Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1.- 3. čtvrtletí 2024

2. 1. 2025

V 1.- 3. čtvrtletí roku 2024 stoupnul počet obyvatel v Praze oproti konci roku 2023 podle předběžných výsledků o 7 393 osob na celkových 1 392 125 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním a to 7 015 osob, přirozenou měnou přibylo 378 osob. V porovnání s definitivními údaji za 1.- 3. čtvrtletí roku 2023 došlo k meziročnímu snížení celkového přírůstku a přírůstku stěhováním. Došlo také ke snížení přirozeného přírůstku. Meziročně poklesl počet živě narozených, zemřelých a přistěhovalých, a zvýšil se počet vystěhovalých.

K 30. září 2024 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 392 125 obyvatel, z toho 676 069 mužů a 716 056 žen. Ženy tak tvořily 51,4 % celkového počtu obyvatel. V absolutních číslech zaznamenala Hl. m. Praha v 1.- 3. čtvrtletí 2024 největší přírůstek počtu obyvatel (oproti konci roku 2023) ze všech krajů. Zároveň byla společně se Středočeským a Jihomoravským krajem jediným krajem, kde k přírůstku obyvatel došlo. Ostatní kraje ČR zaznamenaly v uplynulém třičtvrtěletí úbytek obyvatel, z toho nejvíce kraj Moravskoslezský (- 5 730 obyvatel). V relativním vyjádření v přepočtu na 1 000 obyvatel byl největší úbytek obyvatel v kraji Karlovarském (-6,3 ‰ ) a teprve poté v kraji Moravskoslezském (-4,8 ‰).

Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1.- 3. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Během 1.-3. čtvrtletí 2024 2024 zemřelo celkem 8 684 osob a na svět přišlo 9 062 dětí. Počet zemřelých meziročně poklesl o 2,7 %, počet živě narozených poklesl o 5,4 %. Počet narozených byl vyšší než počet zemřelých a tak přirozenou měnou v 1.- 3. čtvrtletí 2024 stoupnul počet obyvatel Prahy o 378 osob. Oproti stejnému období loňského roku byl však přirozený přírůstek o 42,2 % nižší. Praha byla v 1.- 3. čtvrtletí tohoto roku jediným krajem v ČR, kde byl zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel. Nejvyšší přirozený úbytek ze všech ostatních krajů byl zaznamenán v kraji Moravskoslezském, a to 3 526 osob. V relativním vyjádření v přepočtu na 1 000 obyvatel byl největší přirozený úbytek obyvatel v kraji Karlovarském (-5,2 ‰ ) a poté v kraji Moravskoslezském (-4,0 ‰).

Graf 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1.- 3. čtvrtletí 2008 až 2024

Na celkovém populačním přírůstku Prahy v 1.-3. čtvrtletí 2024 se ovšem podílela především migrace, díky níž přibylo v Praze 7 015 obyvatel. Přírůstek pak zajistila pouze migrace se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 7 960 osob více, než se z Prahy do zahraničí odstěhovalo. Stěhováním s ostatními regiony Česka pak Praha ztratila 945 osob. V 1.- 3. čtvrtletí 2024 se do Prahy přistěhovalo celkem 50 493 osob, což bylo o 6,6 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 43 478, což představovalo meziroční nárůst o 30,5 %. V elkou část vystěhovalých tvořily osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany v souvislosti s válkou na Ukrajině, a nepožádaly si o její prodloužení .

Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1.- 3. čtvrtletí 2008 až 2024

Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v v 1.-3. čtvrtletí 2008 až 2024

V Praze bylo v 1.- 3. čtvrtletí 2024 uzavřeno 5 146 sňatků, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o pokles o 6,1 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,0 a byl nejvyšší mezi kraji ČR. V Praze tak proběhlo nejvíce sňatků ze všech krajů v ČR a to jak v absolutních, tak v relativních hodnotách. Ve stejném období také proběhlo 1 671 rozvodů, o 24 rozvodů méně než za stejné období loňského roku. V relativním vyjádření šlo o 1,6 rozvodů na 1 000 obyvatel a v relativních hodnotách to bylo nejméně ze všech krajů ČR.

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně snížil na 37,9 % (za 1.- 3. čtvrtletí roku 2023 to bylo 38,4 %) a stále zůstal pod průměrem Česka (46,8 %). Také v porovnání s ostatními kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Druhý nejmenší podíl mimomanželských dětí byl v Jihomoravském kraji (40,8 %), největší pak v Ústeckém kraji (62,7 %) a Karlovarském kraji (61,0 %). Z celkového počtu 9 062 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 52,7 %, druhorozených bylo 37,2 % a děti třetího a vyššího pořadí se na počtu všech živě narozených dětech podílely z 10,2 %.

Graf 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1.- 3. čtvrtletí 2008 až 2024

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. září 2024 byla Praha 4 se 135 482 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (118 951 osob), Praha 8 (111 916 obyvatel), Praha 6 (108 202 osob) a Praha 5 (96 504 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. září 2024 byla Praha-Nedvězí se 382 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (463 osob), Praha-Přední Kopanina (679 obyvatel), Praha-Benice (764 osob) a Praha-Lochkov (840 obyvatel).

V 1.- 3. čtvrtletí 2024 došlo od počátku roku u 43 městských částí k přírůstku obyvatel, u 12 městských částí k úbytku obyvatel a u dvou částí zůstal počet obyvatel na stejném počtu. Největší přírůstek v absolutních hodnotách byl zaznamenán na Praze 5 (1 504 osob), Praze 9 (1 300 osob) a Praze 8 (961 osob). Největší úbytek pak v městských částech Praha 11 (- 1 429 osob), Praha 20 (- 658 osob) a Praha-Kunratice (- 218 osob).

V relativním vyjádření, tedy v přepočtu na 1 000 obyvatel městské části, byl největší celkový přírůstek obyvatel zaznamenán v MČ Praha-Lysolaje (72,3 ‰ ), Praha-Dolní Měcholupy (51,0 ‰ ) a Praha-Štěrboholy (48,1 ‰ ). A největší relativní úbytek počtu obyvatel pak v MČ Praha 20 (-37,6 ‰ ), Praha-Dolní Počernice (21,7 ‰ ) a Praha-Kunratice (-21,3 ‰ ).

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.