Fed sníží sazby o dalších 25 bb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Americká centrální banka sníží ve středu úrokové sazby o dalších dvacet pět bazických bodů. Vzhledem k vyšší inflaci, rychlejšímu tempu růstu HDP, a naopak nižší nezaměstnanosti, než s čím počítala její zářijová prognóza, bude pravděpodobně medián výhledu Fedu ukazovat pro příští rok méně „cutů“. Přetrvávající inflační tlaky potvrdí i jádrový deflátor soukromé spotřeby PCE, který v listopadu podle našeho odhadu stoupl na tři procenta. Zároveň listopadové maloobchodní tržby ukážou solidní apetit amerických domácností utrácet. Inflace v eurozóně i podle zpřesněného odhadu zůstane nad dvěma procenty. Vysoká srovnávací základna a pokles cen ropy ji však v nadcházejících měsících srazí pod tuto úroveň. Indexy PMI v eurozóně by se již měly v prosinci odrazit ode dna. Naopak německý IFO index čeká zřejmě mírné zhoršení. V česku k jednacímu stolu zasedne Česká národní banka. Ta si podle našeho odhadu dá se snižováním úroků vánoční pauzu. Po novém roce však očekáváme uvolňování měnových podmínek na každém jejím zasedání, a to až do června, než klíčová sazba dosáhne své neutrální úrovně, tedy tří procent.

Česká národní banka ponechá sazby beze změny

Fed tento týden podle našeho odhadu sníží základní úrokovou sazbu o dalších 25 bb na 4,25-4,50 %. Zároveň zveřejní novou prognózu a medián výhledu úrokových sazeb. Ten zářijový počítal pro příští rok s jejich snížením o 100 bb. Zároveň předpokládal, že růst HDP dosáhne v letošním i příštím roce 2 %, jádrový deflátor soukromé spotřeby PCE letos zpomalí na 2,6 %, v příštím roce pak na 2,2 %. Nezaměstnanost měla v letošním i příštím roce činit 4,4 %. Zveřejněná data však naznačují, že růst HDP letos dosáhne spíše 2,5 %, přičemž podle našeho odhadu tomu tak bude i v roce 2025. Naopak data z trhu práce zatím přinášejí lepší výsledky, než s čím Fed počítal. Inflace se sice začala vracet k cíli, její jádrová složka se ale již od května pohybuje v pásmu 3,2 – 3,4 % y/y. Preferovaný inflační indikátor Fedu, jádrový PCE deflátor, který bude zveřejněný tento týden, podle našeho odhadu zrychlí své tempo z říjnových 2,8 % y/y na 3 % y/y. Dosažení inflačního cíle tak bude podle všeho trvat déle, než s čím centrální banka počítala, zatímco ekonomika poroste rychleji. Nová prognóza z dílny Fedu tedy zřejmě přinese výhled na vyšší tempo růstu HDP i inflace, a tím pádem menší počet „cutů“.

Z dat zaslouží pozornost americké maloobchodní tržby. Ty podle našeho odhadu vzrostou o solidních 0,5 % m/m, v reálném vyjádření pak o 0,2 % m/m. Naznačuje to alespoň rostoucí spotřebitelská důvěra, která je pozitivně ovlivněna výsledky prezidentských voleb. Rostly i prodeje automobilů, a to z říjnových 16,3 milionů na 16,5 v listopadu. Reálné spotřebitelské výdaje tak v Q4 podle nás v anualizovaném vyjádření stoupnou o 2,8 % po 3,5 % ve čtvrtletí třetím, což je stále vysoká dynamika.

V eurozóně finální odhad inflace za listopad pravděpodobně skončí na úrovni toho předběžného, tedy na 2,3 % y/y po říjnových 2,0 %. Za zrychlením tempa stála především nízká srovnávací základna na straně energií. V nadcházejících měsících bude vliv srovnávací základny tlačit inflaci naopak směrem dolů. K tomu se přidají ještě ceny ropy, které podle našeho odhadu v Q4 spadnou na 62,5 dolarů/barel. Inflace se tak v Q1 25 pravděpodobně dostane pod 2 % a zůstane zde i ve zbytku roku.

PMI indexy v eurozóně propadly jak v sektoru služeb, tak v průmyslové oblasti (49,5 bodu a 45,2 bodu). Na výsledcích se negativně odrazila politická krize ve Francii, Německu a výsledky amerických prezidentských voleb. Předpokládáme však, že v prosinci se již indikátory odrazí ode dna. PMI ve zpracovatelském průmyslu ve Francii sice ještě může vykázat další mírné zhoršení, v Německu a eurozóně jako celku však již očekáváme mírné zlepšení.

Německý IFO index se podle našeho odhadu v prosinci opět zhorší. Důvěra trpí v důsledku obav ze zavádění amerických cel, politické nejistoty a obav o zavíraní dalších továren. Domníváme se však, že tyto obavy jsou horší než skutečný stav německé ekonomiky a že reálná data budou překvapovat spíše ve směru nahoru v důsledku rostoucích reálných mezd a nízkých úrokových sazeb. Příští rok také očekáváme stabilizaci cen na trhu nemovitostí a mírný fiskální stimul, jakmile bude sestavena nová vláda, což by mělo podpořit spotřebitelskou důvěru a spotřebu. V nadcházejících měsících však důvěra zůstane zřejmě nízká, což bude brzdit jak spotřebu, tak investice. Částečně by mohla pomoci silnější poptávka ze strany Číny.

