytky obyvatelstva v okresech Olomouckého kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2024

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých byl v 1. až 3. čtvrtletí 2024 v Olomouckém kraji záporný a činil -1 273 osob. V relativním přepočtu dosáhl hodnoty -2,7 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. V meziročním pohledu se snížil jak počet živě narozených dětí, tak počet zemřelých. Dlouhodobý trend záporné přirozené měny tak zůstal zachován. Početní převaha zemřelých nad živě narozenými charakterizovala všechny okresy v kraji, tj. okresy Přerov (-351 osob), Olomouc (-295 osob), Šumperk (-272 osob), Prostějov (-236 osob) i Jeseník (-119 osob). V relativním vyjádření náležely mezní hodnoty přirozeného úbytku okresům Jeseník (-4,3 osob na 1 000 obyvatel) a Olomouc (-1,6 osob na 1 000 obyvatel).

Tabulka: Počet obyvatel k 30. 9. 2024 a pohyb obyvatel v 1. až 3. čtvrtletí 2024 podle okresů Olomouckého kraje

Stav krajské populace se v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2024 snížil navzdory kladnému migračnímu saldu. Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých byl sice kladný, ale činil pouze 97 osob. V relativním pohledu dosáhl hodnoty 0,2 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Zatímco počet přistěhovalých se meziročně snížil, počet vystěhovalých se naopak zvýšil. Kladné migrační saldo vykázal Olomoucký kraj během prvních třech čtvrtletí již 4. rokem v řadě. Zatímco s ostatními kraji České republiky měl v 1. až 3. čtvrtletí 2024 migrační saldo záporné, s cizinou bylo migrační saldo Olomouckého kraje kladné. Početní převaha přistěhovalých nad vystěhovalými charakterizovala okresy Olomouc (o 736 osob) a Prostějov (o 314 osob). Opačná převaha byla sledována v okresech Přerov (o 563 osob), Jeseník (o 278 osob) a Šumperk (o 112 osob). V relativním měřítku příslušela nejvyšší hodnota přírůstku stěhováním okresu Olomouc (4,1 osob na 1 000 obyvatel) a nejvyšší hodnota úbytku stěhováním okresu Jeseník (-10,1 osob na 1 000 obyvatel).

Během prvních devíti měsíců letošního roku se v kraji živě narodilo 3 777 dětí. Absolutně nejvíce z nich přišlo na svět v nejlidnatějším okrese Olomouc (39,0 %). V relativním vyjádření bylo nejvíce živě narozených v okrese Olomouc (8,2 dětí na 1 000 obyvatel), naopak nejméně v okrese Jeseník (7,3 dětí na 1 000 obyvatel). V celém kraji připadalo na 1 000 obyvatel 8,0 živě narozených dětí, což mírně převýšilo republikový průměr (7,9 ‰).

Graf: Podíly živě narozených mimo manželství a v manželství v krajích ČR v 1. až 3. čtvrtletí 2024

Z 3 777 živě narozených bylo 1 908 chlapců a 1 869 dívek. Nejvíce dětí bylo prvorozených (44,0 %) a druhorozených (40,5 %). Ve třetím a dalším pořadí se narodilo 586 dětí (tj. 15,5 %). Nejvyšší podíl prvorozenců byl zaznamenán v okrese Olomouc (45,8 %) a nejvyšší podíl druhorozenců v okrese Jeseník (41,1 %). Do manželství se narodilo 1 953 dětí (tj. 51,7 %) a mimo manželské svazky 1 824 dětí (tj. 48,3 %). Nadpoloviční převaha dětí narozených provdaným maminkám charakterizovala v kraji okresy Olomouc (54,0 %), Šumperk (53,4 %) a Prostějov (50,9 %).

