Druhá část podzimního balíčku k evropskému semestru

Komise dnes představila druhou část podzimního balíčku k evropskému semestru. Jeho první částí, která byla představena 26. listopadu, byl zahájeno provádění cyklu poprvé podle nového rámce pro správu ekonomických záležitostí. Tato druhá část, která na ni navazuje, zahrnuje: návrh Komise na doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny pro rok 2025, zprávu mechanismu varování pro rok 2025 a návrh společné zprávy o zaměstnanosti pro rok 2025, který rovněž předložila Komise.

Evropský semestr bude i nadále identifikovat socioekonomické výzvy a poskytovat doporučení pro politická opatření potřebná k jejich řešení. Za tímto účelem budou zdokonaleny podkladové analýzy pro evropský semestr 2025 a bude posílen dialog s členskými státy a dalšími zainteresovanými stranami o konkrétních politických opatřeních. Jarní balíček k evropskému semestru vypracovaný na tomto základě poskytne jednotlivým zemím doporučení, jak řešit hlavní problémy zjištěné ve zprávě o dané zemi.

Návrh doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny pro rok 2025

Doporučení pro eurozónu obsahuje doporučení určená členským státům eurozóny v otázkách, které mají význam pro fungování eurozóny jako celku.

Letošní doporučení pro eurozónu vybízí členské státy, aby jednaly individuálně, např. prováděním svých plánů pro oživení a odolnost, i společně v rámci Euroskupiny s cílem zlepšit konkurenceschopnost a zvýšit produktivitu.

Doporučení vybízí zejména:

k posílení inovací, též v oblasti kritických technologií,
ke zlepšení podnikatelského prostředí posílením přístupu k financování, snížením administrativní zátěže a zjednodušením regulace,
k podpoře veřejných a soukromých investic v oblastech společných priorit, jako je ekologická a digitální transformace a budování obranných schopností,
k podpoře prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovní síly při současném dalším zvyšování účasti na trhu práce a
k zajištění souladu s novým rozpočtovým rámcem, posílení udržitelnosti dluhu a monitorování rizik pro makrofinanční stabilitu.

Zpráva mechanismu varování

Zpráva mechanismu varování slouží jako screeningový nástroj k identifikaci potenciální makroekonomické nerovnováhy, která by mohla mít dopad na hospodářství jednotlivých členských států nebo na EU jako celek. Tato zpráva zahajuje roční cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze a poukazuje na to, u kterých členských států je třeba provést hloubkový přezkum, aby se zjistilo, zda se nepotýkají s nerovnováhou.

V roce 2025 budou připraveny hloubkové přezkumy pro devět zemí, u nichž byla v roce 2024 zjištěna nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha: Kypr, Německo, Řecko, Itálii, Maďarsko, Nizozemsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko.

Letošní zpráva mechanismu varování dospěla k závěru, že vzhledem ke specifickým rizikům nově vznikající nerovnováhy je na místě provést hloubkový přezkum i u Estonska. V Estonsku dochází k akumulaci ztrát nákladové konkurenceschopnosti způsobeným silnými tlaky na náklady, zhoršujícím se saldem běžného účtu a rostoucími cenami rezidenčních nemovitostí a zadlužení domácností.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti potvrzuje, že trh práce EU zůstává mimořádně odolný. Míra zaměstnanosti v EU dosáhla v roce 2023 rekordní výše 75,3 % a ve druhém čtvrtletí roku 2024 se dále zvýšila na 75,8 %. Zároveň v roce 2023 míra nezaměstnanosti klesla na historicky nejnižší hodnotu 6,1 % a tento trend pokračoval i v roce 2024. Produktivita práce se v roce 2023 nadále zpomalovala po výrazném zpomalení v letech 2010 až 2019. To by mohlo poškodit schopnost EU konkurovat v celosvětovém měřítku a zachovat pokračující hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a zlepšování životní úrovně.