Česká národní banka ponechá tento týden podle našeho odhadu sazby beze změny. Naznačují to výroky, které poslední dobou z ČNB přicházely, i mzdový vývoj, který překonal očekávání centrální banky. Na druhou stranu výkonnost ekonomiky zůstává slabá. Za celý příští rok očekáváme růst HDP pouze o 1,5 %. Spotřeba domácností ožívá jen velmi pozvolna a zůstává výrazně za svou předpandemickou úrovní. Průmysl čelí nedostatku objednávek, nepomáhá ani politická krize v Německu a Francii. Zároveň by inflace měla v příštím roce spadnout pod 2% cíl. Česká národní banka tak bude podle našeho odhadu muset se snižováním úrokových sazeb pokračovat. Na všech měnověpolitických zasedáních až do června očekáváme jejich snížení o 25 bb. V červnu 2025 by repo sazba měla dosáhnout své terminální úrovně, kterou odhadujeme na úrovni 3,0 %.

Koruna se drží poblíž pětadvacítky

Měsíční indikátory z tuzemské ekonomiky přinesly smíšený obrázek. Stavební produkce se dokázala oklepat ze silného zářijového poklesu, který byl ovlivněn povodněmi a nepříznivým počasím, a meziměsíčně vzrostla o 3,8 %. Naopak průmyslová produkce dále klesala, když na zářijový pokles o 0,5 % m/m navázala snížením o 0,7 % v říjnu. K tomu došlo navzdory meziměsíčně vyšší výrobě aut a relativně příznivým předstihovým indikátorům. Solidní výkon automobilového průmyslu se pak odrazil v zahraničním obchodě, který zřejmě těžil z vývozu dříve rozpracovaných výrobků. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/IndDec24. Data z trhu práce potvrdila jen mírné uvolňování jeho napětí, když podíl nezaměstnaných stoupl z říjnových 3,8 % na listopadových 3,9 %. Více k tématu zde: https://bit.ly/49xqW2G. ČNB také v minulém týdnu zveřejnila stav devizových rezerv ke konci letošního listopadu, který jsme komentovali zde: https://bit.ly/3OL2P6P.

Klíčovou událostí bylo zveřejnění domácí inflace. Ta v listopadu zůstala v meziročním vyjádření beze změny na 2,8 %. Jádrová inflace v meziročním vyjádření zmírnila z říjnových 2,4 % na 2,3 % v listopadu. Tomu by podle našeho odhadu po sezonním očištění odpovídal meziměsíční nárůst jádrových cen ve výši 0,13 %, který by tak byl nejnižší za posledních pět měsíců. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/CPI_Nov24_CZ. V závěru týdne byla zveřejněna bilance běžného účtu za říjen. Ta se díky nižšímu odlivu dividend do zahraničí dostala opět do plusu (13 mld. CZK). Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/CA_Oct24.

Z centrálních bankéřů se k dalšímu nastavení měnové politiky minulý týden vyjádřil člen bankovní rady Jan Kubíček a viceguvernéři Eva Zamrazilová a Jan Frait. Všechna vyjádření víceméně potvrdila náš nový odhad, že centrální banka ponechá úrokové sazby v tomto týdnu beze změny.

Inflační data byla zveřejněna i ve Spojených státech. Celková inflace stoupla z říjnových 2,6 % na 2,7 %, zatímco její jádrová složka zůstala beze změny na 3,3 %. Váhově důležitá položka imputovaného nájemného nicméně vykázala meziměsíční růst pouze o 0,2 % m/m, což byla nejnižší úroveň od roku 2021. Zejména v důsledku toho finanční trhy zvýšily sázky na snížení sazeb Fedu v minulém týdnu o dalších 25 bb, a to z původních 86 % na 95 %. Zbytek zveřejněných dat přicházejících z USA byl smíšený. Zatímco ceny průmyslových výrobců (PPI) růstem o 0,4 % m/m dosáhly dvojnásobného tempa oproti tržnímu konsenzu, týdenní statistiky počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti překvapivě vzrostly na 242 tis. (očekávání činilo 220 tis.).

ECB snížila minulý týden klíčovou depozitní sazbu podle očekávání o 25 bb na 3 %. V prohlášení ECB vypustila větu o udržování politiky „dostatečně restriktivní“, avšak ponechala formulaci o závislosti na datech. My nadále předpokládáme, že ke snížení sazeb o 25 bb dojde i na příštích třech zasedáních (leden, březen, duben). Tržní instrumenty stále zaceňují pokles depozitní sazby v příštím roce až pod 2 %, tedy do expanzivního teritoria. Z dat byla zveřejněna říjnová průmyslová výroba, která v říjnu stagnovala, zatímco zářijový výstup byl revidován z 2 % na -1,5 %.

Společná evropská měna minulý týden ztrácela. Zatímco v pondělí se obchodovala ještě za 1,058 USD/EUR, v pátek ráno to bylo už pouze za 1,046 USD/EUR. Poté, co byl novým francouzským premiérem jmenován šéf centristické strany MoDem François Bayrou, který je dlouholetým spojencem prezidenta Emmanuela Macrona, euro začalo opět posilovat (nad 1,05 USD/EUR). Společně s eurem se svezl celý region, který si také připisoval zisky. Všechny tři regionální měny v pátek posílily shodně o 0,2 % (25,02 CZK/EUR, 4,27 PLN/EUR, 408,6 HUF/EUR).

Přečtěte si také k úrokovým sazbám