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2024 zemřelo v Olomouckém kraji 5 050 obyvatel. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel 10,7 osob. Tato hodnota byla 5. nejvyšší v mezikrajském srovnání a nad republikovým průměrem (10,1 ‰). Nejvyšší úmrtnost byla na území kraje sledována v okrese Jeseník (11,7 ‰). Následovaly okresy Přerov (11,4 ‰), Šumperk (11,1 ‰) a Prostějov (10,8 ‰). Nejnižší úmrtnost byla zjištěna v okrese Olomouc (9,9 ‰), který je charakterizován průměrně nejmladší populací v kraji. V celkovém úhrnu zemřelo 2 613 mužů (tj. 51,7 %) a 2 437 žen (tj. 48,3 %). Téměř polovina zemřelých byla ve věku 80 a více let (46,6 %). Hodnota kojenecké úmrtnosti (2,9 ‰) byla 3. nejvyšší mezi všemi kraji. V kraji zemřelo 11 dětí do 1 roku, z toho 7 dětí zemřelo do 28 dnů po svém narození.

Tabulka: Živě narození a zemřelí v 1. až 3. čtvrtletí 2024 podle okresů Olomouckého kraje

Od ledna do září letošního roku bylo v Olomouckém kraji uzavřeno 2 094 sňatků. V relativním přepočtu se uskutečnilo 4,4 svateb na 1 000 obyvatel, což nedosahovalo republikového průměru (4,7 ‰). V rámci kraje byla nejvyšší sňatečnost v okresech Šumperk (4,8 ‰) a nejnižší v okrese Přerov (4,2 ‰). V Olomouckém kraji bylo uzavřeno 1 406 sňatků (tj. 67,1 % z celku), během kterých vstoupili oba snoubenci do svazku manželského poprvé.

Tabulka: Sňatky a rozvody v 1. až 3. čtvrtletí 2024 podle okresů Olomouckého kraje

Podle předběžných údajů vydaly věcně příslušné soudy v kraji v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2024 rozhodnutí o 869 rozvodech. V přepočtu se jednalo o 1,8 rozvodů na 1 000 obyvatel, což bylo mírně pod republikovým průměrem (1,9 ‰). Nejvyšší rozvodovost charakterizovala okresy Jeseník a Olomouc (shodně 2,0 ‰), naopak nejnižší rozvodovost náležela okresu Prostějov (1,5 ‰). Většina rozvodů byla první v pořadí, a to jak pro muže (83,1 %), tak pro ženy (81,9 %). V 510 případech byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi (tj. 58,7 % z celkového počtu).

Do Olomouckého kraje se v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2024 přistěhovalo a úředně přihlásilo 7 295 obyvatel (tj. 15,4 osob na 1 000 obyvatel). Mezi přistěhovalými bylo více žen (52,8 %). Absolutně nejvíce obyvatel se z ostatních okresů a z ciziny přistěhovalo do okresu Olomouc (4 329 osob). Nejméně obyvatel se přistěhovalo do okresu Jeseník (327 osob). V relativním pohledu byl nejvyšší počet přistěhovalých v okrese Olomouc (24,2 osob na 1 000 obyvatel), naopak relativně nejméně osob se přistěhovalo do okresu Jeseník (11,9 osob na 1 000 obyvatel).

Z Olomouckého kraje se během 1. až 3. čtvrtletí 2024 vystěhovalo a úředně odhlásilo 7 198 obyvatel (tj. 15,2 osob na 1 000 obyvatel). Mezi vystěhovalými převažovaly ženy (56,6 %). Nejvíce obyvatel se do ostatních okresů a zahraničí vystěhovalo z okresu Olomouc (3 593 osob). Naopak nejméně obyvatel se vystěhovalo z okresu Jeseník (605 osob). Relativně nejvíce vystěhovalých vykázal okres Přerov (25,1 osob na 1 000 obyvatel) a relativně nejméně osob se vystěhovalo z okresu Prostějov (17,5 osob na 1 000 obyvatel).

Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@csu.gov.cz

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území České republiky, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.