Reálné mzdy začaly ve druhé polovině roku 2023 opět růst, neboť se zmírnily inflační tlaky. Tento růst nicméně dosud nevedl k plnému obnovení kupní síly, k jejíž ztrátě došlo v předchozích letech. Přiměřené minimální mzdy mají i nadále zásadní význam pro ochranu osob s nízkými příjmy a pro snížení příjmové chudoby a posílení poptávky a pobídek k práci. Široce zaznamenaný nedostatek pracovních sil a dovedností je i nadále překážkou pro růst produktivity, inovací a konkurenceschopnosti. V březnu 2024 předložila Komise akční plán pro řešení nedostatku pracovních sil a dovedností, který vychází ze stávajících iniciativ a stanoví nová opatření, která mají EU, členské státy a sociální partneři zavést.

Společná zpráva o zaměstnanosti 2025 zachovává důraz na specifičnost situace v jednotlivých zemích, pokud jde o zaměstnanost, dovednosti a sociální aspekty, a to na základě zásad Rámce sociální konvergence, jak je stanoveno v novém rámci pro správu ekonomických záležitostí. Zpráva rovněž monitoruje pokrok při plnění cílů pro rok 2030 stanovených v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv. EU je na dobré cestě k dosažení svého hlavního cíle, a sice míry zaměstnanosti ve výši 78 % do roku 2030. Stále však zbývá učinit významný pokrok k tomu, aby bylo dosaženo 60% míry zapojení dospělých do vzdělávání každý rok a aby se snížil počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením alespoň o 15 milionů.

Další postup

Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby druhou část podzimního balíčku projednala a aby schválily pokyny, které Komise dnes vydala. Těšíme se na konstruktivní dialog s Evropským parlamentem o obsahu tohoto balíčku a o všech dalších krocích v rámci cyklu evropského semestru a rovněž na další spolupráci se sociálními partnery a zainteresovanými stranami.

Souvislosti

Evropský semestr poskytuje dobře zavedený rámec pro koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států. Od svého zahájení v roce 2011 se stal zavedeným fórem pro diskusi o výzvách, jimž členské státy EU čelí v oblasti fiskální a hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, v rámci společného ročního harmonogramu.

Další informace

Podzimní balíček ke druhé části evropského semestru 2025 – otázky a odpovědi

Podzimní balíček k evropskému semestru 2025 – dokumenty

Hospodářská prognóza z podzimu 2024

Evropský semestr

Citace

Dnešní zpráva a zjištěné trendy jsou základem pro naši politickou činnost v nadcházejících letech. Navzdory velmi dobrým výsledkům na trhu práce, včetně opětovného růstu reálných mezd, přetrvávají problémy, pokud jde o distribuci pracovních míst, zejména u zranitelných a nedostatečně zastoupených skupin, závažný nedostatek dovedností a pracovních sil a stagnující trendy chudoby, což vyžaduje ambiciózní kroky. Ambiciózní strategie konkurenceschopnosti vyžaduje zajištění rozvoje dovedností, podporu kvalitních pracovních míst a komplexní strategii boje proti chudobě.

Roxana Mînzatu, výkonná místopředsedkyně pro sociální práva a dovednosti, kvalitní pracovní místa a připravenost

Dnešní balíček je důležitým krokem v rámci evropského semestru. Naše analýza ukazuje směr pro politiku, která podpoří růst, konkurenceschopnost a stabilitu. To bude obnášet: zaprvé, dohnání ztráty vůči našim hospodářským konkurentům v oblasti inovací, zadruhé vypracování společného plánu dekarbonizace a konkurenceschopnosti s cílem urychlit transformaci a snížit náklady na energii a zatřetí zvýšení bezpečnosti a snížení závislostí. Naše doporučení a analýza proto tvoří základ hlavní politické iniciativy, kterou Evropská komise zveřejní v lednu – kompasu konkurenceschopnosti.

Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii

EU čelí vážným strukturálním výzvám, které ohrožují naši dlouhodobou prosperitu. Je zapotřebí naléhavě jednat. Dnes poskytujeme jasný politický návod na pomoc členským státům se zachováním makroekonomické stability při současné podpoře růstu, fiskální udržitelnosti a zlepšení konkurenceschopnosti. Obtížný globální kontext podtrhuje význam koordinace hospodářských a sociálních politik ve všech členských státech EU. Evropský semestr je a nadále zůstane klíčovým nástrojem k dosažení tohoto cíle, jakož i cílů našeho nového rámce pro správu ekonomických záležitostí.

Valdis Dombrovskis, komisař pro hospodářství a produktivitu, provádění a zjednodušení